Architekt Atomového dómu v Hirošimě postavil i lázeňskou budovu u Prahy. Secesní konstrukce Dvorany prozrazuje, proč jeho stavby přežívají

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

6. srpna 1945 se cihlová budova s ocelovou kopulí u řeky Óta stala nejznámějším torzem dvacátého století. Navrhl ji Čech z Náchoda, a svou první samostatnou stavbu zanechal v malých lázních necelou hodinu od Prahy.

Architekt Atomového dómu v Hirošimě postavil i lázeňskou budovu u Prahy. Secesní konstrukce Dvorany prozrazuje, proč jeho stavby přežívají

Zdroj: Foto: Packa / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 12.09.2026 00:00

Obsah článku

Jan Letzel se narodil v roce 1880 v Náchodě, studoval u Jana Kotěry v Praze a ještě před třicítkou odešel budovat kariéru na druhý konec světa. V Japonsku stihl navrhnout přes dvě desítky budov, z nichž jedna se po atomovém výbuchu proměnila v globální symbol míru zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO. Jenže jeho architektonický rukopis se dá zažít i bez letenky do Hirošimy. Stačí nasednout do auta a vyrazit do Mšeného-lázní v okrese Litoměřice, kde od roku 1905 stojí secesní pavilon Dvorana, živá, průběžně opravovaná budova, v níž dnes funguje restaurace a společenský sál.

Jak český architekt z Náchoda postavil symbol Hirošimy

Letzelova cesta do Japonska vedla přes Vídeň a Káhiru. Po dokončení Dvorany ve Mšeném získal místo v egyptské kanceláři a odtud v roce 1907 přijal nabídku firmy De Lalande v Tokiu. Prefektura Hirošima mu v roce 1910 zadala projekt obchodní a výstavní haly na břehu řeky Óta. Budova otevřená roku 1915 kombinovala evropský secesní výraz s moderními konstrukčními postupy vhodnými pro seismicky aktivní prostředí: třípodlažní cihlové zdivo částečně nesené ocelí a armováním, pětipodlažní střední věž a eliptická ocelová kopule.

Právě ta konstrukce sehrála klíčovou roli 6. srpna 1945. Bomba explodovala pouhých 160 metrů od budovy, ale téměř kolmo nad ní. Tlaková vlna proto zasáhla stavbu převážně shora. Zůstaly stát základy, část nosného středu a obnažená kostra kopule, která dala ruině její ikonický siluetový tvar. Město Hirošima dnes Atomový dóm konzervuje jako memento; od roku 1996 jej chrání UNESCO.

Secesní Dvorana ve Mšeném: Letzelův první autorský projekt na dosah z Prahy

Pětadvacetiletý Letzel dostal zakázku na taneční a restaurační pavilon v lázních, které fungovaly už od roku 1796 pod patronátem šlechtické rodiny Kinských. Výsledek dokončený roku 1905 nese výrazný secesní slovník: barevnou proškrabovanou omítku, přečnívající dřevěné trámy, svislé sloupy s vyřezávanými hlavicemi a polygonální nárožní pavilony. Celá stavba stojí na dubových pilotách a její interiér zdobí výmalba od Viktora Olivy, malíře proslulého i díky pražské kavárně Slavia.

Dvorana spadá pod památkovou ochranu NPÚ jako součást areálu lázeňských budov (ÚSKP 17885/5-2197). Na rozdíl od hirošimského torza ale žije plným provozem. V jejím sále dnes sídlí Café & Restaurant Letzel s denním provozem od jedenácti do sedmi večer, velkým salonkem s knihami a hrami a jídelním lístkem, kde hlavní chod vychází na 170 až 260 korun. Architektonický zážitek tu zkrátka dostanete k obědu.

Proč Letzel zanechal v Čechách jedinou samostatnou stavbu

Odpověď je prostá: odešel příliš brzy a vrátil se příliš pozdě. Po Dvoraně zamířil do Káhiry, odtud do Tokia, kde strávil třináct tvůrčích let. V Japonsku navrhl budovy pro prefektury, obchodní komory i diplomatické mise. Do nově vzniklého Československa se vracel spíš jako prostředník obchodních vztahů než jako praktikující architekt. Kontinuitu jeho české praxe navíc přerušila první světová válka. Letzel zemřel v roce 1925, pětačtyřicetiletý, v Praze.

Encyklopedie Prahy 2 uvádí i jeho podíl na přestavbě hotelu Šroubek (dnes Europa) na Václavském náměstí. Dvorana ve Mšeném ale zůstává jedinou samostatně navrženou a dochovanou Letzelovou realizací na českém území, a tím i nejčistším otiskem jeho raného rukopisu.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Tereza Říha

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Co se skutečně stalo ve Staré Boleslavi? Proč nebyly počátky českého státu tak čisté, jak tvrdí legendy

Porcelán po babičce může mít cenu bytu. O hodnotě nerozhoduje stáří ani dekor, ale razítko, série a číslo na spodní straně

Kalíšek s kohoutem z 15. století se v Hongkongu vydražil za 723 milionů korun. U porcelánu z české vitríny...

Stará litina po babičce má hladký povrch, protože odlitek se kdysi dodatečně soustružil. Právě ten krok z ní dělá sběratelský kus za desítky tisíc

Hladký vnitřek staré litinové pánve je stopa dílenské práce z doby před automatizací. Vzácné kusy Griswold...

Proč bývá druhá duha slabší a má obrácené barvy? Optický jev vyžaduje dva odrazy světla

Dvojitá duha patří k nejpůsobivějším optickým jevům na obloze, druhý oblouk však má svá přísná fyzikální...

Zvuk pod vodou překročil vlastní rychlost o 85 %. Informace ale stejně zůstala pozadu

Vrchol podvodního zvukového signálu dorazil v simulaci rychlostí 2 782,5 m/s, tedy o 85,5 % rychleji než...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Architekt Atomového dómu v Hirošimě postavil i lázeňskou budovu u Prahy. Secesní konstrukce Dvorany prozrazuje, proč jeho stavby přežívají

Jak snadno zjistíte, kolik město zaplatilo za akci či celebritu: Všechny částky najdete podle tohoto postupu

„Teď bych to fakt nedělal ani za nic.“ Petr Mára otevřeně o letech, kdy ignoroval vlastní tělo

Proč nás auta chrání hůř? Ženy, muži a bezpečnost při nehodách

Ložnice ztrácí výsadní postavení. Intimní chvíle lidé stále častěji zažívají jinde

Bouře, která by překryla velkou část Evropy. Tajfun Tip dosáhl rozměrů, jaké meteorologové nikdy předtím nezměřili