3 min

Ekonomická propast mezi EU a USA je menší, než se zdá, rozhodnout ale může umělá inteligence

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Nominální srovnání HDP sice straší propastným zaostáváním Evropy za USA, parita kupní síly však ukazuje stabilní stav. Skutečné riziko pro starý kontinent leží v budoucnu: pomalé zavádění AI a slabé investice mohou evropskou produktivitu brzy srazit.

Zdroj: Pixabay

Nominální srovnání HDP sice straší propastným zaostáváním Evropy za USA, parita kupní síly však ukazuje stabilní stav. Skutečné riziko pro starý kontinent leží v budoucnu: pomalé zavádění AI a slabé investice mohou evropskou produktivitu brzy srazit.

Při pohledu na nominální HDP na obyvatele by se mohlo zdát, že Evropa ve srovnání se zámořím dramaticky chudne. Zatímco v roce 2008 byla americká ekonomika podle tohoto ukazatele o necelou třetinu bohatší, od roku 2022 se její náskok pohybuje v hrozivém rozpětí mezi 91 a 105 procenty.

Analytici však upozorňují, že takto extrémní rozevírání nůžek je do značné míry optickým klamem způsobeným kurzem eura vůči dolaru. Pokud evropská měna oslabí, sníží se v dolarovém vyjádření i evropské HDP, aniž by to nutně znamenalo adekvátní propad reálné životní úrovně obyvatel.

Spolehlivější obrázek nabízí hrubý domácí produkt v paritě kupní síly, který zohledňuje rozdílné ceny v jednotlivých státech. Podle této metriky se náskok americké ekonomiky od devadesátých let pohybuje stabilně v pásmu 30 až 40 procent. I když se po pandemii a ruské invazi na Ukrajinu rozdíl mírně zvýšil na současných 38,9 procenta, stále jde o podstatně menší propast než téměř dvojnásobný rozdíl vykazovaný nominálními hodnotami.

Produktivita v závěsu a dánský zázrak

Podobně stabilní zůstává i rozdíl v produktivitě práce. V roce 2024 byla produktivita eurozóny o 14 procent nižší než ve Spojených státech, přičemž v polovině devadesátých let toto manko činilo zhruba 12 procent. Historická data tak vyvracejí oblíbený defétistický narativ, že by se Evropa od USA třicet let nepřetržitě a zrychlujícím se tempem vzdalovala.

„Rozdíly v produktivitě můžeme měřit pomocí HDP na odpracovanou hodinu. A abychom odstranili rozdíly v cenách a devizovém kurzu, můžeme i zde použít paritu kupní síly,“ vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil

David Navrátil k číslům dodává, že Evropa navíc umí svou produktivitu úspěšně dotahovat, pokud zvolí správnou strategii. Jako ukázkový příklad uvádí Dánsko, které se před finanční krizí nacházelo deset procent pod americkou úrovní, zatímco dnes Spojené státy o osm procent převyšuje.

Technologický stín a boj o umělý mozek

Relativní stabilita evropské ekonomiky však v současnosti naráží na tvrdou technologickou realitu. Spojené státy zavádějí umělou inteligenci do praxe mnohem agresivněji než starý kontinent. Podle dat Federal Reserve Bank of St. Louis využívá AI při práci již 43 procent amerických zaměstnanců, zatímco v průmyslovém Německu je to 31,5 procenta a ve Francii pouhých 28,1 procenta.

Rychlost integrace těchto nástrojů do každodenního firemního fungování představuje klíčové riziko, protože Američané mohou díky AI zvyšovat efektivitu práce nepoměrně rychleji.

Evropa se navíc potýká s obřím deficitem v investičním kapitálu. Zatímco americký hegemon OpenAI získal financování ve výši téměř 187 miliard dolarů a konkurenční Anthropic 139 miliard, evropská naděje v podobě francouzského startupu Mistral vybrala pouze 3,1 miliardy dolarů. Situaci zhoršuje i fakt, že evropské investice zůstávají roztříštěné mezi jednotlivé národní trhy.

Přesto se evropské technologické prostředí postupně probouzí k životu. Objem venture kapitálových investic do startupů se v Evropě za poslední dekádu zečtyřnásobil a podíl zaměstnanců v informačních technologiích stabilně roste. Analytik Evropy v datech Adam Trunečka situaci hodnotí s opatrným optimismem.

Ačkoliv závod v samotném vývoji umělé inteligence už podle něj Evropa téměř jistě nevyhraje, stále patří mezi nejbohatší, nejvzdělanější a nejpropojenější regiony světa. Její obrovský potenciál se tak nyní bude muset projevit spíše ve schopnosti tyto nové technologie chytře a masivně aplikovat v tradičních odvětvích.

Zdroje info: Daniel Navrátil

Náhledové foto: Pixabay

The post Ekonomická propast mezi EU a USA je menší, než se zdá, rozhodnout ale může umělá inteligence first appeared on Epeníze.

Reklama

Další články z Epeníze

Korespondenční hlasování jako podvod, ale jen pro ostatní: Další Trumpovo pokrytectví

Limity umělé inteligence: Dává lidem falešný pocit odbornosti?

Umělá inteligence zvládá během pár sekund sestavit právní argumentaci nebo vykreslit fotorealistický...

Babišiáš? Pitvoření se premiéra v dešti si nezasloužíme

Je jasné, že politici musí být vidět. Premiér naší země Andrej Babiš a jeho PR tým si to jednoznačně...

Světe, div se! Petr Fiala chválil současnou vládu

Bývalý premiér České republiky Petr Fiala se nyní drží relativně v ústraní a snaží se občas komentovat...

Drsná srážka s realitou: Zarytý Trumpův volič procitl, když imigrační mašinérie sebrala i jeho ženu

Chtěl tvrdou ruku na kriminálníky, ale místo toho zažívá absolutní noční můru. Zarytý fanoušek Donalda...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Epeníze

Články z magazínu ePenize.eu poslouží každému, kdo se zajímá o osobní finance, spoření, investice, půjčky a každodenní hospodaření s penězi. Přehledně, srozumitelně a bez zbytečné složitosti přináší informace, které vám pomohou lépe se orientovat ve světě financí – ať už spravujete rodinný...

Ekonomická propast mezi EU a USA je menší, než se zdá, rozhodnout ale může umělá inteligence

Ukrajinského vlastizrádce zabila luxusní společnice. Málem unikla

„Nejtěžší bylo překonat samu sebe.“ Dominika shodila 65 kilo a její proměna dojímá

Sucho řeší i Pavel. Rýpl si kvůli němu do Babiše i Macinky

Nultá léta volají zpět. Jeden ikonický trend spodního prádla se vrací v nové podobě

Nemocnice, která nikdy nepřijala jediného pacienta. Přesto se v ní umíralo