I když Andrej Babiš tvrdí, že ho názor Evropské komise, že nevyřešil svůj střet zájmů, nezajímá a neřeší ho, zápisy z jednání vlády ukazují něco jiného. Střet zájmů deklaroval hned v několika případech, kdy z jednání vlády odešel či se zdržel hlasování.
Příběh střetu zájmů Andreje Babiše, v jedné osobě politika a majitele firem pobírajících evropské dotace, nekončí.
Evropské komise potvrdila, že firmám z holdingu Agrofert pozastavila proplácení části dotací. Český premiér se podle jejích závěrů „nachází v potenciálním střetu zájmů a svěřenský fond situaci dostatečně neřeší“, komise proto žádá české úřady o další informace a objasnění situace.
Babiš reagoval slovy, že ho názor Komise na jeho možný střet zájmů nezajímá. Z jednání vlády přitom plyne, že si potenciální problémy dobře uvědomuje.
Důvod neúčasti pana předsedy
I když Babiš opakuje, že v žádném střetu zájmů není, už několikrát se rozhodl na jednáních vlády o projednávaných tématech raději nehlasovat.
Nejméně v osmi případech se od začátku letošního roku buď hlasování zdržel nebo z jednací místnosti na daný okamžik úplně odešel. [souvisejici1]
V zápisech z jednání vlády se opakuje toto vysvětlení: „Důvodem neúčasti předsedy vlády na projednávání tohoto bodu je naplnění preventivního přístupu k udávanému střetu zájmů (…) ve zdržení se jakéhokoliv jednání, jež by mohlo vést ke střetu zájmů předsedy vlády se zájmy Evropské unie (…)“.
Sama vláda si odsouhlasila pravidlo, že „člen vlády při výkonu funkce člena vlády upustí od jakéhokoliv rozhodování a vzdá se účasti na jednáních a rozpravách a hlasováních v záležitostech, které by mohly vést ke střetu zájmů nebo by mohly být jako takové důvodně vnímány“.
Zápisy z jednání vlády zároveň ukazují, že premiér se z projednávání nestáhl u všech vládních bodů týkajících se zemědělství či veřejných podpor. Z dostupných dokumentů ale není patrné, podle jakého konkrétního klíče pro sebe jednotlivé případy vyhodnocoval.
Hlasování vlády, z nichž se Babiš sám vyloučil pro možný střet zájmů
[gallery size="large" ids="149417,149431,149428,149427,149426,149410,149408,149409,149407"]
Peníze proplácíme dál
Babiš tvrdí, že střet zájmů vyřešil tím, že akcie Agrofertu vložil do svěřenského fondu RSVP Trust, EU však zvolené řešení na základě svých právních posudků nepovažuje za dostatečné.
To má v době jednání o rozpočtu na rok 2027 i zásadní finanční rozměr. Sama vládní koalice je rozladěna navrženým rekordním deficitem 389 miliard korun a snaží se přijít s návrhy kde alespoň nějaké výdaje škrtnout. Babišův střet zájmů může naopak k deficitu pár miliard přidat.
Komise nyní požádala, aby česká strana Evropské komisi nevykazovala žádné výdaje spojené s dotacemi pro firmy spojené s Andrejem Babišem počínaje 9. prosince 2025, tedy od jmenování Babiše premiérem (výjimku mají takzvané nárokové dotace – přímé platby v rámci společné zemědělské politiky EU).
Zcela mimo svěřenské fondy zůstává Babišův byznys spojený se skupinou SynBiol a investiční skupinou Hartenberg Holding působící mimo jiné v oblasti zdravotnictví.
Jenže Státní zemědělský intervenční fond pro server iRozhlas potvrdil, že i nadále pokračuje ve vyplácení dotací firmám holdingu Agrofert.
Když pak EU tyto peníze Česku zpětně neproplatí, výdaj totiž půjde na vrub státního rozpočtu, respektive českých daňových poplatníků.
Agrofert a dotace
Evropské dotace hrají dlouhodobě v byznysu holdingu Agrofert zásadní roli. Podle dat zpracovaných z veřejných zdrojů serverem Hlídač státu dostalo 195 společností
navázaných historicky na Andreje Babiše celkem 5331 dotací
v celkové hodnotě 15 765 401 382 Kč.
To se již v minulosti stalo. Analytik Pirátské strany Janusz Konieczny podal trestní oznámení právě na nevymáhání veřejných prostředků z dotací a veřejných zakázek už z doby první Babišovy vlády. Následně jej rozšířil i na přidělování dotací a zakázek v současné vládě. [souvisejici]
Podle jeho propočtů by měl Agrofert správně vrátit do rozpočtu přibližně deset miliard korun.
„Agrofert nevlastním, nikdy už vlastnit nebudu a nemám z něj ani žádný prospěch. Nevím, co bych měl udělat víc,“ tvrdí Babiš.
Zcela mimo svěřenské fondy však zůstává Babišův byznys spojený se skupinou SynBiol a investiční skupinou Hartenberg Holding působící mimo jiné v oblasti zdravotnictví. Na něj mají politická rozhodnutí vlády zásadní vliv.
Na hranici šestnácti miliard
Opozice pak upozorňuje na politický rozměr případu: podle ní Babiš obelhal prezidenta, protože to, že řádně vyřeší svůj střet zájmů, byla podmínka pro jeho jmenování premiérem.
„Je potřeba najít řešení, které zajistí, že na tento spor nebude doplácet Česká republika ani její občané,“ reagovala na aktuální vývoj prezidentská kancelář.
Podle server Hlídač státu dostalo 195 společností navázaných historicky na Andreje Babiše celkem 5331 dotací v celkové hodnotě 15 765 401 382 Kč.
Na nevyřešený střet zájmů upozorňuje i česká kancelář protikorupční organizace Transparency International. Ta se již v květnu obrátila na evropské instituce s podnětem a svou právní analýzou k Babišovu svěřenskému fondu.
„Předseda hnutí ANO a oligarcha Andrej Babiš se ve svém tklivém videu z prosince 2025 jednoznačně zavázal, že svůj střet zájmů vyřeší v souladu s českou i evropskou legislativou. Evropská komise nyní potvrdila, že se tomu tak nestalo,“ komentuje to David Kotora, výkonný ředitel TI. A připomíná i to, že vládní poslanci chtějí začít ve Sněmovně projednávat poslanecký návrh týkající se novely zákona o střetu zájmů.
Podle něj by se střet zájmů týkal pouze resortu či úřadu, který daný vládní politik přímo vede. Firmám spojeným s Andrejem Babišem by to zajistilo přístup k dotacím a ke všem veřejným zakázkám s výjimkou Úřadu vlády. Návrh také výslovně upravuje, že by se patření týkalo jen o nenárokových dotací.