Video dlouhé zhruba minutu se na kanálu Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny objevilo 1. října 2026. Průzkumné a úderné drony na něm jeden po druhém zasahují protiletadlový komplet Buk-M3, jeho radar, samohybnou houfnici 2S3 Akacija a obrněné vozidlo, jehož typ ukrajinská strana neuvedla. Všechny údaje o průběhu a výsledku akce pocházejí z ukrajinských zdrojů. Zásah sám o sobě nepůsobí jako mimořádně silný výbuch. Podstatné je, jaká technika padla během jediné operace: prostředky, které na bojišti tvoří jeden celek a mají se navzájem chránit.
Proč je Buk-M3 bez svého radaru prakticky slepý
Buk-M3, v kódovém označení NATO modernizovaná verze SA-17 Grizzly, je ruský mobilní protiletadlový raketový systém středního dosahu. Podle výrobce Almaz-Antěj a ruských armádních zdrojů nese jedno odpalovací vozidlo šest řízených střel a systém dosáhne na vzdálenost přibližně 70 kilometrů. Jeden kus tak kryje konkrétní úsek fronty nebo objekt v týlu proti letadlům, vrtulníkům, řízeným střelám i dronům.
Bez radaru by odpalovací vozidlo střely nemělo kam navést. Radar odhaluje cíle a nasvěcuje je, aby na ně řízené střely mohly zamířit. Síly bezpilotních systémů u podobných akcí opakovaně uvádějí, že vyřazením radaru přichází celý systém o bojovou způsobilost. Na luhanském videu dostalo zásah obojí: odpalovací vozidlo i radar.
Ztráta se Rusku nahrazuje obtížně, protože nejde o starý sklad. Buk-M3 armáda zaváděla postupně od roku 2016 a ještě v roce 2020 přebírala celé divizionní sady.
Houfnice ze sedmdesátých let dostřelí méně než česká DANA
Druhým velkým úlovkem je 2S3 Akacija, sovětská pásová houfnice ráže 152 milimetrů, která slouží od sedmdesátých let. S běžnou municí dostřelí zhruba 18,5 kilometru, s raketově podporovanou střelou až 24 kilometrů. Obsluhují ji čtyři muži a za minutu vypálí tři až čtyři rány. Na frontě zajišťuje palebnou podporu pěchotě a mechanizovaným jednotkám.
Ve srovnání se západními houfnicemi vychází Akacija nejhůř. Česká kolová DANA vz. 77 má stejnou ráži, s běžnou municí dostřelí 20 kilometrů a k palbě je připravená do dvou minut. Německá PzH 2000 s ráží 155 milimetrů dostřelí s běžnou municí zhruba 30 kilometrů, tedy o 11,5 kilometru dál než Akacija. Se speciální municí dosáhne až na 54 kilometrů. Za minutu vystřelí až deset ran, což je dva a půlkrát víc než Akacija při nejvyšší kadenci.
O čtvrtém zasaženém stroji se ví nejméně. Obrněné vozidlo obecně chrání a přepravuje osádku nebo vojáky. Rusko nasazuje Akacije ve velkých počtech, každá zničená houfnice ale na svém úseku fronty ubírá palebnou podporu, kterou nejde doplnit přes noc.
Čtyři kroky od zachycení cíle po úder v reálném čase
Jak drony takovou akci vedou, popsaly Síly bezpilotních systémů u příbuzného zásahu na Buk-M3 ve stejné oblasti. K luhanskému videu z 1. října se tento postup vztahuje jen nepřímo. Nejdřív průzkumní operátoři zachytí, že je cíl aktivní. Pak sledují, jak se přesouvá na připravené stanoviště, například do lesního pásu. Jakmile zastaví, určí jeho přesné souřadnice a hned je předají jiné složce, která provede úder. Mezi jednotlivými kroky nevzniká prodleva, během níž by se osádka stihla přemístit.
Buk-M3 je postavený tak, aby po odpálení rychle opustil pozici a unikl protiúderu. Proti trvalému dohledu dronů, které ho sledují od zapnutí až po zastavení, mu ale samotná pohyblivost nestačí. Ukrajinci popisují souboj jako nerovný v jejich prospěch: relativně levné drony ohrožují techniku za desítky milionů dolarů.
Ukrajinské jednotky v dubnovém souhrnu za rok 2026 uvedly, že ve spolupráci s Centrem hlubokých úderů pravidelně útočí na protivzdušnou obranu v ruském týlu. Tyto akce označují jako údery typu „middle strike“. Luhanský zásah tak zapadá do opakovaného, nacvičeného postupu.
Kolik podle Kyjeva stálo 174 ruských systémů zasažených za pět měsíců
Síly bezpilotních systémů za prvních pět měsíců roku 2026 hlásí zásah 174 prostředků protivzdušné obrany, radarů a elektronického boje. Jejich celkovou hodnotu odhadují na víc než 130 miliard korun, v průměru tedy přes tři čtvrtě miliardy na jeden kus. Bilance pochází od jedné z válčících stran a mluví o zásazích, které nemusí znamenat zničení. Jako doklad toho, že Ukrajina vede proti ruské obraně soustavnou kampaň, ale obstojí.
V dnech kolem zveřejnění videa hlásil generální štáb z okupovaného Donbasu další cíle. Zásah skladu dronů u Doněcku omezuje zásobování, úder na velitelsko-pozorovací stanoviště v Lysyčansku míří na velení. Zasažena byla také opravárenská základna ve Starobilsku, kde se vrací do boje poškozená technika, a sklad raketové a dělostřelecké výzbroje u Verchnokamjanky.
Do dronové války na Ukrajině, která trvá přes čtyři roky, zasahuje i Česko. Ministerstvo obrany řadí česko-ukrajinskou firmu U&C UAS mezi největší výrobce bezpilotních prostředků v Evropě a vláda přispívá do fondu Dronové koalice.