Český průmysl měl mít problém. Jeho nejdůležitější obchodní partner Německo se už několik let potýká s ekonomickou stagnací, evropské automobilky svádějí stále tvrdší souboj s čínskou konkurencí a energeticky náročné podniky se z cenového šoku posledních let vzpamatovávají jen pomalu.
Jenže české továrny se tohoto scénáře zatím příliš nedrží.
Průmyslová výroba v červenci meziročně vzrostla o 3,1 procenta. Tuzemský průmysl roste už osmnáct měsíců v řadě a souhrnně za celé období od začátku roku přidává zhruba dvě procenta. Proti červnu sice produkce o 1,1 procenta klesla, podle ekonomů ale červencová čísla tradičně ovlivňují celozávodní dovolené. Dobře navíc vypadají i nové zakázky, především ty ze zahraničí.
„Český průmysl na evropské poměry vykazuje velmi dobré výsledky,“ říká hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Hned ale dodává podstatnou výhradu: „Pod povrchem je hrozně moc různých příběhů.“
Škoda táhne
Významnou část současného růstu táhne automobilový průmysl. Jeho produkce se v červenci meziročně zvýšila o 4,7 procenta a podle ČSÚ patřila spolu s výrobou elektřiny k odvětvím, která k růstu celého průmyslu přispěla nejvíce.
„Dlouhodobě mě překvapuje především úspěch automobilového průmyslu a konkrétně Škody Auto,“ říká analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Zatímco mateřský koncern Volkswagen prochází jednou z největších krizí ve své historii a naordinoval si rozsáhlý restrukturalizační program, mladoboleslavské automobilce se v posledních letech daří výrazně posilovat pozici na evropském trhu. Podle Bureše jí pomáhá schopnost rychle reagovat na měnící se poptávku a přicházet s novými modely, které si nacházejí zákazníky. Výhodou se ukázalo být také to, že Škoda nebyla na rozdíl od některých německých automobilek výrazně závislá na Číně či Spojených státech.
Podobně jsou na tom podle něj i další automobilky vyrábějící v Česku. Závody Hyundai a Toyoty zásobují především evropský trh. Německé značky jako Volkswagen, Porsche či Audi naproti tomu doplatily na silnou expozici vůči Číně, kde ztrácejí pozice ve prospěch tamních výrobců.
Českému automotive navíc pomáhají nižší výrobní náklady. Dufek upozorňuje, že mzdové náklady tuzemských firem nedosahují ani poloviny německé úrovně. V kombinaci s větší flexibilitou jim to podle něj dává výraznou konkurenční výhodu.
Podle propočtu Bureše leží německá automobilová produkce téměř 20 procent pod úrovní roku 2019. Česká je naopak skoro 30 procent nad ní. „Jde o dlouhodobý, strukturální příběh,“ upozorňuje ekonom.
Není to jen o autech
Současný růst českého průmyslu ale nestojí jen na autech. Daří se například výrobcům elektrických zařízení, kterým podle Bureše pomáhá rostoucí poptávka po elektřině spojená s elektrifikací dopravy, průmyslu a vytápění. Silné období zažívá také výroba počítačů a elektroniky. Do této kategorie patří například servery, datová úložiště, síťová technika nebo další vybavení datových center. Odvětví se daří na zahraničních trzích a těží z poptávky spojené s rozmachem umělé inteligence.
Ne všem tradičním oborům se ale podařilo zvednout. Chemický průmysl dál zaostává a problémy přetrvávají také ve strojírenství, které je silně závislé na investiční poptávce.
„Strojírenství je pro mě asi největší zklamání posledních let. Marně už několikátý rok čekáme na nějaké viditelnější oživení. Myslím, že právě tady nejvíc pociťujeme strukturální úpadek sousedního Německa. Dodávky strojního vybavení do okolních evropských zemí jdou v průměru dolů,“ říká Bureš.
Současné problémy ve strojírenství ale neznamenají, že by zahraniční poptávka po českém zboží obecně klesala. Petr Kymlička z poradenské skupiny Moore považuje nové zakázky za jeden z nejpříznivějších signálů v současných datech. Jejich hodnota v červenci meziročně vzrostla o 7,2 procenta a hlavní impulz přišel ze zahraničí, odkud firmy získaly o 15,7 procenta více objednávek. Tuzemské zakázky naopak o 6,6 procenta klesly.
„Firmy se dokážou prosazovat i ve slabé evropské poptávce,“ dodává Dufek. Podle něj si české podniky nacházejí odbytiště také mimo evropský trh.
Bureš však před velkými závěry z červencového skoku zahraničních zakázek varuje. Ukazatel podle něj výrazně kolísá a zachycuje objednávky v běžných cenách. Jediný měsíc proto ještě mnoho nevypovídá o skutečném tempu růstu zahraniční poptávky.
Jaké zprávy přicházejí ze Západu?
Pro další vývoj českého průmyslu bude důležité také dění v Německu. Potíže části tamních továren se v posledních letech staly jednou z hlavních brzd české ekonomiky a ani čerstvě vydaná červencová čísla zatím výrazný obrat neukazují. Německá průmyslová produkce meziročně klesla o 1,6 procenta a proti letošnímu červnu o 1,1 procenta. Výrazně se na tom podepsaly automobilky, jejichž produkce meziměsíčně propadla o 9,2 procenta.
Takzvané předstihové ukazatele ale nabízejí příznivější obrázek, zejména mimo automobilový průmysl a část tradičního strojírenství. Nálada mezi německými exportéry se v srpnu dostala nejvýše od února 2022 a zlepšila se také očekávání průmyslových podniků ohledně další výroby. Daří se zejména výrobcům elektroniky, optických zařízení a technologií pro zpracování dat, kterým nahrávají investice do digitalizace a automatizace. Deník Handelsblatt nedávno přišel s analýzou, podle které nejméně třetina německých koncernů z burzovního indexu DAX 40 za letošní rok dosáhne na nejvyšší zisk ve své historii. A mnichovský institut IFO ve své poslední předpovědi po loňských symbolických o 0,2 procenta počítá pro letošek s růstem HDP o 1,4 procenta.
Zvlášť dobře si vede německá elektronika. Index podnikatelské nálady v odvětví v srpnu vystoupal na 16 bodů, nejvýše od května 2023. Podle institutu Ifo se do zakázek promítá výstavba datových center, investice do umělé inteligence a automatizace. „Není to krátkodobý výkyv, ale výsledek dlouhodobých investic, které budou odvětví podporovat ještě nějakou dobu,“ říká expert Ifo Klaus Wohlrabe.
Zlepšení u největšího českého obchodního partnera by mohlo otevřít další prostor tuzemským dodavatelům. Jan Bureš ale upozorňuje, že je potřeba odlišovat současné oživení od dlouhodobější kondice německého průmyslu. „Cyklicky to letos vypadá v Evropě docela dobře a po dlouhé době vidíme i v Německu známky zlepšení. Strukturálně ale český průmysl v posledních letech ten německý překonává,“ říká. Pro české firmy je podstatné, že dokázaly růst i v době slabé německé poptávky. Její případné oživení by tak mohlo dosavadní růst ještě podpořit.
Že by dobrá kondice českých továren mohla vydržet, naznačují i předstihové ukazatele. Index nákupních manažerů ve zpracovatelském průmyslu se už několik měsíců drží nad hranicí 50 bodů. „V dalších měsících by na český průmysl mohlo příznivě působit ekonomické oživení eurozóny,“ říká analytik Hospodářské komory Roman Renda, podle něhož by růst průmyslu mohl v příštím roce ještě zrychlit. „Dvě procenta letos určitě překonáme. Teď je otázka o kolik,“ uzavírá Dufek.