2 min

Korunovační klenoty znovu vystaví, k vidění budou deset dní v září

Sdílet

Dennívýzva

České korunovační klenoty budou letos ve Vladislavském sále Pražského hradu vystaveny zdarma pro veřejnost od 18. do 28. září. Výstava s podtitulem Habsburkové 500 seznámí návštěvníky s osudy korunovačních klenotů od nástupu Ferdinanda I. Habsburského na český trůn v roce 1526 do konce 18. století.

Klenoty byly dříve vystavovány ve Svatovítské katedrále

Zdroj: Pražská Drbna | Zprávy z Prahy – aktuálně a z první ruky

Klíčníci klenoty slavnostně vyzvednou z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moci prohlédnout školní třídy.

Prezident Petr Pavel předloni rozhodl o tom, že budou klenoty na Hradě vystavovány každoročně. Na podzim 2024 na výstavu zavítalo 46 609 lidí, loni podle Hradu přišlo 51.553 návštěvníků, včetně škol z celého Česka.

Výstava bude sledovat příběh českých korunovačních klenotů od jejich uložení na Karlštejně v 16. století přes přesun do Vídně během třicetileté války až po slavnostní převoz do Prahy v roce 1791. Tehdy se na přání zemských stavů natrvalo vrátily na Pražský hrad a staly se jedním z klíčových symbolů české státnosti, historické tradice a národní identity.

Architektonické řešení výstavy připravuje tým studia Olgoj Chorchoj pod vedením českých designérů Michala Froňka a Jana Němečka. Klenoty letos podle Hradu doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty.

„Do centra pozornosti se dostane bohatě zdobené královské žezlo a jablko, které si Ferdinand I. objednal roku 1533 u augsburského zlatníka Hanse Hallera," uvedl kurátor Štěpán Vácha z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. „Původně šlo o jeho osobní panovnické insignie, v 17. století však nahradily starší gotické žezlo a jablko, a staly se tak součástí českých korunovačních klenotů. Po dlouhé době bude opět vystaveno královské roucho, užívané při korunovacích českých králů v 18. století," dodal.

Součástí výstavy budou i předměty spojené se správou a ochranou klenotů, například historické klíče strážců korunního archivu a korunovačních klenotů, kterými se v minulosti uzamykala dvojice dveří vedoucích do korunního archivu u Svatováclavské kaple.

Korunovační klenoty byly do roku 2024 na Pražském hradě vystaveny od vzniku samostatné České republiky osmkrát. Dvakrát za úřadování Václava Havla i Václava Klause, čtyřikrát za Miloše Zemana. Dosud nejdéle byly k vidění v květnu 2016, kdy výstava trvala 15 dní.

Tradice vystavování sahá do první republiky, první veřejná výstava klenotů se uskutečnila v roce 1929 při příležitosti 1000. výročí smrti sv. Václava. Klenoty byly zpřístupněny i po skončení druhé světové války roku 1945, dvakrát v 50. letech (1955 a 1958), v přelomovém roce 1968 i za normalizace (1975 a 1978). Pokaždé si je přišly prohlédnout desetitisíce lidí.

Svatováclavská koruna, žezlo a jablko jsou slavnostní insignie, které byly po staletí používány při korunovaci českých králů. Naposledy sloužily svému účelu 7. září 1836, kdy byl inaugurován českým králem Ferdinand Dobrotivý. Jeho nástupce František Josef I. ani poslední rakouský panovník Karel I. korunováni nebyli. Dnes jsou klenoty jedním z nejvýznamnějších symbolů české státnosti.

Reklama

Další články z Pražská Drbna

Tento článek byl publikován ze zdrojů Pražská Drbna

Pražská Drbna sleduje tep metropole z první ruky. V záplavě celostátních zpráv nabízí pohled z ulice – na to, co se děje v městských částech, mezi lidmi, v dopravě, na radnici i v kultuře. Neřeší jen velké kauzy, ale i malé události, které utvářejí každodenní život v hlavním městě. Čtenáři tu...

Korunovační klenoty znovu vystaví, k vidění budou deset dní v září

Auto Filipa Turka se v centru Prahy srazilo se sanitkou, zůstala ležet na střeše

Pyramidy nestavěli mimozemšťané. Skutečné vysvětlení je možná ještě zajímavější

ČSSR měla čtyřpatrový bunkr pro přežití jaderné války. Běžní lidé se o něm nesměli dozvědět

Jack Rozparovač zmizel v londýnské mlze. Jeho jméno se hledá už přes sto let, ale klidně mohlo jít i o pěkně vypečenou novinářskou kachnu

Překladatelská chyba z 12. století spustila v Evropě kanibalismus. Trval 700 let a zničil tisíce egyptských mumií