Stačí jedna lžička navíc a hrnec guláše nebo polévky je přesolený. Málokdo přitom tuší, že na vině bývá i samotná sůl, kterou má doma v dóze.
Kuchaři a gastronomičtí redaktoři mají v tomto jasno a jeden druh soli považují pro vaření za nejméně vhodný. Právě ten přitom stojí na lince ve většině českých kuchyní. Než ho ale vysypete do koše, podívejte se, proč by vám odborníci na výživu radili trochu jinak.
Bílá sůl, kterou má doma skoro každý Řeč je o obyčejné jemné kuchyňské soli. Té bílé, sypké a levné, kterou kupujeme v kilogramových baleních v každém supermarketu. V domácnostech jde o nejrozšířenější druh soli a zpravidla bývá obohacená jódem.
Přečtěte si také: Švagrová nevěřila, že tenhle cheesecake dělám bez pečení a jen ze 4 surovin. Na oslavě zmizel jako první a recept jsem diktovala do telefonu
Vyrábí se buď mletím kamenné soli, nebo odpařováním solného roztoku a následným čištěním, po kterém zbude téměř čistý chlorid sodný. Aby se v balení nespékala do hrud, přidávají do ní výrobci protispékavé látky. Jód se do ní přidává od roku 1950, kdy s tím začalo tehdejší Československo, protože běžné potraviny v našem vnitrozemí ho obsahují málo a jeho obsah v nich navíc hodně kolísá.
Proč ji kuchaři nemají rádi Hlavní výtka se týká velikosti zrn. Drobné krystalky se ve lžičce i mezi prsty naskládají těsně k sobě, takže jedna špetka obsahuje víc soli než stejně velká špetka hrubé mořské soli nebo solných vloček. Kdo solí od oka, přidá snadno víc, než zamýšlel.
Drobná zrna jemné soli leží těsně u sebe, a jedna špetka proto osolí víc než stejně velká špetka hrubé soli. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. S hrubší solí se chybuje méně. Její zrna mají nepravidelný tvar a do lžičky se jich vejde méně, takže malé přestřelení jídlo nezkazí. Maso nebo zeleninu proto kuchaři dochucují raději jí.
Přečtěte si také: Kdo najde ve sklepě tenhle skleněný džbán po babičce, vyhrál. Sběratelé z Německa za něj platí i 185 000 Kč
Někteří výrobci soli a gastronomičtí autoři jemné soli vyčítají i chuť. Drobná zrna se na jazyku rozpustí okamžitě, takže slanost udeří ostřeji. Kritici jí navíc občas vytýkají nahořklý nebo kovový podtón.
Zdraví ale neohrožuje víc než drahé soli Tady se karta obrací. V přepočtu na gram obsahuje obyčejná sůl prakticky stejné množství sodíku jako mořská nebo himálajská. Minerály, kterými se růžové a šedé soli chlubí, jsou v nich jen ve stopovém množství a při rozumné spotřebě soli tělu nic podstatného nedodají. Mnohem víc jich tělo dostane z běžného jídla.
Kuchyňská sůl má navíc trumf, který dražší soli většinou postrádají, a tím je jód. Tělo ho potřebuje pro správnou činnost štítné žlázy, přičemž himálajská a většina mořských solí ho obsahují jen v zanedbatelném množství. Nutriční terapeuti proto upozorňují, že kdo jodovanou sůl úplně vymění za módní alternativy, riskuje nedostatek jódu, na který jsou nejcitlivější těhotné a kojící ženy. Kdo čeká dítě, kojí nebo se léčí se štítnou žlázou, měl by volbu soli probrat se svým lékařem.
Přečtěte si také: Češky přestávají kupovat potravinovou fólii. Nahrazují ji věcí, která vydrží roky a jídlo pod ní dýchá
Stačí změnit způsob solení Jemná jodovaná sůl si tedy místo v kuchyni zaslouží. Nejlépe se uplatní všude, kde se beztak úplně rozpustí, třeba v marinádě, v rizotu nebo v těstě na knedlíky. Tam na velikosti zrn nezáleží a ostrost na jazyku nehraje roli. Solte raději nadvakrát a podruhé až po ochutnání.
Hrubá mořská sůl nebo solný květ se nejlépe uplatní až na talíři, třeba na pečené dýni, bramborových plackách nebo kuřecích prsou z pánve. Zrna na povrchu zůstanou celá a slanost ucítíte hned při prvním soustu, takže jich stačí jen pár.
Rozdíly mezi oběma druhy soli přehledně shrnuje tabulka:
Jemná kuchyňská sůl Hrubá mořská sůl Zrna drobné krystalky, jedna špetka obsahuje víc soli hrubá nepravidelná zrna, do lžičky se jich vejde méně Solení od oka snadno přidáte víc, než jste zamýšleli malé přestřelení jídlo nezkazí Obsah sodíku na gram prakticky stejný jako u mořské soli prakticky stejný jako u kuchyňské soli Jód zpravidla obohacená jódem u většiny mořských solí jen zanedbatelné množství Kde se hodí v marinádě, rizotu nebo těstě na knedlíky až na talíři, třeba na pečené dýni, bramborových plackách nebo kuřecích prsou z pánve
Nejvíc soli se skrývá v hotovém jídle Přečtěte si také: Sousedka nevěřila, že tyhle koblihy dělám v troubě bez kapky oleje. Na hostině byly pryč první a recept jsem psala na ubrousek
Ať zvolíte jakoukoli sůl, většinu soli, kterou denně sníme, nepřidáváme vlastní rukou. Větší část je v jídle už ve chvíli, kdy ho kupujeme, třeba v nakládané zelenině, lahůdkových salátech a masových konzervách, a hodně soli sníme i s obědem v jídelně. Výběr dózy na lince je proto hlavně otázkou chuti a pohodlí při vaření. Na celkový příjem soli má mnohem větší vliv, kolik průmyslově zpracovaných jídel skončí na talíři.
Zdroje: https://www.thekitchn.com/table-salt-vs-sea-salt-23763231, https://www.petitchef.cz/articles/jemna-sul-fleur-de-sel-ruzova-sul-nebo-jodovana-sul-jak-si-vybrat-tu-spravnou-sul-pro-vareni-doma-aid-40665, https://www.nzip.cz/clanek/1150-jod, https://www.nationalgeographic.cz/veda/jodovy-deficit-himalajska-sul-tehotenstvi-mozek/, https://www.houstonmethodist.org/blog/articles/2026/apr/what-is-the-healthiest-salt-a-dietitian-weighs-in/, https://bezpecnostpotravin.cz/termin/sul/, https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-vyzive/Himalajska,-jodizovana-ci-sul-morska.-Nutricni-a-zdravotni-benefity-jednotlivych-druhu__s10010x19491.html, https://www.yahoo.com/lifestyle/why-table-salt-worst-cooking-184011322.html