Delfín v Benátkách nepotřebuje ochranu přírody, říkají vědci. Jediné riziko je chování turistů u Sv. Marka

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

24. června 2025 zaznamenali biologové v jižní části Benátské laguny hřbetní ploutev delfína skákavého.

Delfín v Benátkách nepotřebuje ochranu přírody, říkají vědci. Jediné riziko je chování turistů u Sv. Marka

Zdroj: Foto: Pixabay

Doba čtení 4 min

Článek byl publikován 08.09.2026 04:00

Obsah článku

Během následujících tří měsíců se zvíře přesunulo do samotného srdce města, do Bacina San Marco, vodní plochy přímo před slavným náměstím. Tam zůstalo. Loví hlavonožce, vrací se do stejné zóny den co den a po osmi měsících nepřetržitého monitoringu vykazuje dobrou nutriční kondici i chování odpovídající druhu. Tým vedený Giovannim Bearzim, který zkoumá kytovce v Jadranu od roku 1986, publikoval v únoru 2026 ve Frontiers in Ethology jednoznačný závěr: delfín pojmenovaný Mimmo nepotřebuje záchranný odchyt ani přemístění. Jediná skutečná hrozba pro jeho pohodu přichází od turistů, lodí a lidské touhy udělat z divokého zvířete atrakci.

Proč si delfín vybral jedno z nejrušnějších míst Evropy jako krmiště

Odpověď je překvapivě prozaická: jídlo. Vody kolem Punta della Dogana a Giudeccy nabízejí bohatou zásobu cefalopodů, hlavonožců, na které se Mimmo specializuje. Vědci ho opakovaně pozorovali při aktivním lovu právě v této zóně. Když se ho 15. listopadu 2025 pokusili akustickými prostředky vytlačit asi tři kilometry směrem k Sant’Elena a La Grazia, vrátil se do Bacina San Marco ještě téhož dopoledne, v 11:30.

Delfín skákavý (Tursiops truncatus) patří mezi mimořádně přizpůsobivé mořské savce. Dokáže fungovat i v hlučných, dopravně přetížených pobřežních vodách, pokud mu prostředí poskytuje dostatek kořisti. Lokálně naměřené hladiny hluku v okolí San Marka dosahovaly 90 až 120 decibelů, a přesto se zvíře vracelo. Podle autorů studie právě tato kombinace adaptability druhu a atraktivního krmiště vysvětluje, proč se Mimmo usadil v urbanizovaném centru, a nikoli v klidnějších částech laguny.

Samotná přítomnost delfína v Benátské laguně přitom z biologického hlediska žádnou senzaci nepředstavuje. Delfíni tu historicky žili, záznamy sahají do sedmdesátých let minulého století. Neobvyklé je, že se jedinec dlouhodobě zabydlel přímo uprostřed světové turistické destinace.

Lodní vrtule, selfíčka a házení předmětů: katalog lidských hrozeb

12. listopadu 2025 zaznamenali biologové na Mimmově hřbetní ploutvi a hřbetu čerstvá poranění odpovídající zásahu lodní vrtulí. Šlo o první zdokumentovaný důkaz fyzické újmy. Květnová zpráva benátského přírodovědného muzea z roku 2026 nicméně potvrdila, že rány se do té doby zcela zahojily.

Vrtule ovšem představují jen jednu položku v seznamu rizik. Studie popisuje:

organizované „výlety za delfínem“ s přibližováním lodí na vzdálenost výrazně pod padesát metrů,
pokusy turistů o dotek zvířete,
nabízení potravy a krmení,
házení různých předmětů do vody,
prudké manévry plavidel (zrychlování, couvání, náhlé změny kurzu),
hlasité projevy (křik, bouchání do trupu lodi).

Každý z těchto bodů porušuje kodex chování, který pro okolí delfína stanovili odborníci ve spolupráci s městem. Pravidla jsou jasná: minimální odstup padesát metrů, dodržování rychlostních limitů, žádný fyzický kontakt, žádné krmení. Monitoring a zásahy zajišťuje tým CERT společně s přístavním úřadem; pro hlášení incidentů slouží linka pobřežní stráže 1530.

Z právního hlediska jde o přísně chráněný druh podle směrnice EU o stanovištích. Italský trestní zákoník od 1. července 2025 zpřísnil sankce: za usmrcení, odchyt nebo držení chráněného volně žijícího živočicha hrozí trest odnětí svobody od tří měsíců do jednoho roku a pokuta až 200 000 korun. Krmení či záměrná interakce měnící přirozené chování zvířete mohou být kvalifikovány jako správní delikt, v závažnějších případech i jako trestný čin.

Proč vědci odmítají odchyt a přesun

Bearziho tým ve studii výslovně varuje před pokusem Mimma odchytit a převézt jinam. Rizika mají trojí povahu. Zaprvé hrozí utonutí během samotné manipulace. Zadruhé existuje nebezpečí takzvané capture myopathy, potenciálně smrtelného stresového syndromu, který u kytovců po odchytu nastupuje. Zatřetí je tu prostá logistická realita: i po úspěšném přesunu na volné moře by se zvíře mohlo vrátit do stejné oblasti nebo začít využívat jiné vnitřní vody.

Autoři místo toho prosazují řízení lidského chování. Správu prostoru kolem delfína, důsledné vymáhání pravidel, vzdělávání návštěvníků. Od února 2026 funguje společný, zhruba týdenní monitoring Univerzity v Padově, benátského přírodovědného muzea a města, koordinovaný dohled, který proměňuje jednorázové pozorování v systematický vědecký projekt.

Co čeká Mimma: dvě otevřené budoucnosti v jedné laguně

Přehledová literatura o osamělých delfínech popisuje několik možných scénářů. Část jedinců se po čase vrátí na volné moře nebo se znovu připojí ke skupině. Jiní zůstávají v omezeném okrsku měsíce, roky, někdy trvale. U Mimma vědci konkrétní prognózu nenabízejí. Listopadový informační leták muzea připouštěl, že s ochlazením vody a přesunem ryb do otevřeného moře může delfín zvolit návrat. V květnu 2026 ale odborníci současně konstatovali, že si v laguně našel místo, které mu vyhovuje už rok.

Studie zároveň připomíná varovné případy z jiných evropských lokalit, kde nezodpovědné lidské chování vedlo u osamělých delfínů k předčasné smrti. Mimmo se zatím nachází v raných fázích takzvané sociability, sleduje lodě, projevuje zájem o lidi, ale dosud u něj nebyl popsán rutinní tělesný kontakt. Riziko habituace ovšem s každým nedovoleným přiblížením, dotekem a hozeným kouskem chleba roste.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Otočte šálek po babičce a hledejte značku. Pirkenhammer nebo Thun v kompletní sadě mění staré nádobí v tisícové kusy

Porcelán po babičce může mít cenu bytu. O hodnotě nerozhoduje stáří ani dekor, ale razítko, série a číslo na spodní straně

Kalíšek s kohoutem z 15. století se v Hongkongu vydražil za 723 milionů korun. U porcelánu z české vitríny...

Muž čekal na ledvinu s 9% šancí, že ji dostane. Prasečí orgán se 69 úpravami genomu ho udržel naživu 271 dní bez dialýzy

Tim Andrews žil s ledvinou z geneticky upraveného prasete 271 dní bez dialýzy. Poté dostal lidský orgán,...

Pod Bezdězem se táhne tunel, jehož rozměry nečekáte. Stavitelé ho razili v hornině, kterou na kopec vynesla sopečná činnost

Z hradu Bezděz do Bělé pod Bezdězem má podle staleté tradice vést podzemní chodba dlouhá zhruba šest...

Chytré sklo ušetřilo třetinu energie za chlazení. Když se ale příliš ztmavilo, lidé rozsvítili a úspora zmizela

Ztmavující okna dokážou klimatizaci ulevit od velké části práce. Když ale zatemní víc, než je nutné,...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Všechny články tohoto autora →

Další články z kategorie Příroda

Zobrazit více

Zajímavosti Příroda

Vybrali jsme pro vás Magazíny a zajímavosti

Stylistka varuje: tahle 1 věc vás přidá 10 let. Většina žen po 50 ji nosí každý den

Koupíte si novou halenku, v kabince vypadá skvěle, ale na fotce z rodinné oslavy pak působíte unaveně a o...

ExtraInspirace

dnes, 04:16

3 min

Ani Egypt, ani Kanáry. Čeští senioři letos v zimě objevili zemi, kde je 24 stupňů a život je levnější než doma

Zatímco Česko v lednu zápasí s mlhou a náledím, na jednom africkém pobřeží se lidé […]

Outdoor tipy

dnes, 04:12

3 min

Zapomeňte na pečivo k večeři. Češky objevily švédskou večeři z 1 hrnce, po které jde pas dolů a člověk nemá hlad

Krajíc chleba se sýrem, rohlík s pomazánkou nebo pár obložených chlebíčků. Tak vypadá večeře v mnoha...

Delfín v Benátkách nepotřebuje ochranu přírody, říkají vědci. Jediné riziko je chování turistů u Sv. Marka

Britové se znovu vylodili na Falklandech, aby vyhnali Argentince. Jako v roce 1982

Zdravotní drama na dovolené. Marii Tomsovou museli z Rakouska převézt do pražského IKEMu

Atlantidu hledali ve Středomoří i u Ameriky. Nová hypotéza ji umisťuje pod dnešní Perský záliv

Tragický konec Petra Sepešiho (†25): Kolem jeho smrti jsou dodnes otázky. Objevila se další svědectví

Vězni Sobiboru vylákali nacistické dozorce do pastí. Pak se stovky lidí pokusily uniknout z továrny na smrt