Návrh od akademického sochaře Otakara Španiela z Prahy představoval bronzovou sochu o výšce 4,5 metru, který zachycovala stojícího státníka. Přes paže měl přehozený plášť, ruce byly zkřížené. Součástí měl být vítězný sloup ozdobený čtyřmi reliéfy a motivy domácího a zahraničního odboje a zakončený bronzovou sochou Génia vítězství.
Architekt František Lýdie Gahura ze Zlína navrhl podstavec sochy a její začlenění do prostoru. Socha byla odlita v umělecké slévárně Václava Maška v Praze-Karlíně. Měla být odhalena 28. října 1938. Z důvodů mnichovských událostí a okupace k tomu nedošlo. Vládní komisař Maximilian Girth dal odstranit základní kámen a další stavební prvky. Socha byla ale zachráněna, protože byla zakopána na pozemku Maškovy slévárny.
Pomník byl instalován až po osvobození. Tehdejší Místní národní výbor upustil od instalace vítězného sloupu a Génia, což ani nebylo dokončeno. Místo toho měla být zasazena lípa svobody. Chyběly ale finanční prostředky na dokončení pomníku. Město Prostějov proto vypsalo veřejnou sbírku, která vynesla 400 tisíc korun. Architekt F. L. Gahura navrhl, aby byla socha postavena na podstavci ze slezské žuly a přikomponoval k tomu lípu. Slavnost odhalení byla připracována na 27. říjen 1946.
Čtěte také: DRBNA HISTORIČKA: Jakub Vojáček vyráběl v Prostějově kořalku již v roce 1826
Kamenické práce byly zadány firmě Petr Holec a synové z Kroměříže. Do konce měsíce září byly dokončeny stavební práce, které provedla místní firma Alois Smékal a František Hrbata. Od 1. do 19. října firma Ing. Holce osadila pomník slezskou leštěnou žulou. 20. října 1946 Sdružení zahrádkářů a přátel přírody v Prostějově na svoje náklady zasadilo do kruhu ohrady stříbrolistou lípu, kterou zakoupilo ve školkařském závodě Bohumila Veselého v Mezicích u Litovle.
Socha T. G. Masaryka byla slavnostně odhalena v neděli 27. října 1946 v 10 hodin. Na výzdobě náměstí se podílel akademický malíř Antonín Kameník. Slavnosti byli přítomni místopředseda vlády Zdeněk Fierlinger, místopředseda parlamentu Oldřich John, předseda MNV v Prostějově Květoslav Kapka, členové rodiny T. G. Masaryka, autoři pomníku Otakar Španiel a F. L. Gahura, rektoři moravských univerzit a další hosté.
Čtěte také: DRBNA HISTORIČKA: Prusko-rakouská válka před sto šedesáti lety zasáhla i Hanou
Slavnost začala přehlídkou čestné roty Svazu národní revoluce a brannosti. Potom Orlice a Vlastimila zazpívaly smíšený Neumannův sbor „Není to sen“. Zahajovací projev přednesl K. Krapka. Dvě Hanačky sundaly roušku ze sochy, zazněla československá státní hymna a byly položeny k soše kytice. Předseda MNV Květoslav Krapka převzal pomník do ochrany města a přečetl pozdravný telegram adresovaný prezidentovi Edvardu Benešovi. Potom následoval promenádní koncert. Slavnosti odhalení sochy bylo součástí slavností, které se konaly se ve dnech 26. až 28. října 1946. Jejich součástí byly promenádní koncerty a divadelní vystoupení, například symfonický koncert orchestru olomouckého divadla a Orchestrálního sdružení a inscenace Strakonický dudák od J. K. Tyla.
Masarykův pomník měl pohnuté osudy. Na tomto místě byl jen přes šest let. 10. dubna 1953 byl komunistickou mocí stržen a zničen. Po sametové revoluci 1989 byl však obnoven. Vznikly zde Nadace a Komise pro znovuvybudování pomníku. V čele iniciativy byli členové vedení města, Sokola, Masarykovy společnosti a zástupci prostějovského muzea. Podle třetinového Španielova modelu zhotovilo repliku-rekonstrukci studio VIART vedené týmem sochaře Oldřicha Víchy a ČKD Blansko. Socha byla nakonec odhalena na slavnosti 27. října 1998. Na prostějovské hlavní náměstí se tak opět vrátil „Španielův“ T. G. Masaryk.