Když se řekne dovolená u moře, většina Čechů si automaticky vybaví chorvatské pobřeží nebo italské pláže. Jenže něco se v posledních letech dramaticky změnilo. Albánie, donedávna téměř neznámá země na turistické mapě, se proměnila v jeden z nejdynamičtěji rostoucích cílů evropských dovolenkářů. A čísla mluví jasně – v roce 2023 ji navštívilo rekordních 10,1 milionu zahraničních turistů, což představuje 35% nárůst oproti předchozímu roku.
České cestovní kanceláře tento trend potvrzují. Čedok, Exim Tours i Fischer hlásí nárůst poptávky po albánských zájezdech až o 80–100 procent meziročně. „Klienti, kteří dříve automaticky volili Chorvatsko, teď hledají něco nového,
zaznívá z branže. A hlavní důvod? Kombinace autentického zážitku a výrazně nižších cen. Zatímco v Dalmácii nebo Toskánsku ceny ubytování a služeb vyletěly do astronomických výšin, v Albánii si průměrný turista může dopřát tříchodovou večeři s vínem za pár stovek korun.
Země v transformaci Albánie se nachází na zajímavé křižovatce. Na jedné straně probíhá horečná stavební činnost – nové hotely rostou podél Jónského i Jaderského pobřeží, zejména v oblastech jako Sarandë, Ksamil nebo Durrës. Letiště v Tiraně prošlo významnou expanzí a ve Vlorë se staví úplně nové. Silniční síť se modernizuje, často s podporou fondů EU.
Na druhou stranu má tento rychlý rozvoj i své stinné stránky. Výstavba občas předbíhá plánování, místní infrastruktura – od vodovodů po odpadové hospodářství – se snaží držet krok. Kvalita ubytování se zlepšuje, ale zůstává nerovnoměrná. A palčivým problémem je nedostatek kvalifikovaného personálu v pohostinství, přestože vláda spouští nové vzdělávací programy zaměřené na kuchařské, číšnické a hotelové profese.
Cenový ráj s expirací Pro mnoho turistů je hlavním tahákem právě cenová dostupnost. Čerstvé mořské plody, skvělé místní víno, ubytování s výhledem na tyrkysové moře – to vše za zlomek toho, co by zaplatili v tradičních středomořských destinacích. Jenže ekonomická logika je neúprosná.
Experti předpovídají, že do roku 2026 se ceny ubytování a služeb mohou zvýšit o 20–40 procent v závislosti na lokalitě. I poté zůstane Albánie pravděpodobně levnější než Chorvatsko či Itálie, ale éra ultra-levné dovolené se pomalu chýlí ke konci. Kdo chce zažít zemi za současných podmínek, nemá času nazbyt.
Photo by Ilse | Zdroj: Unsplash Víc než jen pláže Albánie si uvědomuje, že spoléhat pouze na letní mořskou turistiku je krátkozraké. Proto intenzivně pracuje na diverzifikaci nabídky. Albánské Alpy s údolími Valbona a Theth lákají pěší turisty, UNESCO města Berat, Gjirokastër a antické Butrint přitahují milovníky historie. Rozvíjí se agroturistika, vinařský turismus v okolí Skadarského jezera i dobrodružné aktivity jako rafting na řece Vjosa.
Tato strategie má rozložit turistický ruch po celé zemi a v průběhu celého roku, což je klíčové pro udržitelnost i pro zamezení přetížení pobřežních oblastí v hlavní sezoně.
Bezpečnost a staré mýty Vnímání Albánie je často zatíženo stereotypy z minulosti. Mnozí si ji stále spojují s nestabilitou devadesátých let. Realita je ale jiná – země je členem NATO a kandidátem na vstup do EU. Pro turisty je obecně bezpečná, v turistických oblastech je zvýšená policejní přítomnost a místní obyvatelé jsou k návštěvníkům tradičně pohostinní.
Příliv turistů má na místní komunity převážně pozitivní dopad. Generuje tisíce pracovních míst, místní restaurace a penziony zažívají zlatou éru, rybáři prodávají úlovky přímo hotelům, farmáři dodávají čerstvé produkty. Samozřejmě existují i rizika – rostoucí ceny nemovitostí pro místní nebo hrozba ztráty autenticity v některých oblastech.
Zdroje článku: BusinessInfo , Seznam Médium , Shark Adventurin , World Tourism Organization , fajntip.cz