Kamenná rozhledna v Krkonoších stojí od roku 1892 a odolává extrémním větrům. Tajemství je ve tvaru stavby

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

7. září 1892 otevřel jilemnický odbor Klubu českých turistů na Předním Žalém čtyřbokou kamennou věž, která dodnes stojí v nadmořské výšce 1 019 metrů a vzdoruje povětrnostním extrémům, jaké dokážou ohnout ocel.

Kamenná rozhledna v Krkonoších stojí od roku 1892 a odolává extrémním větrům. Tajemství je ve tvaru stavby

Zdroj: Foto: Jargo / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 12.09.2026 14:00

Obsah článku

Příběh téhle stavby začíná paradoxně neúspěchem: lehkou železnou rozhlednou, kterou úřady po necelém roce provozu označily za slabou a nebezpečnou a nechaly strhnout. Teprve z toho debaklu vzešel projekt, který na exponovaném hřebeni funguje třináctou dekádu. A za mimořádně čistého vzduchu z něj návštěvník dohlédne až k siluetě pražských věží.

Proč železná věž na krkonošském vrcholu neobstála

Hrabě Jan Harrach, mecenáš krkonošského turismu, nechal na Žalém nejprve vztyčit lehkou železnou konstrukci. Úřední komise ji ovšem záhy vyhodnotila jako poddimenzovanou pro zdejší podmínky a rozhledna musela po necelém roce zmizet. Vítr v exponovaných polohách Krkonoš dosahuje při orkánech extrémních hodnot; na Sněžce zaznamenal ČHMÚ při bouři Kyrill nárazy 60 metrů za sekundu, tedy přes 200 km/h. Výstražné prahy pro horské polohy začínají už na 30 m/s. Přímá dlouhodobá měření pro samotný vrchol Žalého se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat, letový řád Správy KRNAP ale terén kolem Předního Žalého klasifikuje jako „velmi turbulentní“ a pro paragliding doporučuje maximálně 3–5 m/s. Lehká a štíhlá ocelová stavba v takové zóně zkrátka neměla šanci vydržet.

Kamenná pseudogotika jako odpověď na horský vítr

Po fiasku železné věže zadal Harrach projekt jilemnickému architektovi Josefu Pošepnému. Ten navrhl pseudogotickou kamennou rozhlednu, která měla, slovy dobové brožury Správy KRNAP, „po všech stránkách lépe vyhovovat turistickým potřebám“. Výsledek stojí na několika principech:

Kompaktní čtyřboký půdorys omezuje plochu, do které se opírá vítr.
Masivní kamenné zdivo dodává hmotu, která stabilizuje celou konstrukci gravitací.
Střídmá výška 18 metrů záměrně nepřekračuje mez, za níž by štíhlost věže začala pracovat proti ní.

Ředitel Krkonošského muzea Jan Luštinec v reportáži České televize přímo uvedl, že věž byla „ušitá na míru zdejším klimatickým podmínkám“ a že se pečlivě zvažovala i její výška. Stavitelé po prvním nezdaru ubrali riziko a vsadili na stabilitu; disciplína tehdejšího návrhu se ukázala cennější než ambice stavět vysoko. Žalý tak zůstává jedinou kamennou rozhlednou v celých Krkonoších, jak potvrzuje oficiální přehled krkonošských rozhleden.

Rekonstrukce, která prodloužila život o další generaci

Ani kamenná hmota ovšem neodolává věčně. Po více než století provozu se ve zdivu objevily trhliny. V letech 2011–2012 proběhla zásadní obnova: zdivo stáhly ocelové pásy, opravilo se vnitřní schodiště i podlaha vyhlídkového ochozu. Investice přesáhla dva miliony korun. Město Jilemnice po dokončení prací prezentovalo rozhlednu jako plně sloužící původnímu účelu, a právě tato kombinace robustního historického jádra s moderním zpevněním vysvětluje, proč věž vstupuje do své třetí třicítky let bez viditelných známek únavy.

Vedle samotné věže stojí horská bouda, jejíž předchůdkyně sem doputovala z Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891. Dnešní kopie pochází z roku 2009 a přidává Žalému pozoruhodnou pražskou stopu, ještě dřív, než se návštěvník pokusí Prahu zahlédnout z ochozu.

Geometrie obzoru: proč z osmnáctimetrové věže dohlédnete 115 kilometrů

Vyhlídková plošina leží zhruba 1 037 metrů nad mořem. Z takové výšky vychází geometrický horizont (tedy vzdálenost, za kterou zakřivení Země skryje terén) přibližně na 115 kilometrů. Praha leží vzdušnou čarou kolem 120 km, jenže její vyšší dominanty (Petřín, žižkovský vysílač, katedrála) čnějí desítky metrů nad okolní krajinu. Při mimořádně čistém a suchém vzduchu se proto jejich siluety mohou vynořit nad obzorem.

Český rozhlas doplňuje, že pomáhá dalekohled a ideální je západ slunce, kdy se kontury města rýsují proti obloze. Město Jilemnice pracuje s opatrnější formulací „za dobré viditelnosti“. Kdy je šance nejvyšší? Podle naší dedukce z meteorologických principů:

Po přechodu studené fronty, kdy suchý vzduch minimalizuje rozptyl světla.
V chladnější části roku, kdy opar bývá slabší než v letním odpoledni.
Ráno nebo v podvečer, kdy konvekční proudění ještě nezvířilo nebo už uklidnilo prachové částice.

Na vyhlídku vede 89 dřevěných schodů. Kdo nechce šlapat kopec, může z Herlíkovic (části Vrchlabí) vyjet sedačkovou lanovkou přímo na vrchol. Z Benecka pak vede značená pěší trasa dlouhá 7 kilometrů s převýšením 261 metrů, schůdná i v zimě. Přední Žalý spadá do ochranného pásma Krkonošského národního parku, takže platí standardní pravidla: pohyb po značených cestách, psi na vodítku, bez dronů a bez ohňů.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Porcelán po babičce může mít cenu bytu. O hodnotě nerozhoduje stáří ani dekor, ale razítko, série a číslo na spodní straně

Stará litina po babičce má hladký povrch, protože odlitek se kdysi dodatečně soustružil. Právě ten krok z ní dělá sběratelský kus za desítky tisíc

Hladký vnitřek staré litinové pánve je stopa dílenské práce z doby před automatizací. Vzácné kusy Griswold...

Zvuk pod vodou překročil vlastní rychlost o 85 %. Informace ale stejně zůstala pozadu

Vrchol podvodního zvukového signálu dorazil v simulaci rychlostí 2 782,5 m/s, tedy o 85,5 % rychleji než...

Předtím než vstoupíte do tajuplného podzemí v Budapešti, zbystřete: Našli v něm kostnici, pravěké nástroje i stopu Drákuly

Pod Budínským hradem se táhne jeskynně-sklepní systém, jehož evidovaná část měří 3,3 km. Starší mapování...

Koupání v termálech zdarma, hodinu a půl od českých hranic. Vrt z roku 1991 narazil na pramen, který ohřívá vodu sírou a vápníkem

V Kalamenské dolině na Liptově vyvěrá voda o teplotě kolem 33 °C. Do jezírka se vstupné neplatí ani v roce...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Kamenná rozhledna v Krkonoších stojí od roku 1892 a odolává extrémním větrům. Tajemství je ve tvaru stavby

Jak snadno zjistíte, kolik město zaplatilo za akci či celebritu: Všechny částky najdete podle tohoto postupu

Velký přehled: Města, kde je Babiš v izolaci. Vznikají koalice bez něj i proti němu

Jedli těla přátel, aby přežili. Eduardo Strauch vzpomíná na 72 dní mrazu v Andách

Obermaierová skončila v péči lékařů. Syn přiznal, že je situace vážná

Počítač objevil prvočíslo se 41 miliony číslic. K jeho ověření nestačil jediný superpočítač