Byly součástí promyšleného systému hospodaření, který umožňoval člověku žít v souladu s přírodou a zároveň myslel na budoucí generace. Právě díky této jedinečné krajině byla žďárská cisterciácká krajina zařazena na seznam Evropského dědictví (European Heritage Label), který upozorňuje na místa s mimořádným významem pro evropskou historii a kulturu.
Foto: Zámek Žďár
Cisterciáci neměnili jen kláštery, ale celé okolí
Když cisterciáci ve 13. století přišli na Vysočinu, našli zde především hluboké lesy a podmáčenou krajinu. Postupně ji začali proměňovat. Zakládali rybníky, budovali hráze, vysazovali lesy, odvodňovali i zavlažovali pozemky, stavěli mlýny, hamry a hospodářské dvory. Přitom ale neusilovali jen o co největší výnos. Jejich cílem bylo vytvořit krajinu, která bude fungovat dlouhodobě a uživí i další generace. Mnoho z toho, co dnes považujeme za přirozenou součást okolí Žďáru nad Sázavou, je ve skutečnosti výsledkem práce cisterciáckých mnichů.
Foto: Zámek Žďár
Krajina jako promyšlený celek
Na první pohled vidíme rybník, les nebo polní cestu. Ve skutečnosti je ale každý z těchto prvků součástí většího celku. Voda poháněla mlýny, zásobovala klášter i rybníky. Les poskytoval dřevo, chránil půdu a byl zdrojem obživy. Pole, louky i hospodářské dvory byly rozmístěny tak, aby celý systém fungoval co nejefektivněji. Právě tato promyšlenost je jedním z důvodů, proč je cisterciácká krajina dodnes považována za výjimečné kulturní dědictví.
Zdroj foto: Petr Vince
Nejlépe ji poznáte přímo v terénu
Pochopit cisterciáckou krajinu jen z mapy nebo historických fotografií není jednoduché. Mnohem lépe ji člověk začne vnímat při procházce místy, kde vznikala. Právě tomu se věnuje prohlídková trasa Tam a zpátky klášterem a zámkem, která návštěvníky seznamuje nejen s historií zámku a bývalého kláštera, ale také s promyšleným hospodařením cisterciáků. Dozvíte se, jak mniši využívali vodu, budovali rybniční soustavu, pečovali o okolní krajinu a proč jejich odkaz ovlivňuje podobu zdejšího regionu dodnes. Díky tomu návštěvníci neobjevují jen historii jedinečného areálu, ale také souvislosti mezi krajinou, vodou a lidskou činností, které jsou aktuální i v současnosti.
Objevte příběh místa i za zámeckými zdmi a v kreativní herně
Foto: Zámek Žďár
Na komentovanou procházku přirozeně navazuje návštěva samotného Zámku Žďár. Prohlídkový okruh Tam a zpátky klášterem a zámkem přibližuje život cisterciáckých mnichů i proměnu kláštera v zámecké sídlo. Na historii navazuje také oceňované Muzeum nové generace, které moderní audiovizuální formou vypráví příběh zdejšího kláštera, jeho obyvatel i krajiny, kterou po staletí utvářeli. Za návštěvu stojí také kreativní herna InventoriUM s novou interaktivní instalaci Cesta vody, která přibližuje koloběh vody v přírodě i její význam pro krajinu a města. Hravou formou navazuje na jedinečnou cisterciáckou krajinu Žďárska, Návštěvníci sledují cestu jediné kapky vody od pramene až zpět do přírody a objevují, jak voda ovlivňuje krajinu i život lidí. Součástí InventoriUM jsou také kreativní aktivity zaměřené na architekturu, geometrii a design inspirované dílem Jana Blažeje Santiniho Aichela, díky nimž si děti i dospělí mohou prostřednictvím hry vyzkoušet principy stavitelství a objevovat svět kolem sebe.
Zdroj foto: Lukáš Doležal
Teprve když člověk projde zámeckým areálem, navštíví muzeum a poté vyrazí do okolní krajiny, začne chápat, že největší památkou není jen samotný zámek nebo poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Dědictvím je krajina jako celek, místo, kde jsou historie, příroda a lidská práce propojeny způsobem, který je patrný i po osmi stech letech.
Více tipů na výlety na zamekzdar.cz

Související články