4 min

Česká fotbalová reprezentace řeší před MS extrémní podmínky. Hráče zavřeli do speciální místnosti

Sdílet

Dennívýzva

Dva ze tří skupinových zápasů odehraje Česko v mexických městech nad 1 500 metrů nad mořem. Základna týmu leží u Dallasu, na třetině té výšky.

Zdroj: FAČR

Obsah článku

Když kondiční trenér české reprezentace Martin Kojnok popisoval přípravu na mistrovství světa, nemluvil o taktických variantách ani o soupeřových slabinách. Mluvil o komoře simulující nadmořskou výšku, o trénincích ve velkém teple a o tom, že nejideálnější scénář přípravy nešlo kvůli podmínkám FIFA zrealizovat. Český tým, který si postup na šampionát vydřel přes dvě penaltová dramata v baráži, teď řeší problém, na který žádná taktická tabule nestačí: jak připravit tělo na podmínky, které žádný hráč v české lize nezažije.

Kilometr výšky navíc za dvě hodiny letu

Česká základna pro turnaj stojí v Mansfieldu u Dallasu, zhruba 300 metrů nad mořem. Estadio Akron v Guadalajaře, kde tým 12. června nastoupí proti Jižní Koreji, leží podle korejských zdrojů v 1 571 metrech. Třetí skupinový zápas s Mexikem se hraje v Mexico City, tam je výška ještě vyšší. Rozdíl mezi základnou a dějištěm zápasu tak činí přes kilometr. Pro srovnání: nejvýše položený prvoligový stadion v Česku je v Jablonci, necelých 500 metrů nad mořem.

K nadmořské výšce se přidává červnové horko v Mexiku a sedmihodinový časový posun oproti středoevropskému času. Nejde o jeden extrém, ale o kombinaci tří: výška, teplota, jet lag. A právě tahle kombinace může rozhodovat zápasy.

Co se děje v komoře

Kojnok v rozhovoru pro Livesport popsal dva pilíře přípravy. Prvním je komora simulující nadmořskou výšku, kde hráči absolvují zátěž na běžeckém pásu nebo na kole. Druhým jsou tréninky v horku, záměrné vystavení organismu velkému teplu, a to ve dvou režimech: aktivním, kdy hráč cvičí, a pasivním, kdy tělo reaguje na teplo v klidu.

Podle Kojnoka mají tréninky v horku podobné fyziologické účinky jako pobyt ve vysoké nadmořské výšce. Část adaptace se dá zvládnout přímo v Dallasu díky tamnímu klimatu, část vyžaduje uměle vytvořené podmínky. Hráčům byla nabídnuta možnost vyzkoušet si zátěž v komoře; z veřejně dostupných informací jde spíš o doporučený adaptační nástroj než o plošně nařízenou povinnost.

Důležité je, co sám štáb přiznává: jde o kompenzaci, ne o plnohodnotnou náhradu. Ideální by bylo strávit delší čas přímo v nadmořské výšce mexických dějišť. To ale pravidla FIFA a turnajová logistika neumožňují.

Česko není jediné, kdo to řeší

Pohled na soupeře ze skupiny A ukazuje, že aklimatizace je téma pro všechny, jen každý ji řeší jinak.

Jižní Korea si jako základnu zvolila přímo Guadalajaru. Důvod je prostý: chce být tam, kde hraje, a zvyknout si na výšku i klima na místě.
Jihoafrická republika zašla ještě dál. Kvůli úvodnímu zápasu v Mexico City si vybrala vysokohorskou Pachucu ve 2 432 metrech nad mořem a plánuje dorazit v předstihu, aby se tělo hráčů přizpůsobilo.
Česko zvolilo model, který bychom mohli nazvat kompenzačním: základna v nízko položeném Dallasu doplněná o umělou simulaci podmínek.

Korejský a jihoafrický přístup je „pobytový“: přesuň se do výšky a žij v ní. Český je technologický: zůstaň v pohodlí a doplň chybějící stimuly v komoře. Každý má svou logiku, každý má svá rizika.

Proč na tom záleží víc než na taktice

Česká reprezentace pod Miroslavem Koubkem hraje styl, který stojí na běžeckém objemu, soubojové agresivitě a organizovaném presingu. Přesně ten typ hry, který nadmořská výška a horko decimují jako první. Když tělu chybí kyslík, první věc, která odejde, není technika, je to schopnost opakovaně sprintovat, napadat a vracet se. Pro tým, který chce body spíš vydřít než přestřílet, může být aklimatizace v této skupině skoro stejně důležitá jako nominace.

Trenér Koubek před odletem do USA řekl, že tým „nejede se jen zúčastnit“ a že cílem je postup ze skupiny. V rozšířeném 48týmovém formátu drží naději i silné třetí místo. Ale domácí Mexiko zůstává nejtěžší překážkou a úvodní duel s Koreou (12. června ve 4:00 ráno středoevropského času) může celou skupinovou matematiku nastavit.

Co čeká české fanoušky

Oficiální česká kvóta od FIFA pro skupinové zápasy činí 2 379 vstupenek na Koreu, 4 058 na Jihoafrickou republiku a 3 718 na Mexiko, celkem 10 155 lístků. Jde ale o strop, ne o počet unikátních fanoušků; jeden člověk může jet na více zápasů. FAČR společně s ministerstvem zahraničí připravila fan ambasády a místa setkání ve všech třech hostitelských městech české skupiny: Guadalajaře, Atlantě i Mexico City. Logistika bude náročná a nákladná, ale zázemí pro ty, kdo se rozhodnou letět, existuje.

Česká reprezentace se na turnaj probojovala přes penaltové drama s Irskem 26. března a následně s Dánskem 31. března, kdy Pavel Šulc otevřel skóre už ve třetí minutě. Ten samý Šulc teď patří mezi hlavní kandidáty na ofenzivní trojúhelník se Schickem a Provodem. Jestli ale bude mít v Guadalajaře dost kyslíku na to, aby svůj talent přetavil v góly, závisí i na tom, co se dělo v komoře u Dallasu.

Zdroj: SportyŽivě

Autor: Radek Bardouzl

Reklama

Další články z SportyŽivě

Tento článek byl publikován ze zdrojů SportyŽivě

Články ze SportyŽivě.cz přinášejí čtenářům aktuální pohled na sportovní dění doma i ve světě – nejen prostřednictvím výsledků, ale také díky příběhům, analýzám a pohledu do zákulisí. Obsah se věnuje široké škále sportů, přičemž silně zastoupený je zejména fotbal, hokej a bojové sporty, ale...

Česká fotbalová reprezentace řeší před MS extrémní podmínky. Hráče zavřeli do speciální místnosti

Lukašenko nevídaně ostře vyjel na Rusko. Překvapil i vstřícností k „nepřátelům“

Nikol Leitgeb si od Jana Krause odnesla doživotní trauma: Dodnes kvůli tomu chodí na terapie

Zverev zesměšnil amerického kritika v přímém přenosu. Umlčel jsi je, tleská mu Djokovič

Noční můra Alice Bendové pokračuje. Z domu za miliony zůstaly jen obvodové zdi

Hrošice, velryba, prasnice. Šenková si pár dní před porodem přečetla nechutné komentáře, které ji lidé píší