5 min

„Kdykoli má bratr příležitost, pokouší se vzít si život. Občas doufám, že se mu to povede,“ svěřuje se Simona

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Některé příběhy mají do veselých velmi daleko. Jeden takový prožívá devětadvacetiletá Simona, která se začala starat o svého bratra, jenž si kvůli silným depresím snaží sáhnout na život. Zdá se, že mu nic nepomáhá, a Simona spolu s ním začíná konec vidět jako jediné východisko.

smutná žena u pc

Zdroj: vygenerovano chat gtp

„Přijdu si hrozně,“ říká Simona, která nemá daleko do pláče. Svého bratra miluje, ale už se nezvládá dívat na to, co se s ním děje. „Od chvíle, kdy se o sebevraždu pokusil poprvé, to už budou tři roky. Za tu dobu vystřídal spoustu antidepresiv, odborníků, dokonce byl většinu té doby opakovaně hospitalizován. V léčebně se jeho stav většinou na nějakou dobu stabilizuje. Začne spolupracovat, pravidelně bere léky, mluví o tom, že už si nechce ublížit, a lékaři po čase vyhodnotí, že už nepředstavuje bezprostřední nebezpečí sám sobě. Někdy tomu možná sám chce věřit, jindy mám pocit, že přesně ví, co má říct, aby ho pustili domů. Jenže po návratu se jeho stav dříve nebo později znovu zhorší. Nic nepomáhá. Vzala jsem ho k sobě s tím, že jsem doufala, že mu společnost pomůže, plus ho budu mít pod dozorem, ale nelepší se to.“

Simonu krátce po nastěhování jejího bratra čekalo několikrát nepříjemné překvapení, kdy mu musela zachraňovat život. Někdy to zvládla sama a nechala se od něj umluvit, ať nikoho nevolá, že už to neudělá a bude poctivě brát své léky, jindy musela volat záchranku a další týdny či měsíce bratra navštěvovala v léčebně.

„Uvědomuji si, že jsem mu neměla věřit, ale tenkrát jsem si myslela, že mu dalšími odborníky jen uškodím. Že ho bude zase někdo posuzovat. Rychle mě vyvedl z omylu, když to za pár dní zkusil znovu. Ukončila jsem pracovní poměr a našla si práci z domova, abych s ním mohla být co nejvíce,“ říká Simona.

Ani s home office však nemá vyhráno. Doma stále nemůže být neustále. Kam to jde, snaží se brát bratra s sebou, ale ne vždy to samozřejmě jde. Kdykoli jej nechává doma samotného, trne hrůzou, jaký bude její příchod domů.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

„Dřív chlapy milovala, dnes vidí v každém muži hrozbu. TikTok mou sestru úplně změnil,“ říká Sára

„Jsem vystresovaná. Pořád se jen bojím. V noci k němu vstávám a chodím jej kontrolovat. Do bytu jsem nainstalovala kamery, abych ho mohla zkontrolovat, když jdu pryč. Párkrát jsem volala záchranu od svého lékaře... Bratra se mi zatím daří držet při životě, ale mám pocit, že s tím umírá ten můj. Nebyla jsem ve společnosti ani nepamatuji. Slovo rande už pomalu neznám… Táhne mi na třicet a chtěla bych rodinu, ale místo toho se starám o bratra,“ smutní Simona.

Simona se tu pro bratra snaží být, jeho stav mu nedává za vinu, ale také ví, že by chtěla jiný život. O bratra se však nedokáže přestat starat. Po smrti rodičů je jedinou rodinou, která jí zbyla, a v dětství si byli velmi blízcí. Vyčítala by si to. Rovněž by nerada sledovala, jak její sourozenec tráví zbytek života na psychiatrii.

„Bude buďto u mě, na psychiatrii nebo někde, kde svůj plán dokoná. Vím, že je to ode mě sobecké, ale občas říkám, že kdyby se mu to povedlo, oběma by nám bylo lépe. On na světě už být nechce. Já nechci žít pořád ve strachu. Bratra miluji a nechci o něj přijít, ale tohle není život ani pro jednoho z nás,“ přiznává Simona. „Važte si, že máte zdravé příbuzné. Doufám, že nic podobného nebudete muset nikdy zažít.“

K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:

Péče o psychicky nemocného člověka je velmi vyčerpávající a v případě častých depresivních propadů s opakujícími se sebevražednými myšlenkami také značně frustrující. Simona se ve vztahu ke svému bratrovi stala pečovatelkou na čtyřiadvacet hodin denně, a tím rezignovala na svůj osobní život.

Žádný člen rodiny ani přítel by neměl vstupovat do role odborného lékaře či terapeuta, protože to poškozuje obě strany. Antidepresiva nejsou samospásná. Chemicky sice mohou vyrovnat nerovnováhu v mozku, ale pokud přetrvávají spouštěče, se kterými se nepracuje v rámci psychoterapie, bývá jejich účinek krátkodobý nebo nedostačující.

Simona se nezmiňuje o tom, zda bratr dochází na intenzivní psychoterapii ani zda byly vyzkoušeny nové možnosti léčby deprese, například ketaminem nebo psilocybinem. Na podpůrnou psychoterapii by se měla objednat i Simona, protože při nastavování nových hranic a obnově vlastního života bude potřebovat mnoho podpory i možnost podívat se na svůj současný úděl s odstupem a za odborného doprovodu.

Těžko určit, nakolik bratrovi jeho deprese a sdělování sebevražedných tendencí v rámci Simoniny péče o něj „slouží“. Tím však nijak nesnižuji závažnost jeho depresivního stavu. Je třeba, aby si Simona uvědomila a přijala myšlenku, že držet bratra za každou cenu při životě na úkor vlastního života, po kterém sama touží, je dlouhodobě neudržitelné. Nelze si nechat zcela ukrást život péčí o druhého člověka. Pečujeme v rámci svých možností, nikoli z vlastního deficitu.

Jednou z možných variant je nabídnout bratrovi možnost vyhledat paliativního lékaře a zkonzultovat možnosti eutanazie, která je v některých zahraničních zemích dostupná za úhradu. Předat odpovědnost za jeho život do jeho vlastních rukou.

Simoniny myšlenky na úlevu v tomto směru jsou zcela pochopitelné a nepochybuji o tom, že po nich následují pocity viny. I to je zpráva o tom, že je Simona již zcela vyčerpaná.

Bc. Karin Emily je terapeutka s psychoterapeutickým výcvikem, arteterapeutka a speciální pedagožka.

Pracuje 10 let jako psychoterapeutka pro pacienty s roztroušenou sklerózou na neurologickém oddělení FNKV Praha a vede soukromou praxi.

Vzdělání a odbornost:
Vystudovala VŠ – obor speciální pedagogika. Pražská psychoterapeutická fakulta.
Výcvik BIG SUR s5 – skupinová forma – dynamická a hlubinně orientovaná psychoterapie (supervize Doc. MUDr. Jaroslav Skála, CSc.).
Výcvik neverbálních technik (sekce muzikoterapie, psychoterapeut. spol. ČLS) – lektor PhDr. Jitka Vodňanská (muzikoterapie, arteterapie, práce s tělem).
Výcvik vedení skupin v rámci sociálně psychologického výcviku. Supervize PhDr. Iva Veltrubská. Spoluautor metodiky k tomuto pilotnímu projektu.

Zdroj info: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.

Související články

Reklama

Další články z Žena-in.cz

Brokolice, špenát nebo ryby? Proč nám najednou chutná to, co jsme dřív nemohli ani cítit

Marek Lambora: Na úklid mě neužije. Raději vařím a žehlím

Marek Lambora tentokrát vystupuje ze své obvyklé herecké komfortní zóny. V novém komediálním seriálu Boží...

Devět kilometrů zlatého písku i sopečné pyramidy aneb 5 nevšedních ostrovů, o které raketově roste zájem

Tropický ráj nemusí znamenat jen palmy a bílý písek. Mezi ostrovní destinace, o které roste zájem, patří...

Z gauče zpátky do ložnice: Jak po letech probudit partnerskou vášeň

Dlouhodobé vztahy přirozeně procházejí různými obdobími. Intimita a společně strávený čas mohou ustoupit...

Lychee Martini Nails jsou jedním z nejhezčích trendů sezony. Jemná manikúra zalichotí všem nehtům

Zapomeňte na chvíli na neonové barvy, výrazné zdobení nebo komplikovaný nail art. Jedním z nejžádanějších...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Žena-in.cz

Články ze Žena-in.cz přinášejí osobitý, často velmi otevřený pohled na ženský svět v celé jeho šíři – od vztahů, rodiny a domácnosti až po aktuální společenská témata nebo osobní zkušenosti. Jejich silnou stránkou je autenticita, blízkost a schopnost otevřít i citlivá témata s lidskostí, empatií...

„Kdykoli má bratr příležitost, pokouší se vzít si život. Občas doufám, že se mu to povede,“ svěřuje se Simona

Zabije nás? Vývojář odhadl, za jak dlouho může AI vyhladit celé lidstvo

Z žákovského účtu v Bakalářích přišla hrozba smrtí. Policie řeší další útok v Praze

„Byl navržen, aby poslouchal. Já nikoliv.“ Muskova rebelující dcera míří proti AI i vlastnímu otci

Velká rána pro každého tátu! Matěj Homola přiznal, co se změnilo po Lauriině osmnáctce

Nemá mozek ani nervy. Mořská houba při západu slunce začne připravovat své geny na to, co přijde později