Český švec ušel pěšky z Buenos Aires do Chicaga 20 tisíc kilometrů. Pak začal krajany varovat před emigrací

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Václav Kotál ušel pěšky ohromné tisíce kilometrů napříč americkým kontinentem a získal slávu. Zvláštní popularitu nakonec využil pro zcela nevídané sdělení.

Začal jako chudý švec, nakonec přešel pěšky celou Ameriku.

Zdroj: FOTO:vizualizace redakce kroniQa prostř. GEMINI

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 14.09.2026 10:06

Václav Kotál vyrazil na začátku dvacátých let minulého století na pěší túru z argentinského Buenos Aires až do amerického Chicaga. Obyčejný obuvnický učeň z jižních Čech dokázal v cizím prostředí ujít obrovskou porci kilometrů a získal mimořádnou mediální slávu. Své cestovatelské zážitky brzy přetavil do velmi ostrého varování pro všechny krajany usilující o nový pohodlný život za oceánem.

Těžké začátky na argentinských plantážích

Václav Kotál se narodil 12. září 1894 v obci Bratřice u Pacova do velmi chudé rodiny místního domkaře. V Praze se v mládí vyučil ševcem a těsně před vypuknutím první světové války odcestoval do Argentiny. Hnala ho tam touha vyhnout se hrozící vojenské službě a snaha najít mnohem lepší živobytí v hospodářsky slibné zemi. V dalekém prostředí ale narazil na velmi tvrdou a nelítostnou realitu.

Rychle střídal nejrůznější zaměstnání, tvrdě pracoval jako nekvalifikovaná síla na bavlníkových plantážích a nakonec zakotvil u policie v Patagonii. Osobní úspěch a pohádkové bohatství ale nepřicházely. Mladý dobrodruh naopak musel dnes a denně sledovat ostatní krajany marně bojující o základní přežití v drsné přírodě. Během služby také opakovaně narážel na obrovskou zkorumpovanost úředníků a bezohledné jednání velkých podnikatelů.

Pozornost amerického tisku v Chicagu

Nuzné poměry a chronický nedostatek financí ho donutily k naprosto nevídanému kroku. Z Buenos Aires vyrazil pěšky na sever a do září 1922 dokázal přes celou Střední Ameriku dojít až do Chicaga. Cestou zdolal těžko uvěřitelných 20 tisíc kilometrů a psal o sobě krátké příhody pro krajanské tiskoviny. V cíli ho vítaly tisíce nadšených Čechoslováků a místní noviny mu na svých stránkách věnovaly nebývalý prostor.

Vysoký blonďák v khaki oblečení, vysokých kožených botách a s páskem plným nábojů vzbuzoval všude rozruch. Původně plánoval dojít pěšky přes Aljašku a Asii rovnou až do Prahy. Cestu ale nečekaně ve Wisconsinu přerušil s odkazem na zhoršený zdravotní stav své matky a domů se vrátil lodí. Cestou pořádal besedy a vybíral od krajanů peníze na svůj další posun.

Varování před vidinou snadného bohatství

Získanou slávu Kotál po návratu do Evropy využil k systematickému odrazování obyvatel od daleké cesty do Latinské Ameriky. Rolníkům usilovně rozmlouval stěhování do Mexika i Argentiny kvůli špatnému horkému podnebí, kolísajícím cenám zemědělských plodin a všudypřítomným podvodným agentům. „Každá propaganda vedená za účelem povzbuzení emigrace do Mexika zakládá se na nepravdě,“ napsal cestovatel ve svém sloupku pro chicagský deník Svornost.

O pár let později vydal dobrodružnou knihu V zemi zlata a utrpení, kde popsal tragické osudy imigrantů končících v nejhorším případě jako otroci nebo trestanci. „Ačkoliv žijí v daleké cizině naši boháči, radím každému, aby dříve, než pojede do ciziny, přečetl si moji knížku,“ dodal rezolutně ve svém publikovaném díle. Zvláště ostře vystupoval proti najatým verbířům lodních společností slibujícím lidem horentní zisky naprosto bez práce.

Pochod kolem republiky v pokročilém věku

Muž s pověstí velkého světoběžníka se do Jižní Ameriky podíval ještě jednou v roce 1926 jako vyslaný dopisovatel Pražských vzorkových veletrhů. Místní československá kolonie ho ale přijala velmi chladně a s velkými výhradami. Usazeným krajanům mimořádně vadilo jeho zjevné přehánění v tištěných textech a otevřeně zpochybňovali jeho morální kredit. Zbytek života pak strávil poměrně v ústraní v Praze, kde si svépomocí postavil menší rodinný dům.

Celoživotní láska k dlouhým trasám ho ale nikdy neopustila. V roce 1971 na počest padesátého výročí vzniku strany vyrazil ve svých osmasedmdesáti letech na stodenní pochod kolem celé naší republiky. Každý den zvládal v klidu ujít padesát až sedmdesát kilometrů a v novinách si vysloužil obdivnou přezdívku chodec nezmar. Václav Kotál zemřel o pět let později na jaře 1976 na selhání srdce.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (toolkit.ecn).

Reklama

Další články z kroniQa

Vražda pražského taxikáře zůstala 20 let bez pachatele. V ruce svíral zakrvácený kapesník, letos byl případ promlčen

Baron z Bítova choval 200 psů a u stolu mu sedávala lvice. Po válce se zastřelil, jeho vycpaní psi zůstali

Poslední majitel jihomoravského hradu Bítov baron Jiří Haas mladší choval na svém sídle stovky zvířat....

Výbuch na Sibiři vyvrátil miliony stromů, ale kráter po něm nezůstal. Záhada trvá už přes sto let

Před 118 lety explodovalo nad sibiřskou řekou Podkamennaja Tunguska neznámé těleso. Výbuch zničil miliony...

Otec poslal osmnáctiletého syna vyraždit příbuzné kvůli penězům. Oba nakonec popravili ve stejný den

V březnu 1962 naplánoval Rudolf Polák starší loupež úspor svého švagra na šumavské samotě. Jeho...

Za komunistů stál nákup potravin 208 korun, dnes 708. Z výplaty ale ukrojí mnohem méně, bydlení je jiná písnička

Srovnání cen z roku 1989 a současnosti odhaluje zásadní rozdíly v síle průměrné mzdy. Zákazníci zaplatili...

Tento článek byl publikován ze zdrojů kroniQa

Web nabízí aktuální články z oblasti moderních technologií, vědy, společnosti i životního stylu. Obsah kombinuje praktické tipy s přehledy trendů a novinek, které ovlivňují každodenní život – od digitálních inovací přes zdraví až po kuriozity ze světa. Články jsou psané srozumitelně a přístupně,...

Český švec ušel pěšky z Buenos Aires do Chicaga 20 tisíc kilometrů. Pak začal krajany varovat před emigrací

„Zasloužil bych popravu.“ Za vraždu syna dostal otec 17 let. Žaloba uvedla děsivé detaily

Kotek chová na farmě pravěké příšery. Slepice mu nahánějí hrůzu

Liblické stožáry po zhasnutí světel čeká demolice, byly nejvyšší stavbou v Česku

Ve Fátimě se mělo před desetitisíci svědky roztančit Slunce. Co se 13. října 1917 skutečně stalo?

Falešný hovor, řekli záchranářům. Proč pomoc po zpackané popravě přišla tak pozdě