Letošní léto houbám příliš nepřálo. Dlouhá období vysokých teplot a nedostatku vláhy způsobila, že půda na mnoha místech výrazně vyschla. Několik deštivých dnů proto nemusí znamenat, že se les okamžitě zaplní hřiby, křemenáči nebo liškami. Podle toxikologa Jaroslava Klána potřebuje půda po suchém období určitý čas, aby se její vláhové poměry zlepšily. Výraznější změna by tak mohla nastat přibližně během jednoho až dvou týdnů. S postupujícím zářím by přitom měly být podmínky pro houby příznivější než během horkých letních měsíců.
Houby potřebují déšť, který se dostane hlouběji do půdy
Rozhodující není pouze to, zda zaprší, ale také jakým způsobem srážky přijdou. Krátký prudký liják může na první pohled působit vydatně, velká část vody však rychle odteče nebo se nedostane dostatečně hluboko. Pro houby je mnohem příznivější několik dnů mírnějšího a vytrvalého deště, který dokáže postupně navlhčit půdu. Právě dostatek vody je pro tvorbu plodnic zásadní. Samotné houby jsou z velké části tvořené vodou, a pokud je půda po předchozích vedrech suchá, nemají vhodné podmínky pro masivnější růst.
Podobně situaci hodnotí také mykolog Jan Borovička z České mykologické společnosti. Deště na konci prázdnin podle něj již růstu některých hub pomohly a na některých místech se začaly objevovat například žampiony. Na výraznější vlnu běžně sbíraných lesních hub je ale stále potřeba dostatek dalších srážek. Vývoj proto může být v jednotlivých regionech velmi rozdílný. Zatímco někde houbaři začnou plnit košíky, o několik desítek kilometrů dál mohou zůstat lesy téměř prázdné.
Největší šanci mají nyní vlhčí oblasti a hory
Kdo nechce čekat na výraznější podzimní vlnu, měl by vybírat především lokality, které si dokázaly udržet více vláhy. Dobré podmínky bývají ve vyšších polohách, kolem vodních ploch nebo v lesích, kde půda tolik nevysychá. Mezi oblasti, kde se nyní objevují příznivější podmínky, patří například některé části Krkonoš, Orlických hor a Krušných hor. Šanci mohou mít také houbaři na Šumavě nebo v okolí jihočeských rybníků.
Aktuální situaci lze sledovat také prostřednictvím mapy pravděpodobnosti růstu hub Českého hydrometeorologického ústavu. Ta neukazuje přímo místa, kde někdo našel konkrétní houby, ale hodnotí především vláhové a teplotní podmínky. Do výpočtu vstupuje mimo jiné množství srážek z předchozích třiceti dnů a teploty během posledního týdne. I proto se může situace poměrně rychle změnit poté, co přijde několik deštivějších dnů následovaných mírným počasím.
Podzim může letošní slabší sezonu ještě zachránit
Houbaři tak zatím nemusí nad letošní sezonou lámat hůl. Podle Jaroslava Klána by se podmínky mohly postupně zlepšovat v průběhu září a dalších podzimních týdnů. Nejzajímavější období může při vhodném počasí pokračovat až do října. Nelze ale automaticky očekávat stejné množství hub jako během mimořádně vydařených sezon. Dlouhé letní sucho se na stavu půdy podepsalo a rozhodující bude především to, kolik srážek ještě během září a října přijde.
Pro houbaře to znamená jediné. Pokud se po několika dnech vytrvalejšího deště udrží příjemné teploty bez dalších veder, vyplatí se zhruba po týdnu až deseti dnech zkontrolovat oblíbená místa. Právě kombinace dostatečné půdní vlhkosti a mírného počasí může nastartovat podzimní růst, na který milovníci hub po nepříliš povedeném létě čekají.
tn.nova.cz, ceskenoviny.cz, chmi.cz, seznamzpravy.cz