3 min

Alexandr Veliký byl králem, bohem i záhadou. Jeho smrt provází otazníky

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Alexandr Veliký vládl světu dřív, než mu bylo třicet. Zemřel za záhadných okolností, jeho tělo se prý nikdy nerozkládalo a dodnes se neví, kde je pohřben.

Alexandr Veliký

Zdroj: FOTO:Metropolitan Museum of Art, CC0, via Wikimedia Commons

Byl mladý, nebezpečný a až děsivě cílevědomý. Alexandr Makedonský, kterému začali později říkat Veliký, vládl tehdejšímu světu dřív, než většina lidí stihne najít sama sebe. Zemřel ve 33 letech. Ale jeho příběh žije dál.

Z chlapce se stal muž, který se nebál bohů

Alexandr se narodil v roce 356 př. n. l. ve městě Pella, v hlavním městě tehdejší Makedonie. Už jako malý měl jasno. Jeho vychovatelem byl slavný filozof Aristoteles a malý princ vyrůstal na eposech o hrdinech a bozích. Nejvíc ho okouzlil Achilles. A právě k němu se chtěl přiblížit. Možná ho nakonec i překonal.

Když mu bylo devatenáct, jeho otec Filip II. zemřel na následky atentátu. Alexandr neváhal ani chvíli. Bez kompromisů převzal trůn, zbavil se odpůrců a vyrazil nejdřív na sever, kde tvrdě porazil thrácké kmeny. Pak se obrátil k řeckým městům, která jeho autoritu nebrala vážně. Athény ho podcenily, Théby proti němu dokonce povstaly. Alexandr na to odpověděl brutálně. Město nechal srovnat se zemí, šest tisíc mužů padlo, třicet tisíc obyvatel skončilo v otroctví. Po tomhle už si nikdo nedovolil odpor.

Naděje místo zlata a věštba, která změnila svět

Než se vydal dobýt Perskou říši, zajel do Delf pro věštbu. Jenže chrám byl právě zavřený. Alexandr na to nedbal. Věštkyni popadl a dotlačil ji k obřadu násilím. Vyděšená žena zvolala: „Ó synu můj, nikdo ti neodolá.“ Tuhle větu si vzal jako znamení. A vyrazil.

Na jaře 334 př. n. l. překročil s třiceti tisíci pěšáky a pěti tisíci jezdci Helléspont a vydal se vstříc Asii. První vítěznou bitvu svedl u řeky Gráník. Poté dobyl Sardu i slavný Efesos, jehož obyvatelé při zprávě o Alexandrovi sami pověsili perské velitele. Když dorazil do Egypta, byl už legendou. Tam ho prohlásili faraonem a on založil nové město – Alexandrii. Právě tam podle některých archeologů dodnes leží jeho hrob.

Řecká archeoložka Kalliopi Limneos-Papakostová objevila v Alexandrii pozůstatky královské čtvrti a podle ní je možné, že Alexandr spočívá právě pod dnešním městem. „Poprvé v historii byly nalezeny původní základy Alexandrie. Naskočila mi husí kůže, když jsem to viděl,“ řekl pro National Geographic archeolog Fredrik Hiebert.

Jiní badatelé, včetně archeoložky Leany Souvaltziové, míří spíš na oázu Siwa, kde se Alexandr nechal prohlásit synem božím. Tam, v chrámu Amona, by podle nich měl být pohřben.

Záhadná smrt, která rozděluje vědce i po tisících letech

V červnu roku 323 př. n. l. Alexandr zemřel v Babylónu. Z ničeho nic ho přepadla horečka, která trvala deset dní. Postupně přestal mluvit i hýbat se. Podle historických pramenů naposledy pozvedl ruku, aby se rozloučil se svými vojáky. A pak se propadl do ticha.

Co ho zabilo, se dodnes neví. Novozélandský toxikolog Leo Schep se domnívá, že šlo o otravu bylinou zvanou kýchavice bílá. Používala se po hostinách jako lidový lék na žaludek, ale v nevhodné dávce mohla být smrtelná.

Ještě děsivější teorie přišla od lékařky Katherine Hallové. Podle ní mohl Alexandr trpět Guillain-Barrého syndromem. Jedná se o zánět nervů, který způsobuje úplné ochrnutí. Jeho tělo mohlo vypadat mrtvé, i když srdce ještě tlouklo. Lékaři té doby by to neměli, jak poznat. Mohli ho tedy pohřbít zaživa.

Možná právě proto se později říkalo, že se jeho tělo po smrti nerozkládalo. A legenda o muži, který neprohrál jedinou bitvu, dostala ještě hlubší rozměr.

Vládce, který se nikdy nevzdal a věřil v naději

Po Alexandrově smrti se jeho obrovská říše rychle rozpadla. Generálové si ji rozdělili, bojovali mezi sebou a každý chtěl kousek moci pro sebe. Ale jméno Alexandr zůstalo.

Zůstalo v názvech měst, v legendách, v učebnicích. A hlavně v představách o tom, co to znamená vést, riskovat a věřit. Když se ho jeden z jeho druhů zeptal, co si nechá, když všechno ostatní rozdává, Alexandr prý odpověděl prostě: „Naději.“

Další články z historie si můžete přečíst tady.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Betterlife.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (starovekyegypt, kroniqa, stoplusjednicka).

Reklama

Další články z BetterLife

Bydlení je vychází levněji než klasický byt. Starší manželský pár vyměnil nájem za život na luxusních lodích

Konec drahých vstupenek. Stát otevře muzea úplně zdarma

Ministr kultury Oto Klempíř představil nová pravidla pro státní muzea a galerie. Výletníci mohou každou...

Těhotná Mia ze Zrádců o domácím násilí: „Je hodně těžké odejít, když jste zamilovaní“

Vrchní komisařka Věra Kirchnerová alias Mia ze Zrádců popsala fungování manipulativních vztahů. Zkušenosti...

Discopříběh 2: Otevírání starých ran, potíže s propuštěnými trestanci a existenční problémy

Oblíbená hudební komedie Discopříběh 2 vznikala v ulicích plných propuštěných trestanců. Natáčení odhalilo...

Já to tedy beru, šéfe...: Zásahy hypochondrie a napjaté vztahy nezůstaly bez odezvy

Oblíbená komedie Já to tedy beru, šéfe...! v sobě skrývá tajemství falešného infarktu Luďka Soboty i podvod...

Tento článek byl publikován ze zdrojů BetterLife

Magazín se zaměřuje na zdraví, výživu, pohyb i duševní pohodu. Přináší články o zdravém stravování, cvičení, prevenci nemocí, ale i o osobním rozvoji, relaxaci a každodenních návycích, které pomáhají žít vyrovnaněji. Obsah kombinuje praktické tipy s inspirativními texty – od receptů přes...

Alexandr Veliký byl králem, bohem i záhadou. Jeho smrt provází otazníky

"Rozumíte tomu, milé děti?" Emotivní Babiš útočil na oponenty a uklidňoval své voliče

Dcera mě pozvala na vysněnou dovolenou. Na místě mě ale čekal účet za všechny

Lékaři je varovali, aby neměli děti. Trpasličí rodina ale nyní dobývá celý svět

Vsadili se u piva a dojeli stopem až do Gruzie. V noci na hranici jim šlo o krk

V konžském pralese má číhat pavouk velký jako pes. Mohl by J’ba Fofi vůbec biologicky existovat?