V panelákových kuchyních sedmdesátých a osmdesátých let patřil k výbavě stejně samozřejmě jako litinový pekáč nebo smaltovaný cedník. Žlutý ruční šlehač s ozubeným soukolím se proháněl mísou při každém pečení a málokterá hospodyně se bez něj obešla. Dnes leží zapomenutý ve spoustě zásuvek, jenže právě po takových kouscích sahají sběratelé retro spotřebičů a za ten pravý dají i pár tisíc korun.
Žlutý pomocník z Hlinska uměl víc než obyčejná metla Za většinou těch strojků stojí jedno město, Hlinsko na Vysočině. Tamní podnik založil v roce 1943 konstruktér Jan Prošvic pod názvem ESA. Po znárodnění z něj vznikla Elektro-Praga Hlinsko a od roku 1960 nesly jeho spotřebiče slavná tři písmena ETA. První elektrický šlehač, typ 433, se objevil už v roce 1951.
V padesátých letech si podle dobových údajů pořizovala spotřebič z Hlinska zhruba každá čtvrtá rodina a šlehač mezi nimi nechyběl. Vyšlehat sníh nebo těsto ručně zabralo pěknou chvíli a kus síly, elektrický pomocník to zvládl za zlomek času. Právě proto se říkalo, že s ním hospodyně vaří o třídu líp.
Přečtěte si také: Kolik si vydělá kuchař na horské chatě za celý měsíc i se stravou zdarma? Až to číslo uvidíte, spadne vám brada
Za výrazné barvy mohl dvorní designér Spotřebiče z Hlinska nebyly jen šedivé plechové krabice. O jejich vzhled se od roku 1973 staral Stanislav Lachman, dvorní designér ETA a jméno známé i za hranicemi. Navrhl třeba mixér ve tvaru kalichu nebo fén, který připomínal laserovou pistoli.
Právě tehdy dostávaly drobné kuchyňské přístroje odvážnější kabát podle trendů ze Západu. Vedle červené a oranžové se objevila i sytá žluť, a přesně po téhle barevnosti dnes sběratelé jdou. Žlutý šlehač je typ retro věci, po které designoví nadšenci pokukují.
Kolik dnes sběratelé opravdu zaplatí Proměnit starý šlehač v malé jmění se ale povede jen málokomu, přestože se to v nadpisech rádo přehání. Většina kusů z panelákových kuchyní má cenu spíš symbolickou. Běžný elektrický šlehač typu ETA 0042 se na aukčních portálech prodává za pár set korun, u odřených nebo nefunkčních kusů padá cena i pod dvě stě, za pěkně zachovalý a plně funkční přístroj dají kupci kolem tisíce korun.
Přečtěte si také: Kolik si vydělá rozvoz v pizzerii za celý měsíc i s příplatky za večerní směny? Až to číslo uvidíte, spadne vám čelist
Nahoru se cena vyšplhá jedině u vzácných, dokonale dochovaných mechanických kousků staršího data s doložitelným původem. U nich se na dražbě, kde se o jeden kus přetahuje víc zájemců, vyšplhá až k pěti tisícům korun. Taková suma ale platí jen pro hrstku nejlepších kusů, běžný šlehač je mnohem levnější.
Kolik strojek vynese podle svého stavu, ukazuje přehled níže:
Stav kusu Orientační cena Odřený nebo nefunkční kus do 200 Kč Běžný funkční šlehač typu ETA 0042 300 až 600 Kč Pěkně zachovalý a kompletní přístroj kolem 1 000 Kč Vzácný mechanický kousek s historií (dražba) až 5 000 Kč
Podle čeho poznáte cenný kus Přečtěte si také: Otočte hrnec po babičce dnem vzhůru. Tahle 1 značka znamená, že máte v kredenci poklad
Než starý šlehač odnesete do sběru, věnujte mu chvilku. Cenu určí pár věcí, které posoudíte pohledem i rukou:
stav povrchu: lak a smalt bez odprýskání a oděrek dělají i z obyčejného modelu žádané zboží, kdežto rez a oprýskaná barva cenu srazí; hladký chod: metličky se mají otáčet lehce a projet těsně kolem sebe bez zadrhnutí, rozviklané nebo skřípající soukolí je varovný signál; čitelná značka: vyražené nebo vylisované logo výrobce prozradí, odkud kus pochází, a strojek bez čitelné značky sběratele skoro nezajímá. Cenu umí nadzvednout i to, co strojek doprovázelo. Dobová krabice s potiskem, přiložený leták s recepty nebo zažloutlý záruční list dělají z holého kusu kompletní set, jaký většina dochovaných šlehačů dávno nemá. Pro znalce bývá úplnost stejně důležitá jako stav.
Přečtěte si také: Řezníci prosí Čechy: tohle maso nikdy nemyjte pod vodou. Vysvětlili, co se přitom stane v dřezu
O ceně starého kuchyňského strojku rozhoduje stav povrchu, hladký chod i to, jestli se dochovala původní krabice a papíry. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Než příště vyklidíte babiččin šuplík, mrkněte, jestli tam ten žlutý strojek neleží. Klidně může mít větší cenu než zbytek kredence.
Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/ETA_(firma), https://www.eta.cz/historie/, https://www.eta.cz/tadyjedoma/retro/retro-recepty-z-roku-1951-pro-elektricky-slehac/, https://aukro.cz/retro-elektricky-rucni-slehac-eta-0042-7081835342, https://extrafit.cz/slehac-po-babicce-ktery-nikdo-nepouziva-ma-hodnotu-sberatele-po-jednom-konkretnim-modelu-sili-a-daji-za-nej-az-5-000-kc/