Na internetu se pravidelně objevují titulky, které tvrdí, že každá vypitá Coca-Cola zkrátí člověku život o dvanáct minut. Na první pohled jde o šokující informaci, jenže skutečnost je mnohem méně dramatická a samotná vědecká studie, na kterou se všechny články odkazují, nic takového doslova netvrdí. Virální číslo pochází z výzkumu vědců z University of Michigan, publikovaného v prestižním časopise Nature Food. Vědci analyzovali celkem 5 853 běžných potravin a nápojů, které jsou součástí amerického jídelníčku. Každé potravině přiřadili hodnotu pomocí takzvaného Health Nutritional Index (HENI). Ten převádí dlouhodobá zdravotní rizika spojená s jednotlivými potravinami na minuty zdravého života, tedy života prožitého bez závažných chronických onemocnění.
Právě u slazených nápojů typu Cola vyšel průměrný odhad přibližně dvanáct minut zdravého života ztracených na jednu porci. Jenže to neznamená, že vám každá plechovka skutečně ukrojí dvanáct minut z celkové délky života. Mluví se o takzvaném zdravém životě, tedy o době, kdy člověk žije bez vážných nemocí. Jinými slovy, nejde o to, že byste kvůli jedné Cole zemřeli dříve, ale spíš o to, že při dlouhodobé konzumaci může být větší pravděpodobnost zdravotních problémů, které kvalitu života zhorší.
Studie totiž vůbec neříká, že po každé plechovce Coca-Coly člověku ubude dvanáct minut z jeho skutečné délky života. Jde o statistický model vytvořený z populačních dat, který odhaduje, jak pravidelná konzumace určitých potravin ovlivňuje zdravotní stav celé populace. Není to osobní předpověď pro jednotlivce ani přesný odpočet času. Stejným způsobem vědci hodnotili i další potraviny. Například jeden hot dog vyšel na přibližně šestatřicet minut ztraceného zdravého života, dvojitý cheeseburger téměř na devět minut a slanina asi na šest minut. Naopak pozitivní hodnoty získaly například ořechy, ovoce nebo pečený losos. Třicet gramů ořechů podle modelu představovalo přibližně šestadvacet minut zdravého života navíc, banán kolem třinácti minut a porce lososa přibližně šestnáct minut. Ani tato čísla ale neznamenají, že lze přidávat nebo ubírat minuty života podle toho, co právě sníme. Slouží pouze jako srozumitelné porovnání zdravotního dopadu jednotlivých potravin.
Největším problémem slazených limonád podle autorů není žádná konkrétní chemická látka, ale především vysoký obsah přidaného cukru. Jedna běžná plechovka Coca-Coly obsahuje přibližně 35 až 39 gramů cukru, což představuje většinu maximálního doporučeného denního příjmu přidaných cukrů. Právě pravidelný nadbytek sacharidů podporuje přibírání na váze, vznik obezity a následně zvyšuje riziko cukrovky 2. typu, srdečně-cévních onemocnění i dalších chronických nemocí.
Autoři studie zároveň upozorňují, že zdraví člověka neurčuje jediná potravina. Do výsledků vstupuje genetika, pohyb, celková skladba jídelníčku, tělesná hmotnost i další životní návyky. Jeden člověk může vypít několik limonád týdně a být jinak zdravý a aktivní, zatímco jiný bude mít vysoké riziko kvůli kombinaci špatné stravy, kouření a nedostatku pohybu. Právě proto nelze říct, že každá plechovka bude mít na každého stejný dopad.
To ostatně potvrzuje i hlavní závěr celé studie. Vědci nevyzývají k absolutnímu zákazu konkrétních potravin. Místo toho ukazují, že i malé změny mohou mít významný efekt. Pokud by lidé nahradili pouhých 10 % kalorií z hovězího masa a průmyslově zpracovaných masných výrobků ovocem, zeleninou, luštěninami, ořechy nebo některými druhy ryb, mohl by podle jejich modelu průměrný člověk získat přibližně osmačtyřicet minut zdravého života denně a zároveň snížit uhlíkovou stopu svého jídelníčku zhruba o třetinu. Právě tento závěr považují autoři za nejdůležitější výsledek svého výzkumu.
Je tedy Coca-Cola zdravá? Rozhodně ne. Dlouhodobá a pravidelná konzumace slazených limonád je podle mnoha vědeckých studií spojena s vyšším rizikem obezity, cukrovky i srdečních onemocnění. Tvrzení, že každá plechovka automaticky ukrojí přesně dvanáct minut života, je ale zavádějící. Ve skutečnosti jde pouze o statistický ukazatel, který má lidem pomoci lépe pochopit relativní zdravotní dopady různých potravin. Skutečné zdraví totiž neurčuje jedna plechovka limonády, ale především dlouhodobý životní styl, kvalita celého jídelníčku a dostatek pohybu. Přesně to je také hlavní poselství studie.
Zdroje: Nature, PMC, Fact Crescendo, New York Post, News week
Související články