Podrobnosti vyplavaly na povrch v polovině září 2026 díky listu Financial Times a agentuře Reuters. Podle nich má Čína sama hlídat, aby její hybridy zůstaly zhruba na 15 % unijního trhu. Oficiálně to zatím nikdo nepotvrdil. Mluvčí Komise 18. září připustil pouze to, že se s Pekingem jedná o „managementu čínských exportů do EU“. Žádný veřejný dokument Komise takový strop neobsahuje. Z úniků navíc není jasné, jestli se 15 % počítá z celého automobilového trhu, nebo jen z prodeje hybridů. Dokud to Brusel neupřesní, nedá se odhadnout, jak tvrdé omezení by to bylo.
Už 34 % plug-in hybridů dodaných v Evropě nese čínskou značku
Současný spor vyrostl z toho, jak EU naložila s čínskými elektromobily. Komise v říjnu 2023 zahájila antisubvenční šetření a v červenci 2024 uvalila prozatímní cla. V říjnu 2024 je nahradila definitivními vyrovnávacími cly na pět let. Sazby se lišily podle výrobce: BYD platí 17 %, zatímco SAIC 35,3 %, tedy víc než dvojnásobek. Tvrdost cla tak závisela na tom, jak vysoké dotace Komise jednotlivé značce prokázala.
Cla ale mířila jen na bateriové elektromobily. Čínské automobilky proto přesunuly export do segmentu plug-in hybridů, na který se nevztahují, a ten začal prudce růst. Podle dat společnosti Dataforce držely čínské značky v červnu 2026 už 34 % evropských dodávek plug-in hybridů. Tohle číslo v Bruselu spustilo poplach.
Šefčovič chce výsledky do října, Peking mluví o porušení pravidel WTO
Komise tentokrát sází na politickou dohodu bez formálního šetření. Čína by si objem exportu řídila sama. Kdyby odmítla, Brusel naznačuje, že sáhne po vlastních nástrojích. Ursula von der Leyenová v projevu o stavu Unie 16. září připomněla obchodní deficit s Čínou a slíbila použít „všechny nástroje, které máme k dispozici“. Maroš Šefčovič, místopředseda Komise odpovědný za obchodní vztahy s Čínou, přitom říjnový termín nastavoval už od června. Na tiskové konferenci 29. června prohlásil, že má „jasný mandát“ a chce „hmatatelné výsledky do října“.
Odpověď přišla ještě tentýž den, kdy Komise vyjednávání potvrdila. Čínské ministerstvo obchodu označilo dobrovolné exportní omezení za krok, který odporuje pravidlům WTO, zákonům trhu i principu férové soutěže.
Politická zkratka je rychlejší, ale také křehčí. Bez formálního šetření stojí celá konstrukce na souhlasu Pekingu, a ten zatím nepřišel.
Od 724 990 Kč: co se může stát s cenami MG HS a BYD Seal U
Čínská auta už mají v Česku pevnou pozici. V dubnu 2026 přihlásily čínské značky 1 323 nových vozů, což odpovídá 5,5 % trhu. Samotné MG z toho registrovalo 433 aut. Jako jediná čínská značka se přitom výrazně opírá o soukromé kupce, ne o firemní flotily. Případné omezení by tedy u MG dopadlo hlavně na lidi, kteří si auto kupují za vlastní peníze. V červnu se z čínských modelů nejvíc prodávalo MG ZS se 159 kusy.
Ceníky jsou dnes nastavené agresivně. Nejlevnější z hlavních čínských hybridů, MG HS Hybrid+, začíná na 724 990 Kč. O stupeň výš stojí plug-in verze MG HS PHEV od 869 990 Kč, tedy o 145 000 Kč víc. Nejdražší z trojice je BYD Seal U DM-i, který se prodává od 966 000 Kč.
Kvóta ani cla by ceny pravděpodobně nezvedly skokem. Dřív by ubyly akční nabídky, ztenčily se skladové zásoby přidělené Česku a z nabídky by mizely nejatraktivnější konfigurace. Kdo míří na konkrétní auto ze skladu, má při dnešní ceně jistotu výbavy i termínu dodání. Kdo nespěchá, může počkat na výsledek Šefčovičovy říjnové cesty do Pekinga.
Co může přinést schůzka v Pekingu 8. a 9. října
Druhé ministerské kolo konzultací se odehraje 8. a 9. října v Pekingu. Spor tam nejspíš neskončí, ale ukáže, kterým směrem se vydá. Na stole jsou čtyři vyjednávací okruhy: obchodní a investiční rovnováha, exportní kontroly, ochrana duševního vlastnictví a reforma WTO. Obě strany navíc na konci června zřídily společný mechanismus, který sleduje obchodní toky. Podklady pro dohodu tedy existují. Rozhodne, jestli o ni bude politický zájem.
Brusel přitom sleduje i druhý cíl. Chce, aby čínské automobilky místo dovozu z Číny stavěly továrny v Evropě. Auto vyrobené v EU by pod dobrovolné exportní omezení nespadalo. Čínské značky by tak na trhu zůstaly a přinesly by s sebou pracovní místa, dodavatelské řetězce a daňové příjmy. Evropské automobilky by získaly čas a čelily by menšímu cenovému tlaku. BYD už v maďarském Szegedu staví svůj první evropský závod na osobní auta a rozšiřuje tam i vývojové centrum.
Pokud Čína v říjnu žádný ústupek nenabídne, zesílí tlak na Komisi, aby spustila formální obchodně-obranné řízení podobné tomu u elektromobilů. Pokud nabídne nějakou formu sebeomezení, i když jinou než strop 15 %, jednání se přesune do dalšího kola.