Kolik si vydělá ukrajinský dělník na stavbě v Česku? Až to zjistíte, přestanete nadávat

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Zahraniční dělníci na stavbách prý berou práci Čechům a vydělávají pohádkové peníze. Jenže realita je úplně jiná – a stačí se podívat na čísla.

Kolik si vydělá ukrajinský dělník na stavbě v Česku? Až to zjistíte, přestanete nadávat

Zdroj: Shutterstock

Doba čtení 4 min

Článek byl publikován 15.09.2026 03:30

Obsah článku

Představte si, že celý měsíc vstáváte v pět ráno, dvanáct hodin denně táháte cihly, mícháte beton a bouráte zeď – a to šest dní v týdnu. Sobota není volno, neděle taky ne. Večer padáte do postele na ubytovně, kde sdílíte pokoj s dalšími třemi lidmi. A na konci měsíce dostanete výplatu 35 000 korun čistého.

Zní to jako slušný plat? Možná. Dokud si nespočítáte, že jste odpracovali skoro 300 hodin. Zatímco běžný zaměstnanec v kanceláři má za sebou standardních 160 hodin, vy jste strávili na stavbě téměř dvojnásobek. A když si tu výplatu rozpočítáte na hodiny, zjistíte, že berete zhruba 130 až 160 korun na hodinu – stejně jako brigádník v McDonald’s.

Mohlo by vás zajímat: KVÍZ: Co dělat při požáru? Tento kvíz ze základů bezpečnosti by měl zvládnout každý

Tohle je realita tisíců ukrajinských dělníků, kteří dnes drží na nohou české stavebnictví. A přesto se pořád setkávají s tím, že jim někdo vyčítá, jak tu „berou práci Čechům“ nebo si „přijdou na moc velké peníze“.

Proč Češi na stavby nechodí? Protože za tyto podmínky by tam nešel skoro nikdo

Základní výkopové práce, nošení pytlů s cementem, betonování nebo bourání patří mezi fyzicky nejnáročnější činnosti, na které tuzemské firmy shánějí lidi už roky marně. Není to proto, že by Češi nechtěli pracovat – je to proto, že za takových podmínek a za takové peníze to prostě nedává smysl.

Podle oficiálních statistik mají ukrajinští pracovníci v Česku vůbec nejnižší mediánovou mzdu ze všech národností – v průměru zaostávají za českými zaměstnanci o pětinu, tedy zhruba o 9 000 korun hrubého měsíčně. A přitom tvoří 40 až 50 procent všech dělníků při výstavbě budov. Bez nich by se prostě nestavělo.

Jenže oni nepracují za standardních podmínek. Málokterý zahraniční dělník má klasickou pracovní smlouvu s plnými zaměstnaneckými výhodami. Většina z nich je najímána přes agentury nebo subdodavatelské řetězce, kde část peněz zůstává u zprostředkovatelů. A k tomu si musí platit ubytování – často několik tisíc korun měsíčně za postel ve sdíleném pokoji.

Z výplaty, která na první pohled vypadá slušně, jim po odečtení nákladů na bydlení, jídlo a po odeslání peněz rodině domů zůstává naprosté minimum. A to ještě nemají čas ani energii na to, aby si ten zbytek užili – protože po dvanáctihodinové směně venku v mrazu nebo vedru člověk jen padne do postele.

Mnozí mají vysokou školu. A stejně tahají cihly

Co je možná ještě překvapivější: řada těchto dělníků má ve své vlasti středoškolské nebo dokonce vysokoškolské vzdělání. Jenže v Česku narazí na jazykovou bariéru a složitý proces uznávání diplomů – takzvanou nostrifikaci. A tak inženýr nebo technik končí s lopatou v ruce.

Mohlo by vás zajímat: KVÍZ: Prošli byste prvním ročníkem medicíny? Tento kvíz prověří vaše znalosti

Není to proto, že by neměli kvalifikaci. Je to proto, že nemají čas ani prostředky na to, aby si ji nechali uznat. Potřebují vydělat peníze hned – na rodinu, na přežití, na základní potřeby. A tak berou první práci, která je k dispozici.

Každodenní zvedání desítek kilogramů zdiva, práce venku za každého počasí, v prachu, zimě, dešti i letních vedrech – to všechno se nevyhnutelně podepíše na zdraví. Záda, kolena, klouby – to jsou věci, které po pár letech takové dřiny začnou selhávat. A žádná dovolená ani nemocenská na obzoru.

Takže kdo tu vlastně bohatne?

Tvrzení, že zahraniční pracovníci kazí trh nebo neoprávněně bohatnou, při bližším pohledu prostě neobstojí. Tuzemské stavebnictví je na této pracovní síle existenčně závislé jednoduše proto, že za daných podmínek by velkou část projektů neměl kdo dokončit.

Zmíněných 30 000 až 40 000 korun čistého není odrazem nadstandardního ohodnocení. Je to tvrdě vykoupená daň za extrémní množství přesčasů bez jistot, bez placené dovolené a s minimálním sociálním zázemím.

Kdo si zkusí spočítat reálnou cenu jedné odpracované hodiny v mrazu s lopatou v ruce, většinou velmi rychle změní názor. Protože pravda je taková, že za 130 korun na hodinu by na stavbu nešel skoro nikdo – a už vůbec ne šest dní v týdnu po dvanáct hodin denně.

Zdroje článku: Statistika a My, e15.cz, fajntip.cz

Autor článku: Jakub Stránský

Reklama

Další články z FAJNTIP.cz

Soused mi řekl, ať se doma podívám pod dětskou podložku. Zažil jsem oprávněný šok

Češi bourají sprchové kouty. Zamilovali se do vzdušné věci s nízkou pořizovací cenou

Plastové boxy s posuvnými dveřmi mizí z tuzemských koupelen. Češi je nahrazují otevřeným prostorem bez...

Byla schválena nová daň. Za samoobslužné pokladny se bude platit

Automatické pokladny se staly běžnou součástí nákupů, teď ale čelí nečekanému zásahu. Belgický Lutych za...

Připravte se na nejhorší. Meteorologové čekají výkyv, jaký letos ještě nebyl

Po teplém týdnu udeří v pátek studená fronta. Víkendová rána přinesou teploty kolem nuly, v horách napadne...

Čína okouzlila svět. Vyrobili krásné letadlo 2x rychlejší než Concorde. Letí rychlostí 5 000 km/hod

Zatímco běžná letadla létají stejně pomalu jako před padesáti lety, čínští inženýři testují stroj, který má...

Tento článek byl publikován ze zdrojů FAJNTIP.cz

Články z FajnTip.cz přinášejí pestrý mix užitečných informací, životních vychytávek, inspirativních postřehů i oddechového obsahu, který čtenáře nejen pobaví, ale často i překvapí. Obsah je zaměřen na každodenní témata – od domácnosti, zdraví a vztahů přes zajímavosti ze světa až po jednoduché...

Všechny články tohoto autora →

Vybrali jsme pro vás Magazíny a zajímavosti

Ondřej Neumann: O Babišovi, Pauknerovi, měsíčníku TO a mediální služebnosti

IN MEDIAS RES. Anonymní autor sepíše do provládního měsíčku „špínu“ na lídra opozice. Magazín článek vydá v...

Kolik si vydělá ukrajinský dělník na stavbě v Česku? Až to zjistíte, přestanete nadávat

Britové se znovu vylodili na Falklandech, aby vyhnali Argentince. Jako v roce 1982

Zdravotní drama na dovolené. Marii Tomsovou museli z Rakouska převézt do pražského IKEMu

Atlantidu hledali ve Středomoří i u Ameriky. Nová hypotéza ji umisťuje pod dnešní Perský záliv

Tragický konec Petra Sepešiho (†25): Kolem jeho smrti jsou dodnes otázky. Objevila se další svědectví

Vězni Sobiboru vylákali nacistické dozorce do pastí. Pak se stovky lidí pokusily uniknout z továrny na smrt