ANKETA: Kyberkriminalita v Karlovarském kraji stále narůstá, škody jsou v milionech

Sdílet

Kyberkriminalita v Karlovarském kraji rychle narůstá, lidé kvůli ní přicházejí o miliony korun. Trestná činnost, která se odehrává nejčastěji na internetu, v roce 2025 tvořila už 14,5 procenta celkové registrované kriminality v kraji.

Ilustrační foto. Foto: pixabay.com

Zdroj: Karlovarská Drbna - zprávy z Karlových Varů a Karlovarského kraje

Devětašedesátiletý muž z Mariánských Lázní loni narazil na internetu na reklamu odkazující na investování a zhodnocení finančních prostředků. Stal se ale obětí podvodníků, kteří ho dokázali připravit o 1,8 milionu korun. Šlo nejen o celoživotní úspory, podvedený muž si vzal také úvěr.

Nebyl jedinou obětí, z předloňských 481 trestných činů na internetu vloni jejich počet stoupnul na 716. Způsobená škoda dosáhla 124 milionů korun, uvedl vedoucí odboru analytiky a kybernetické kriminality krajského policejního ředitelství Roman Kohout.

Podle něj jde přitom jen o část škod, protože řadu trestných činů lidé na policii ani nenahlásí. Navíc ani banky ještě nemají povinnost všechny podezřelé transakce hlásit. K nárůstu došlo i přesto, že policie začala používat informační systém, který dokáže spojovat skutky jednoho pachatele do jednoho případu. Zatímco dříve tak například u pěti poškozených policisté řešili pět případů, nyní je vyšetřuje jako jeden, pokud mají stejného pachatele.

Lidé dají heslo sami

Zatímco dříve používali podvodníci na internetu spíše práci s počítačovými systémy, dnes své oběti kontaktují přímo, většinou telefonem. „Dneska vlastně ten firewall, ten antivirový program, je u nás v mozku, protože pachatelé používají sociální inženýrství k tomu, aby nás přesvědčili, abychom jim to heslo dali, ať už je to pod legendou falešného policisty, falešného bankéře či čehokoli jiného,“ uvedl Kohout.

Mezi trestnými skutky z oblasti kyberkriminality dominuje takzvaný vishing (voice phishing), podvodný telefonát, při kterém se útočník vydává za bankéře, policistu či technickou podporu, aby z oběti pod tlakem vylákal citlivé údaje například k jeho bankovnictví. Nejčastěji lidé přijdou o peníze, když uvěří nabídce na výhodné investování.

Lidé často naletí i telefonátům, u kterých by je měl zarazit i styl komunikace. Například ze záznamů rozhovoru s falešným policistou padaly ze strany podvodníka i sprostá slova nebo výrazy, které by skutečný policista v rozhovoru s občanem nepoužil. Časté jsou také případy, kdy se podvodník vydává za rodinného příslušníka, který je v nouzi a naléhavě potřebuje peníze například proto, že se mu porouchalo auto a podobně. Pachatelé si také někdy zjišťují podrobnosti z osobního života své oběti například ze sociálních sítí, čímž zvyšují svou důvěryhodnost při rozhovoru.

Pro peníze jezdí kurýr

Dalším trendem podle Kohouta je to, že podvodníci upouštějí od dříve časté metody, kdy přesvědčili svou oběť, aby jim peníze poslala prostřednictvím bitcoinových bankomatů. Stále častěji si pro peníze posílají kurýry, kteří převezmou finance rovnou v hotovosti. Oběti, často senioři, tak dobrovolně předají podvodníkům statisícové částky.

Kohout upozornil, že objasnění kybernetické kriminality není jednoduché a trvá obvykle dlouho. Navíc policejní složky musí spolupracovat s partnery v zahraničí, často v zemích mimo Evropskou unii, a tak se k nim některé informace dostávají až po delší době. I když se loni policistům v Karlovarském kraji podařilo vyřešit více těchto trestných činů než v roce 2024, objasněnost je stále jen 11,5 procenta.

ANKETA: Kyberkriminalita v Karlovarském kraji stále narůstá, škody jsou v milionech

Pro Petra Pavla by to byla vážná soupeřka. Záležet ale bude na dohodě dvou oligarchů

Krvavé inferno na sněhu. Když tragédii lanovky přežila jediná dívka

Žádné notifikace, žádné kolony – a méně stresu. Vědkyně Lucie Ráčková o životě v izolaci i tlaku na ženy

Na portugalských hřbitovech se přestala rozkládat mrtvá těla. Nikdo neví proč

Jakub Vágner je podruhé tatínkem: Narodila se mu další dcera a dojal fanoušky upřímným vzkazem