3 min

Býval symbolem luxusu a jezdila sem smetánka. Dnes tyto české termály působí jako město duchů

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Jen několik kilometrů od Karlových Varů stojí místo, které bývalo symbolem luxusu a lázeňského života. Kyselka se po dlouhých letech chátrání postupně mění a pozornost se nyní soustředí také na slavnou Mattoniho vilu.

Kdysi patřil k nejluxusnějším místům v Česku: Dnes se někdejší resort potýká s úplně jinou pověstí.

Zdroj: Shutterstock

Historie Kyselky je úzce spojená s minerálními prameny, které byly známé už před několika staletími. Skutečný rozmach ale přišel až v 19. století. Významným okamžikem byla také návštěva řeckého krále Oty I., podle kterého později dostal své jméno Ottův pramen. Zásadní proměna následovala s příchodem Heinricha Mattoniho.

Podnikatel postupně vybudoval stáčírnu minerální vody, lázeňské domy, promenády, parky i další zázemí. Kyselka se díky němu změnila v místo, kam přijížděli hosté z různých částí Evropy. V období největšího rozkvětu na přelomu 19. a 20. století sem podle dobových údajů mířily desetitisíce návštěvníků ročně. Jedním z nejvýraznějších symbolů celého areálu se stala Mattoniho vila. Na jejím místě původně stával lázeňský dům označovaný jako Zámeček.

Související článek: Lázně s nejčistším vzduchem v Evropě leží na Moravě: Cizinci je vyhledávají, Češi je téměř neznají

Tyto moravské lázně nemají v Evropě obdoby: Léčí se tu vzduchem, o kterém většina Čechů neví.

Shutterstock

Z někdejší chlouby zůstaly po privatizaci ruiny

Heinrich Mattoni nechal objekt v letech 1885 až 1886 radikálně přestavět a později k němu přibyla výrazná věž. Novorenesanční stavba měla reprezentativní vzhled a fungovala jako sídlo spojené přímo s Mattoniho rodinou a podnikáním. V roce 1929 byla vila přeměněna na zámecký hotel.

Po smrti Heinricha Mattoniho v roce 1910 začalo nejslavnější období Kyselky postupně končit. Další ránu přinesly obě světové války a následné zestátnění. Po druhé světové válce sloužily některé budovy například dětem a léčebným účelům, zároveň ale celý komplex přestával dostávat péči odpovídající jeho historické hodnotě.

Definitivní problém přišel po ukončení lázeňského provozu a majetkových změnách v devadesátých letech. Areál několikrát změnil vlastníky a řada staveb zůstala bez potřebných oprav. Střechy se propadaly, omítky mizely a do opuštěných budov začala pronikat voda i vegetace. Ještě na začátku minulého desetiletí se vážně diskutovalo o tom, zda se vůbec podaří nejcennější objekty zachránit.

Česká smetánka sem kdysi jezdila za luxusem: Dnes slavné místo připomíná spíš město duchů.

Shutterstock

Mattoniho vila dostává další šanci

Zlom nastal postupným zahájením záchranných prací. Od roku 2013 se v bývalých lázních opravují jednotlivé historické objekty a část z nich už získala výrazně lepší podobu. Na Mattoniho vile probíhaly v roce 2025 rozsáhlé stabilizační a restaurátorské práce. Řemeslníci zpevňovali konstrukce a vzniklo také provizorní dřevěné zastřešení, které má chránit budovu před dalším poškozováním.

Související článek: Největší lázně světa mají Češi za humny: Všichni míří za památkami, o tomto místě ale skoro nikdo neví

Největší lázně světa jsou Čechům blíž, než tuší: Ve slavném městě je přitom většina turistů vůbec nezná.

Shutterstock

Plán následně počítal také s pracemi na hlavní báni. Obnova je náročná nejen finančně, ale i kvůli nedostatku řemeslníků, kteří ovládají tradiční postupy potřebné při rekonstrukci historických staveb. Proměna celého areálu proto postupuje pomalu. Do obnovy a dalšího využití historických budov bylo od roku 2011 do konce roku 2025 investováno více než 133 milionů korun.

Peníze přesto nestačí na opravu všeho najednou a část komplexu zůstává pouze zabezpečená proti dalšímu chátrání. Cílem je postupně vracet jednotlivé domy návštěvníkům a vytvořit z Kyselky zajímavé místo pro výlety a poznávání historie. Návrat klasického lázeňského provozu zatím jistý není. Už samotný fakt, že Mattoniho vila po letech téměř nekontrolovaného rozpadu znovu dostává střechu, opravené konstrukce a konkrétní plán další obnovy, je ale pro jeden z nejpozoruhodnějších lázeňských areálů v Česku zásadní změnou.

pamatkovykatalog.cz, mattonihostezka.cz, ceskatelevize.cz, idnes.cz, novinky.cz

Reklama

Další články z Trendy Život

Ryanair na poslední chvíli zrušil let z Prahy. Devět lidí zůstalo na letišti, návrat jim nabídli až za několik dní

Tatry v září mění tvář: Nad horami létají balony, restaurace chystají zvěřinu a turistů neubývá

Konec letních prázdnin ve Vysokých Tatrách rozhodně neznamená konec sezony. Září naopak patří k obdobím,...

Mallorca už nechce tolik levných turistů. Ostrov se zaměřil na návštěvníky, kteří utratí výrazně víc

Mallorca patří k nejnavštěvovanějším místům Evropy, přesto chce svůj turistický model výrazně změnit. Místo...

Cestující na velké evropské letiště mají vyrazit s předstihem. Dnes se uzavírají příjezdové trasy

Rozsáhlá bezpečnostní operace spojená s návštěvou amerického prezidenta Donalda Trumpa ovlivnila v sobotu...

Chorvatsko zruší klasické mýtné brány. Od roku 2027 se bude platit úplně jinak

Cesta autem do Chorvatska se od příštího roku výrazně změní. Od 1. března 2027 má začít naplno fungovat...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Trendy Život

Magazín přináší pestrý mix témat, která spojují svět showbyznysu, módy a životního stylu s příběhy ze skutečného života. Čtenáři zde najdou zajímavosti o známých osobnostech, aktuální trendy, ale i praktické tipy a inspiraci pro každodenní situace.Obsah kombinuje odlehčené čtení s tématy, která...

Býval symbolem luxusu a jezdila sem smetánka. Dnes tyto české termály působí jako město duchů

„Těším se na akci ministra Zůny.“ Babiš poslal vojáky na Šumavu, experti nechápou

Meteorologové sledují něco mimořádného. Vývoj v Pacifiku překročil hranici, která tu ještě nebyla

Nahá Sydney čelí vlně odporu. Do americké hvězdy už se pustily i české sportovkyně

Něrgešová znovu bojovala se zhoršením stavu. Po měsíční pauze se vrací k životu

V thajském lese našli „ďábelskou květinu“. Není zelená a energii ze Slunce nepotřebuje