Když si dnes objednáte cappuccino v pražské kavárně, barista se vás nejspíš zeptá, jaké mléko do něj chcete. A pokud odpovíte, že ovesné, sáhne po nápoji s překvapivě přesným původem. Zrodil se ve švédské univerzitní laboratoři a právě odtud se před více než třemi desetiletími rozjel příběh tekutiny, která postupně vytlačila smetanu i klasické mléko ze šálků po celém světě. Čím si baristy i hosty tak získala?
Nápoj, který se zrodil ve švédské laboratoři Za ovesným mlékem stojí konkrétní člověk. Švédský potravinářský vědec Rickard Öste zkoumal na univerzitě v Lundu laktózovou intoleranci a hledal způsob, jak lidem s citlivým trávením nabídnout alternativu ke kravskému mléku. Na začátku devadesátých let z jeho práce vznikl nápoj z ovsa a vody a krátce nato i firma Oatly, vůbec první komerční výrobce ovesného mléka na světě.
Öste přitom myslel na dvě věci najednou. Vedle lidí, kteří netráví laktózu, mu šlo i o šetrnost k planetě, protože pěstování ovsa spotřebuje mnohem méně vody a půdy než chov dojnic. Ze severského nápadu se pak stal světový hit a ovesné mléko se ve Spojených státech během pár let vyšplhalo na druhé místo hned za mandlové a Oatly nakonec vstoupila na americkou burzu Nasdaq.
Přečtěte si také: Cibule vám vydrží čerstvá i několik měsíců. Stačí ji uložit k 1 věci, kterou máte doma úplně všichni
Proč baristům učaroval právě oves Rostlinných alternativ je dnes plný regál. Vedle sebe tam stojí sója, mandle, kokos, rýže i hrách. Do kávy se ale žádná z nich nehodí tak spolehlivě jako oves. Sója v šálku občas prozradí svůj luštěninový původ, mandle přidají výraznou oříškovou chuť a rýžové mléko je tak řídké, že nápoj jenom rozředí.
Oves tyhle slabiny nemá. Chutná měkce a jemně nasládle, takže v hrnku nepřebije samotnou kávu. Mezi profesionály má proto pověst rostlinného mléka, které se tomu kravskému blíží ze všech nejvíc, chutí i chováním v šálku. Při slepé ochutnávce cappuccina by řada lidí vůbec netušila, že v hrnku není běžné mléko.
V šálku drží hustou a krémovou pěnu Aby z mléka v kávě vznikla pěkná pěna, musí správně reagovat na páru a teplo. A právě tady oves vyniká: obsahuje škrob i tuk, které po zahřátí spolu vyšlehají pevnou a sametovou pěnu blízkou té z kravského mléka. Pro latte art to znamená hladkou mikropěnu, se kterou se pracuje snadno.
Přečtěte si také: Tuto běžnou chybu při vaření dělá skoro každý: Odborníci varují hlavně před kuřecím masem a rýží
K tomu se přidává i zdravotní rovina, kterou ocení hlavně ti, kdo hlídají složení jídelníčku. Ovesné mléko obsahuje méně nasycených tuků i cholesterolu než smetana a nese betaglukany, tedy rozpustnou vlákninu, o které se ví, že pomáhá snižovat takzvaný zlý LDL cholesterol. Výrobci do ovesných nápojů navíc běžně doplňují vápník a vitamin D.
Baristická verze a pár triků na hezkou mikropěnu Ovesné nápoje se přitom v kávě nechovají všechny stejně. Napoví často už obal, na kterém výrobci značí řady určené baristům. Ty mají hustší základ a víc tuku, takže zvládnou horkou páru a nezůstane po nich jen řídká pěna nebo rozpité okraje. U mléčných káv jako cappuccino, latté nebo flat white proto s baristickým balením trefíte jistější výsledek.
Baristické řady ovesných nápojů mají hustší základ a víc tuku, takže v cappuccinu udrží stabilní pěnu. Ilustrační foto. Zdroj: Dasha Klimova / Pexels. Pár drobností pomůže i doma:
mléko šlehejte dobře vychlazené; nechte mu při napěňování víc času, protože oves potřebuje šlehat o něco déle; hlídejte teplotu, ideálně by neměla přesáhnout zhruba 65 stupňů; počítejte s tím, že se rostlinné nápoje zahřívají rychleji než kravské mléko, takže stačí chvilka nepozornosti a pěna se srazí. Ranní káva nalačno má jeden háček Přečtěte si také: Za Československa stála 100 Kčs a měla ji každá hospodyně v kuchyni. Dnes je sběratelskou raritou za statisíce
Ovesné mléko má i jednu slabinu, kterou je dobré znát. Obsahuje víc sacharidů a má vyšší glykemický index než mléko kravské, takže šálek kávy s ovesným mlékem hned po ránu a nalačno může zvednout hladinu cukru v krvi rychleji, než by člověk čekal. Přidává se k tomu i škrob, jenž se v těle štěpí na cukr.
Pro většinu lidí, kteří si dají kávu k snídani, o žádný problém nejde. Pokud ale hlídáte glykémii nebo řešíte cukrovku, vyplatí se dopřát si kávu raději až po jídle. Při zdravotních potížích je vždycky nejlepší poradit se se svým lékařem. I s tímhle drobným háčkem zůstává oves nejpohodlnější cestou, jak si dát kávu bez klasického mléka a neslevit přitom z chuti ani z pěny.
Zdroje: https://www.coffeespot.cz/blog/patri-ovesne-mleko-do-kavy/, https://www.cafemontana.cz/o-kave/rostlinna-mleka-do-kavy-jak-vybrat-pro-sebe-to-prave/, https://www.dumazahrada.cz/domacnost/mleko-kravske-ovesne-mandlove-zdravi-ziviny-vlastnosti-srovnani/, https://www.denik.cz/zdravy-zivot/ovesne-mleko.html, https://cs.wikipedia.org/wiki/Ovesné_mléko, https://www.cajova-zahrada.cz/blog/ovesne-mleko-do-kavy/