3 min

Křižík postavil první tramvajovou trať, další už mu město nepovolilo

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Elektrické tramvaje v Čechách slaví 18. července 135. narozeniny. Právě v tento den v roce 1891 byla totiž uvedena do provozu pražská elektrická tramvajová…

640px-Krizik_Electric_Tram_1891_Hercik

Zdroj: Náš REGION | Všude doma

Elektrické tramvaje v Čechách slaví 18. července 135. narozeniny. Právě v tento den v roce 1891 byla totiž uvedena do provozu pražská elektrická tramvajová dráha Františka Křižíka na Letné. Křižík plánoval její rozšíření až na Zbraslav či do Chuchle. Zrušena však byla už v roce 1902. Stejně jako Petřínská rozhledna a lanovka, také dráha byla postavena u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891. Její účel byl hlavně zkušební a propagační a byla nejen první elektrickou tramvajovou dráhou v Praze (do té doby zde jezdila od roku 1875 pouze koněspřežka), ale současně i první elektrickou dráhou v Čechách vůbec. O prvenství se zasloužila dokonce i na úrovni celého Rakousko-Uherska, byla totiž i první elektrickou dráhou s kladkovým sběračem proudu v monarchii.

Křižíkův projekt

Křižík se nechal inspirovat jednoduchou elektrickou dráhou firmy Siemens & Halske, která byla k vidění na průmyslové výstavě v Berlíně roku 1879. Původním plánem bylo postavit trať ke Královské oboře ve směru od holešovického přístavu a ostrova Štvanice, ale nakonec se Křižík přizpůsobil plánům stavby městské lanovky a navázal na ni.

První jízdenky i počátek integrované dopravy

Křižíkova společnost uzavřela 12. května 1891 smlouvu s městem Prahou. Ta mimo jiné obsahovala ujednání o maximálním jízdném 8 krejcarů nebo o možnosti společných jízdenek s lanovkou. Můžeme tak sledovat první pokus dvou dopravců o vytvoření integrovaného systému dopravy. Dne 20. května 1891 udělilo c. k. místodržitelství stavební povolení a 4. července 1891 František Křižík oznamuje, že stavba dráhy i související silnice je dokončena.

Na trati pouze rychlost 10 km/h

Trať vedla od horní stanice letenské lanové dráhy u Letenského zámečku středem Ovenecké ulice k hornímu vchodu Královské obory v Bubenči. Měřila původně 766 metrů, nejvyšší povolená rychlost byla stanovena na 10 km/h a jízda trvala čtyři a půl minuty. Roku 1893 byla trať prodloužena na bubenečské straně až k Místodržitelskému letohrádku na celkovou délku 1,4 km. Trať byla jednokolejná, s jednou výhybnou. Rozchod kolejí byl normální (1435 mm), pás 40 centimetrů vně od kolejnic měl být podle projektu vydlážděn a prostor mezi kolejnicemi zasypán pískem nebo štěrkem. Dřevěná staniční budova, zvaná Zámeček, byla vzdálena asi 20 metrů severně od horní stanice lanové dráhy. Po trati jezdily místo původně plánovaného jednoho vozu dva otevřené elektrické vozy, ke kterým při prodloužení trati roku 1893 přibyly další dva uzavřené. Proud odebíraly vozy kladkovými sběrači z trolejového vedení.

Konečně v provozu

Do provozu byla celá trať uvedena 18. července 1891 v 9 hodin ráno. Otevření však předcházela zkušební jízda, která proběhla již 6. července. Kolaudace trati pak proběhla 16. července. Prvním řidičem byl Alois Fiala a průvodčím Josef Jedlička. Tramvaj jezdila nejprve po dobu výstavy, až do 2. listopadu 1891.

Obnovení a prodloužení dráhy

V roce 1892 Křižík požádal o nové povolení k provozu, které obdržel, avšak přepravní poptávka byla výrazně slabší než při výstavě. V březnu 1892 byla dokončena projektová dokumentace prodloužení dráhy na bubenečské straně. Politická pochůzka 8. října 1892 projekt schválila bez zásadních námitek. Po úspěšné stavbě byl provoz na prodloužené dráze zahájen 1. září 1893. Při menším zájmu jezdil po trati jen jeden vůz, za příznivého počasí při velkém zájmu oba vozy. Dráha pak byla v provozu vždy jen v letní sezóně až do roku 1900, zlikvidována byla v roce 1902.

Další Křižíkovy plány skončily neúspěchem

František Křižík uvažoval i o stavbě dalších, navazujících tratí. Kolem roku 1895 navrhl prodloužení letenskou strání na Klárov. Ovšem 16. srpna 1895 se Křižík nedostavil k trasování, což si stavební úřad vyložil jako upuštění od záměru. Křižík navrhoval i trasy do Chuchle a na Zbraslav a v září roku 1898 trasu Smíchov – Jatky – Centrála, ale rada města tyto návrhy již zamítala, protože hodlala převzít rozšiřování tramvajové sítě do městských rukou. Zdroj: FOJTÍK, Pavel; LINERT, Stanislav; PROŠEK, František. Historie městské hromadné dopravy v Praze Dopravní podnik hl. m. Prahy

Reklama

Další články z Náš REGION

Osmdesátiletý řidič nepřežil náraz do betonové zábrany na kruhovém objezdu u Plzně

Karlovy Vary znovu přivítají světovou sportovní elitu. Přijďte zažít špičkový triatlon z první řady!

Karlovy Vary se ve dnech 11. až 13. září opět stanou dějištěm jedné z nejvýznamnějších sportovních akcí,...

Děčínská nemocnice má problém. Došlo tam k podezřelým úmrtím

Kriminalisté pokračují v prověřování okolností několika podezřelých úmrtí v děčínské nemocnici. Vyslýchají...

Bývalý pivovar v Kralupech nad Vltavou je finalistou soutěže Brownfield roku 2026

Projekt obnovy bývalého pivovaru v Kralupech nad Vltavou se probojoval do finále první ročníku celostátní...

Opilý mladík napadl nožem a tyčí dva muže na fotbalovém hřišti

Fotbalové hřiště v Huzové na Olomoucku se v sobotu večer stalo místem násilného útoku. Jednadvacetiletý...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Náš REGION

Portál Náš REGION přináší aktuální dění z jednotlivých krajů České republiky s důrazem na lokální témata. Každý region má své vlastní sekce a redaktory, takže čtenář najde nejen zprávy o politice a ekonomice, ale i informace o kultuře, dopravě, školství nebo životním stylu přímo ze svého...

Křižík postavil první tramvajovou trať, další už mu město nepovolilo

Vojtěchovy škrty u nejhorší nemoci. Pacienti si na důležité operace počkají déle

Meteoroložka Honsová varuje Česko: Hrozí extrémní vedra až 50 stupňů

25 kilo dole a úplně jiný Genzer. Bavič přiznal, co mu tentokrát opravdu pomohlo

Dítě může dospět jediným úderem razítka. Tři skutečné případy ukazují, jak nebezpečné je manipulovat s věkem. Česko není výjimkou

Samojed: pes, který se usmívá, i když vám právě donesl půl zahrady do obýváku