Jeden dělá kávu, druhý kácí stromy. Co dnes dělají mistři extraligy z Třince, kteří před 15 lety psali historii

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

12. dubna 2011 získal Třinec první extraligový titul. Po patnácti letech se cesty tehdejších mistrů rozběhly do směrů, které by tehdy nečekal nikdo z nich.

Jeden dělá kávu, druhý kácí stromy. Co dnes dělají mistři extraligy z Třince, kteří před 15 lety psali historii

Zdroj: HC Oceláři Třinec

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 06.09.2026 10:38

Obsah článku

Úterní večer ve Werk Areně, skóre 5:1 nad Vítkovicemi, série uzavřená 4:1 na zápasy. Třinec slavil něco, co do té doby nezažil: zlaté medaile z české nejvyšší soutěže. Cesta play-off přitom nebyla hladká: ve čtvrtfinále přes Litvínov, v semifinále obrat ze stavu 1:3 na zápasy proti Slavii, a teprve pak dominantní finále. Dnes, s odstupem patnácti let, je ten tým rozptýlený po úplně jiných světech. Někdo stojí za barem kavárny, někdo v lese s pilou, někdo pořád na střídačce. A všechny ty příběhy dávají smysl.

Kavárník a lesák

Daniel Seman, slovenský útočník, který v mistrovské sezoně odehrál plnohodnotnou roli, dnes provozuje dvě kavárny sítě CrossCafe, jednu v Havířově, druhou v Ostravě. Havířovskou pobočku otevřel v roce 2015, ostravská přibyla o dva roky později. Sám říká, že o podnikání po kariéře přemýšlel už ve druhé polovině hráčských let. Nebyl to náhlý skok do neznáma, ale promyšlený plán.

Martin Adamský, rychlonohý křídelník, zvolil cestu, která zní na první poslech jako protiklad profesionálního sportu. Pracoval v lese. Klub to popisuje jako způsob, jak si po konci každodenního tréninkového režimu najít pevnou rutinu, fyzickou práci s jasným řádem. Dnes ale Adamský spojil obě poloviny svého života: v sezoně 2026/2027 je hlavním trenérem osmé třídy třinecké mládeže a zároveň asistentem u šesté třídy. Z lesa zpátky na led.

Kdo zůstal v hokeji

Nejviditelnější postavou prvního titulu, která nikdy neodešla, je Martin Růžička. V září 2025 převzal kapitánské céčko A-týmu Ocelářů a stále hraje extraligu. V klubovém rozhovoru k patnáctému výročí mluví o „krásných vzpomínkách“ a přiznává, že velikost titulů člověk docení až s časem. Jako nejsilnější moment označuje právě obrat proti Slavii, sérii, kterou tehdy málokdo dával Třinci.

Jan Peterek, ikona klubu a tehdejší lídr kabiny, se přesunul do kanceláře. Od prosince 2016 je sportovním ředitelem Ocelářů a spoluvytváří éru, v níž Třinec mezi lety 2019 a 2024 vyhrál pět titulů v řadě a vyrovnal rekord Vsetína. Kontinuita mezi prvním zlatem a dnešní dynastií má v Peterkovi konkrétní jméno.

Martin Vojtek zamířil do Zlína, u Beranů trénuje mládež. Jakub Orsava je stále aktivním extraligovým hráčem. Vojtěch Polák se pohybuje na pomezí hokejového světa jako agent, skaut a rozvojový kouč.

Druhé životy mimo led

Rozptyl civilních profesí je překvapivě široký i za hranicemi Semanova kávového byznysu:

Jiří Polanský provozuje rodinné apartmány a do Třince se vrací jako fanoušek.
Ladislav Kohn je ambasadorem značky Rudolf Jelínek, tedy tváří lihovarské tradice.
Bryan McGregor, kanadský obránce, se vrátil do USA a pracuje ve stavebnictví.

Žádný z těchto příběhů nepůsobí jako pád z výšin. Spíš jako důkaz, že profesionální hokej není celoživotní identita, ale intenzivní kapitola, po které přichází další. Někdy plánovaná, někdy překvapivá, ale vždycky vlastní.

Titul, který v Třinci stále žije

Že první zlato není jen archivní datum, potvrdil klub sám. V roce 2026 oslovil všechny členy tehdejšího kádru a podle výkonného ředitele Marka Chmiela „takřka všichni“ přijali pozvání na výroční setkání. V srpnu 2026 proběhla ve Werk Areně autogramiáda mistrů z roku 2011, fanoušci si mohli potřást rukou s lidmi, kteří jim před patnácti lety přinesli historicky první titul.

Třinec od té doby nespadl z mapy. Šest extraligových titulů, pět v řadě, finále ještě v sezoně 2025/2026. Z malého ocelářského města vyrostla hokejová dynastie. A její kořeny sahají přesně k tomu dubnovému večeru, kdy se poprvé zpívalo „my jsme mistři“.

Patnáct let, dvacet čtyři příběhů

V mistrovském kádru 2011 bylo přes dvacet hráčů. Někteří dnes stojí za střídačkou, jiní za pultem kavárny nebo v lese mezi stromy. Růžička nosí céčko, Peterek řídí klub, Seman vaří espresso, Adamský učí děti bruslit. Společné mají jedno: večer, kdy psali historii, která se v Třinci dodnes vypráví.

Zdroj: SportyŽivě

Autor: Vojtěch Zelenka

Reklama

Další články z SportyŽivě

Po semifinále Eura zmizel na 44 dní mezi krčmami a drogami. Kapitán Arsenalu Adams dnes slaví 30 let bez alkoholu

Fukal popsal, v čem je Slavia pořád před Spartou. Rozdíl je podle něj v jedné klíčové věci, která rozhoduje tituly

Slavia po deseti kolech inkasovala šest gólů, Sparta dvanáct. Bývalý reprezentační stoper Milan Fukal v tom...

Slovenská hora svalů ovládla Prahu. Križánek na Prague Pro rozdrtil evropskou špičku a kvalifikoval se na Olympii

Michal Križánek dva týdny po šestém místě na Mr. Olympia vyhrál Prague Pro s pouhými šesti body a má jistou...

Ovečkin podpořil Putina a vede žebříček nejnenáviděnějších hokejistů. Mezi záporáky NHL figuruje i jeden Čech

Redakční žebříček iDNES.cz posadil do čela záporáků NHL Alexandra Ovečkina. Ne kvůli hitům, ale kvůli...

Alcaraz zuřil na trenéra a stěžoval si na zrak. Belgický outsider z páté desítky mu pak připravil kariérní potupu

Nasazená dvojka padla v Šanghaji s 39. hráčem světa 5:7, 6:7. Carlos Alcaraz během zápasu ztratil nervy a...

Tento článek byl publikován ze zdrojů SportyŽivě

Články ze SportyŽivě.cz přinášejí čtenářům aktuální pohled na sportovní dění doma i ve světě – nejen prostřednictvím výsledků, ale také díky příběhům, analýzám a pohledu do zákulisí. Obsah se věnuje široké škále sportů, přičemž silně zastoupený je zejména fotbal, hokej a bojové sporty, ale...

Jeden dělá kávu, druhý kácí stromy. Co dnes dělají mistři extraligy z Třince, kteří před 15 lety psali historii

Kyjev zaskočily ruské rakety. Ukrajinci řeší, zda nepřišli o americké informace

Kotek chová na farmě pravěké příšery. Slepice mu nahánějí hrůzu

Rodinné tajemství Jiřího Štěpničky. Sestra ho viděla den před smrtí, bratr prozradil, co mu provedl

Falešný hovor, řekli záchranářům. Proč pomoc po zpackané popravě přišla tak pozdě

Kočka zlatá: konečně druh, u kterého pan Mňau uznal název bez jediné připomínky