4 min

Dva tisíce let mlčely, teď znovu promlouvají. Ohořelé svitky vydávají svá tajemství

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Zuhelnatělý svitek z Herkulanea, který téměř dva tisíce let odolával jakémukoli pokusu o přečtení, vydal svůj obsah, aniž by ho kdokoli otevřel.

Dva tisíce let mlčely, teď znovu promlouvají. Ohořelé svitky vydávají svá tajemství

Zdroj: Foto: ArchaiOptix - licence CC BY-SA 4.0

Obsah článku

25. června 2026, Neapol. V historické budově Biblioteca Nazionale di Napoli tým vědců z University of Kentucky, Neapolské univerzity a projektu Vesuvius Challenge oznámil, že svitek označený PHerc. 1667 se stal prvním herkulanejským papyrem, který byl kompletně virtuálně rozvinut a souvisle přečten v celém rozsahu dochované psací plochy. Nejde o pár izolovaných slov ani o název knihy. Jde o přibližně 1,5 metru souvislého filosofického textu, 22 sloupců na ploše zhruba 860 cm², přečteného bez jediného fyzického dotyku originálu. A za tím stojí řetězec technologií, který se skládal přes dvě dekády.

Od Piaggiova stroje k synchrotronu

Herkulanejské svitky zuhelnatěly při erupci Vesuvu v roce 79 n. l. a od svého znovuobjevení v 18. století představovaly paradox: jediná dochovaná velká knihovna klasické antiky, a přitom prakticky nečitelná. Historické pokusy o fyzické rozvinutí, od mechanického stroje pátera Piaggia přes norskou „osloskou“ metodu s kyselinou octovou a želatinou, občas odkryly fragmenty textu, ale za cenu nevratného poškození. U PHerc. 1667 vedly novodobé experimenty v šedesátých a osmdesátých letech jen k několika drobným nečitelným úlomkům. Papyroložka Federica Nicolardi jeho čitelnost po těchto zásazích hodnotila jedním slovem: nula.

Průlom začal klíčit v roce 2009, kdy informatik Brent Seales poprvé naskenoval uzavřené herkulanejské svitky pomocí mikro-CT. V roce 2015 jeho tým ověřil princip na svitku z En-Gedi – přečetli biblický text uvnitř zuhelnatělého válečku, aniž ho rozvinuli. A v březnu 2023 odstartovala soutěž Vesuvius Challenge, která celý proces dramaticky zrychlila.

Technologický řetězec: od rentgenu k filosofii

Co přesně znamená „virtuálně rozvinout a přečíst“ svitek? Postup má pět vrstev:

Fázově kontrastní mikro-CT na synchrotronu ESRF v Grenoblu. Svitek PHerc. 1667 byl naskenován na beamlinu BM18 s rozlišením 2,4 mikrometru na voxel, dostatečně jemným, aby zachytil stopy uhlíkového inkoustu na uhlíkovém podkladu, kde je kontrast minimální.
Segmentace vrstev. Algoritmy identifikují v 3D objemu jednotlivé vrstvy papyru, které jsou hustě slepené, deformované a místy přeskakují jedna přes druhou.
Virtuální rozbalení. Psací plocha se převede do trojrozměrné sítě (mesh) a následně zploští do dvourozměrného obrazu, jako byste svitek rozvinuli na stole, jenže digitálně.
Modely strojového učení pro zvýraznění inkoustu. Důležitý detail: nejde o autonomní OCR, které by samo „četlo“. Modely fungují jako zesilovač viditelnosti, zviditelňují inkoustové stopy, které by lidské oko v surových datech přehlédlo.
Papyrologická revize. Lidští odborníci na antické řecké texty kontrolují a interpretují výstup. Každý bod v 2D přepisu lze zpětně ověřit v původním 3D CT objemu.

Výsledek není černá skříňka. Je to průhledný řetězec, kde se stroj a člověk vzájemně kontrolují.

Co svitek říká: stoická etika z doby před Kristem

Obsah PHerc. 1667 překvapil. Většina herkulanejských svitků pochází z epikurejské knihovny Filodéma z Gadary. Tento text je jiný. Pojednává o etice, impulzu k jednání (řecky ὁρμή) a praktické moudrosti (φρόνησις). Varuje před „nadměrným impulzem“, kdy rozum přestává regulovat chování a vzniká škodlivá vášeň. Jedna z klíčových pasáží říká, že zkoumat něco nestačí, pokud se člověk vzdálí sám sobě a své přirozenosti.

V textu se navíc objevuje jméno Aristokreón, synovec a žák Chrysippa, třetího scholarchy stoické školy. Spolu s raným datováním svitku do 3. až 2. století př. n. l. to posiluje hypotézu, že autorem mohl být sám Chrysippos. Pokud by se to potvrdilo, šlo by o mimořádný nález: z Chrysippových vlastních spisů, přestože jich údajně napsal přes 700, se téměř nic nedochovalo.

Vedle PHerc. 1667 tým v červnu 2026 oznámil i více než 70 sloupců textu z dalšího svitku (PHerc. 172) a identifikaci svitku PHerc. 139 jako osmé knihy Filodémova spisu O bozích. Nejde tedy o osamělý trik, ale o vlnu.

Šest set svitků čeká

Nejsilnější pointa celého oznámení není samotný obsah jednoho textu. Je to škálovatelnost. Autoři preprintu na arXivu svůj výsledek explicitně rámují jako přechod od izolovaných demonstrací k systematickému rámci pro obnovu textů. A materiálu je dost: více než 600 herkulanejských svitků zůstává neotevřených a nečitelných.

Tempo ale nebude bleskové. I u slibného PHerc. 172 zůstávala na začátku roku 2026 horní třetina příliš zmačkaná pro současné metody. Nejbližší veřejný milník je Grand Prize soutěže pro rok 2027: plně rozvinout a zpřístupnit jeden z třinácti zapečetěných svitků. Celá sbírka je práce na roky, možná dekády. Ale směr je jasný, a poprvé prokazatelně funkční.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Pod polskou Wieliczkou čeká celé město ze soli. Horníci v podzemí vytesali i obří chrám

Největší podzemní jezero v Čechách leží pod nenápadnou obcí v podhůří Krkonoš. Návštěvníky přitahuje svou tajemnou aurou

Bozkov nemá propast Macocha ani plavbu po podzemní řece. Přesto patří mezi nejnavštěvovanější české...

Poklidné německé městečko ukrývá pod domy obří labyrint. Rozsah chodeb překvapuje i odborníky

Čtyřicet kilometrů chodeb, sklepů a schodišť, místy v pěti patrech nad sebou, se vine pod městečkem, které...

Stavitelé věděli, že loď není stabilní. Přesto ji poslali na plavbu a sledovali její zkázu

Deset srpnových minut roku 1628 stačilo, aby nejambicióznější válečná loď Švédska zmizela pod hladinou...

Nejužší soutěska na Slovensku měří v nejstísněnějším bodě jen 3,7 metru. Jízda skrz autobusem je tu nejvyhledávanější turistickou atrakcí

Manínsky potok teče mezi dvěma vápencovými kolosy, Veľkým Manínem (890 m) a Malým Manínem (813 m), a za...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Dva tisíce let mlčely, teď znovu promlouvají. Ohořelé svitky vydávají svá tajemství

"Fašistický" generál okouzlil Italy. Premiérce Meloniové klade drsné podmínky

Meteoroložka Honsová varuje Česko: Hrozí extrémní vedra až 50 stupňů

Zápasníkovi Véghovi v Itálii prohledali auto. Finanční stráž ho zastavila kvůli zápasnickým uším

Marek Lambora je zase single. Rozchod s Jindřiškou má ale jeden háček

Dítě může dospět jediným úderem razítka. Tři skutečné případy ukazují, jak nebezpečné je manipulovat s věkem. Česko není výjimkou