3 min

Brána do pekla v Turkmenistánu po 50 letech pohasíná. Její úplné uzavření paradoxně uškodí celému podnebí

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Turkmenská Brána do pekla po padesáti letech postupně vyhasíná díky novým vrtům. Úplné uhašení plamenů ovšem představuje hrozbu pro naše podnebí.

Kráter Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla.

Zdroj: FOTO:Kalpak Travel, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Slavná Brána do pekla v turkmenské poušti Karakum po více než padesáti letech pomalu uhasíná. Hořící kráter Darvaza polykal ohromná množství zemního plynu a neustále přitahoval dobrodruhy z celého světa svou noční září. Úřady aktuálně hlásí výrazný úbytek plamenů a blížící se konec jedné horké epochy. Pro naši planetu to ovšem paradoxně vůbec nepřináší dobré zprávy.

Nepovedený geologický průzkum

Sovětští prospektoři dorazili do odlehlé oblasti kolem vesnice Darvaza v roce 1971 s vidinou nalezení nesmírně bohatých ložisek ropy. Jejich těžká vrtná souprava se při zkušebních vrtech znenadání propadla do podzemní dutiny plné unikajícího zemního plynu. Zčistajasna tak vznikla ohromná propast o průměru téměř sedmdesáti metrů a úctyhodné hloubce třiceti metrů.

Přítomní geologové se tehdy po krátké poradě jednomyslně rozhodli stoupající plyn zapálit. Chtěli spolehlivě ochránit obyvatele nedalekých osad před smrtelnou otravou toxickými výpary z hlubin. Všichni inženýři na místě dychtivě očekávali zhasnutí ohně během několika málo dnů po úplném vyčerpání zdroje. Místo rychlého konce geologický omyl stvořil hořící koloseum trvající celá desetiletí.

Turkmenské státní archivy o incidentu zarytě mlčí a místní badatelé proto občas zmiňují odlišnou verzi celého příběhu. Půda se podle nich zřítila do hlubin už v šedesátých letech a oheň nadobro vzplál až o dvě dekády později z bezpečnostních důvodů.

Lákadlo uprostřed pustiny

Teplota na členitém dně kráteru dlouhodobě kolísá kolem čtyř set stupňů Celsia. Nárazově šplhá i k tisícovce a bez potíží taví okolní horninu. Celá scenérie připomíná magickou polární záři v rudých tónech a zhruba čtyři hodiny cesty od hlavního města Ašchabadu láká davy zvědavých turistů.

Kolem nebezpečného okraje běžně vyrůstají kempy a tradiční jurty nocujících výletníků. Samotná propast si pravidelně vybírá daň na místní fauně. Nad zónou horkého vzduchu ztrácejí ptáci výšku a bezmocně padají přímo do plamenů. V chladných zimních měsících se k horkému okraji stahují pavouci a drobný hmyz za vidinou tepla, což vede k jejich okamžité záhubě.

Do rozpáleného jícnu odvážně sestoupil v roce 2013 kanadský badatel George Kourounis ve speciálním ochranném obleku opatřeném dýchacím přístrojem. „Odevšad sálají tisíce malých plamenů a zní to jako burácení tryskového motoru,“ popsal své dojmy Kourounis v rozhovoru pro National Geographic. Ohromující oheň podle něj hoří naprosto čistě bez kouře. Unikající těžší metan ovšem potichu vytlačuje vzácný kyslík a neopatrným návštěvníkům nahoře občas hrozí nenadálé udušení.

Dlouhý boj o uhašení ohně

Bývalý turkmenský prezident Gurbanguly Berdymuhamedov usiloval o trvalé uzavření kráteru mnoho dlouhých let. Unikátní lokalitu dokonce využil k natočení propagačních záběrů v terénním autě a pro uspořádání automobilové rallye. Definitivní výnos o ukončení ohnivé senzace nakonec podepsal až jeho syn a současný prezident Serdar Berdymuhamedov. Oficiálním důvodem se stalo zhoršené zdraví místních obyvatel a obrovské plýtvání drahocenným zemním plynem s exportním potenciálem.

Inženýři vyvrtali v širokém okolí propasti nové těžební studny pro cílené odčerpávání surovin z podzemní kapsy. Zvolená odborná taktika zjevně přinesla kýžené ovoce a odborníci loni potvrdili více než trojnásobný pokles intenzity plamenů. Původní obří záře viditelná na kilometry daleko se smrskla na několik menších roztroušených ohnisek na dně jámy.

Moderní analýza britské společnosti Capterio letos odhalila dramatický úbytek uvolňovaného tepla o sedmdesát pět procent. Analytici této monitorovací firmy ovšem doplňují zajímavý detail o postupném pohasínání plamenů ještě před zahájením nových odčerpávacích vrtů. Jak to na místě aktuálně vypadá, zachycuje následující video.

Ochranný štít z plamenů

Záchrana cenného plynu a pozvolné uhašení zbytků ohně na dně kráteru nečekaně představuje obrovskou hrozbu pro celosvětové životní prostředí. Rozsáhlá propast hluboko v pustině neustále chrlí do atmosféry gigantické objemy plynů.

Podle nedávných měření organizace Carbon Mapper unikaly koncem loňského roku téměř dvě tuny plynu každou jedinou hodinu. Samotný žhnoucí oheň na dně jámy momentálně funguje jako nesmírně užitečný filtr. Nebezpečný a vysoce koncentrovaný metan se při hoření mění na oxid uhličitý s nesrovnatelně menšími dopady na globální oteplování planety. Surový unikající metan zadržuje teplo v atmosféře zhruba třicetkrát silněji než jeho spálená varianta.

Dokud turkmenské úřady nenajdou spolehlivý způsob dokonalého utěsnění celého hlubinného ložiska, udělá plamenné divadlo zemi nepoměrně lepší službu než obyčejná hluboká díra v písku syčící jedovaté výpary.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (iflscience, nytimes, ct24.ceskatelevize).

Reklama

Další články z kroniQa

Tajemná záře v podzemí! Jihlavská chodba děsí a fascinuje davy

Ivana Košková vyrazila před 29 lety na kole k tetě a už nedorazila. Poslední svědkyně ji viděla u hřbitova

Čtrnáctiletá Ivana Košková vyrazila před devětadvaceti lety na prázdninovou návštěvu tety. Do cíle nikdy...

První český automobil byl přezdíván Antikrist. Při havárii zemřel člověk a konstruktéru Svitákovi hrozilo vězení

Konstruktér Leopold Sviták dal našim zemím první osobní automobil. Vlastní vynález ho ale stál zdraví a...

Sisi po atentátu sama došla 100 metrů na loď. Nikdo netušil, že za pár minut zemře

Smrt rakouské císařovny Sisi v ulicích Ženevy dodnes přitahuje pozornost. Setkání s italským radikálem...

Golema dnes zná každý jako výtvor rabína Löwa. S jeho jménem se ale spojil až mnohem později a z jiného důvodu

Pověst o pražském Golemovi zlákala celé generace. Skutečný příběh rabiho Löwa a jeho hliněného sluhy se...

Tento článek byl publikován ze zdrojů kroniQa

Web nabízí aktuální články z oblasti moderních technologií, vědy, společnosti i životního stylu. Obsah kombinuje praktické tipy s přehledy trendů a novinek, které ovlivňují každodenní život – od digitálních inovací přes zdraví až po kuriozity ze světa. Články jsou psané srozumitelně a přístupně,...

Brána do pekla v Turkmenistánu po 50 letech pohasíná. Její úplné uzavření paradoxně uškodí celému podnebí

Dva dny po pohřbu norského krále Haralda zemřela jeho sestra, princezna Astrid

Koupelna, krev a dítě v náručí. Michaela Nosková popsala scénu, na kterou nikdy nezapomene

Bývalá špionka prozrazuje své triky na svádění a dosažení vrcholu téměř na povel

Bára Basiková ukázala své lásky bez příkras. Syn promluvil o jejích mužích

Meteorologové už ví, jaká bude zima 2026. Předpověď se náhle změnila a 1 měsíc se bude vymykat