2 min

Díky pasivním prvkům platí za energie minimum. Zvenku skleník, uvnitř krásné a nečekaně luxusní bydlení

Sdílet

Dennívýzva

Na břehu jezera se nachází velmi netypický dům ve tvaru písmene A. Jde ve skutečnosti o obrovský skleník, který je zcela soběstačný stran vody, elektřiny i potravin.

Zdroj: Zdroj fotografie: S vědomím Naturvillan

Švédské jezero Vänern je největší plochou svého druhu v zemi, jde o 5 648 kilometrů čtverečných. Nachází se na jihu země a jde také o třetí největší evropské jezero. Kolem něj se nachází mnoho malých domků, které tu během let vznikly, a tenhle konkrétní opravdu stojí za pozornost. Je totiž jediný svého druhu. Nejde ani tak o formát, jako o soběstačnost, protože je to vlastně jeden obrovský skleník. Jde tak o velmi futuristickou stavbu.

Obytný skleník s krásným výhledem

Dům áčkového typu není nic nového, tento má ovšem skleněnou strukturu, nikoli dřevěnou. Do střechy jsou již zabudované solární panely, což dovoluje zásobování domu elektřinou, topení a taky ohřev vody. Majitelé instalovali zeleninovou zahradu i malý ovocný sad. Mají tak zásoby vlastních potravin, opět díky skleníkové struktuře celého domu. Ten není sám nijak velký a poskytuje celkový povrch a rozloze 124 metrů čtverečných.

Je však třeba mít na paměti, že není nijak vyhříván nebo izolován, ale že ho skleníkové řešení chrání před zimou, větrem i deštěm. Navíc mají majitelé díky skleněným stěnám neustálý výhled na krásné okolí včetně jezera a prakticky nonstop sluneční světlo. Francie má svou vlastní hvězdu a průkopnici áčkových domů, konkrétně Elizabeth Faure. Ta si svůj dům postavila za méně než 35 000 euro (cca 856 000 Kč).

Obytný trojúhelník na více místech světa

Ukázala tím, že tento samostatný dům se dá postavit za více než rozumný rozpočet. Áčkový dům je architektonická forma se strmým sklonem střechy, která končí velmi blízko linii základů. Tyto domy se poprvé objevily začátkem 50. let, přičemž už tehdy měly stejné rysy jako jejich dnešní podoba. V Číně nebo na ostrovech jižního Pacifiku se jim říká „Crucks“ nebo „Grubenhaus“, což lze přeložit jako „střešní kabinu“.

Velmi je zpopularizovali architekti Walter Reemelin, John Campbell, George Rockrise, Henrik H. Bull a Andrew Geller. V době jejich rozšíření takto stavěli celé prázdninové vesničky. Domky zažily dvě vlny velké popularity, a to po celém světě. První přišla po 2. světové válce, protože spojovaly několik důležitých vlastností. Byly cenově dostupné, daly se postavit velmi rychle a také z poměrně dostupných materiálů.

Renesance dostupného bydlení

V té době šlo ovšem hlavně o domy na rekreace a sekundární bydlení. Teprve v nedávné době se k nim hodně lidí vrací jak ve Francii, tak i jinde. Proto rostou jak samostatně, tak v houfech a vytváří opět ony vesničky. Důvody jsou stejné jako na konci světové války. Tradiční dům je dnes velmi drahý, ať už jde o samotnou výstavbu, případně další údržbu. Stejně je to i s rekonstrukcemi, ke kterým se také mnoho lidí uchyluje.

Tyto áčkové domy se pak staly méně nákladnou alternativou. Nicméně v současné době se přidává i další stránka věci. Opatřují si je lidé, kteří chtějí zažívat trochu dobrodružnější život, mají je jako hlavní sídlo. Teď je jen otázka, zda případná světová krize bude k takovému způsobu bydlení shovívavá.

Reklama

Další články z adbz.cz

Tento článek byl publikován ze zdrojů adbz.cz

Články z Adbz.cz přinášejí lehce oddechový, ale prakticky zaměřený obsah, který kombinuje domácí tipy, kreativní návody, zajímavosti ze světa a neobvyklé příběhy. Obsah je pestrý, často inspirovaný každodenním životem a určený pro čtenáře, kteří mají rádi praktická řešení, zábavu i netradiční...

Díky pasivním prvkům platí za energie minimum. Zvenku skleník, uvnitř krásné a nečekaně luxusní bydlení

Policie zadržela zloděje lebky svaté Zdislavy v obci ve Středočeském kraji

Temné obvinění z Floridy znovu ožilo. Chlad mluví o pomstě a spiknutí

„Není čas něco vymýšlet.“ Výsledky přijímaček už jsou, expert říká, v čem ztrácíme

Drsná léčba hned po vystřízlivění. První záchytka u Apolináře nabízela unikát

Čtrnáct hodin pekla: jak se z „plebsu“ rodí legendární američtí mariňáci