4 min

Kvůli Karlu IV. nechali v celém okolí uřezat prasatům uši a ocásky a v Praze bylo lacino aneb První zmínky o české gastronomii

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

O počátcích české gastronomie lze hovořit již od počátku osídlení našeho území, kdy podle pověsti praotec Čech přivedl Slovany na horu Říp. Z této doby se nám bohužel dochovaly pouze pověsti a báje, které nelze považovat za důvěryhodné zdroje.

Kvůli Karlu IV. nechali v celém okolí uřezat prasatům uši a ocásky a v Praze bylo lacino aneb První zmínky o české gastronomii

Zdroj: Nejron Photo / Shutterstock

Stravovací zvyky a různé suroviny se k nám dostávaly převážně ze severských i jižně položených zemí. Tomu vděčíme především pozici ve středu Evropy, která z nás dělala důležitou obchodní křižovatku, dozvídáme se z diplomové práce Vladimíra Horkého s názvem Srovnání české gastronomie před rokem 1989 a po něm, kterou obhájil na Vysoké škole hotelové v Praze.

Dále autor píše: Pověsti napovídají, že zde byla strava poměrně pestrá. Z masa se jedlo hodně hovězí a vepřové, dále se údajně hojně vyskytovaly luštěniny, obilí a zelenina.

První psané zmínky se nám dochovaly z 10. století od arabských a španělských cestovatelů. Nejsou sice nikterak obsáhlé, ale lze si z nich vyvodit jisté poznatky. Např. Abu Obaid al Bekri, což byl španělský autor cestopisů, popisuje ve své Knize cest a zemí obchod v Českých zemích. Popisuje zde, že Praha byla hlavním tržištěm Slovanů, dále také byla známá Boleslav (Boreslav) a Krakov. V Praze prý bylo velice lacino a člověk zde mohl levně nakoupit především ječmen, pšenice či kuřata, která Slované příliš nekonzumovali, nastiňuje Vladimír Horký.

Středověká kuchyň evropského hradu. Zdroj fofo: Nomad_Soul / Shutterstock

Často sem jezdili například muslimové, Turci, Židé a Rusové. Ti sem jezdili nakupovat hlavně mouku a kůže. V 10. až 13. století se také objevovala česká slova v různých hebrejských cestopisech, kronikách, komentářích atd. Byla zde například používána slova jako jelito (jelito), jagody (jahody), uglí (uhlí), ledvina (ledvina), vevergis (veverka), oţeg (oţeh), mako (mák) atd.

První domácí zmínky o jídle a gastronomii

Podle Vladimíra Horkého je velice obtížné najít staré zmínky o českém jídle. Lze je hledat v latinsky psaných letopisech, kronikách, legendách. Zmíněny jsou však velice zřídka, jelikož si kronikáři všímali především věcí, které nejsou všední (války, povodně, komety, různé nemoci, zatmění atd.). Naopak jídlo pro ně bylo něco tak všedního, že ho nebylo potřeba popisovat.

Lze najít zmínky například z dob, kdy se páni báli o svůj majetek, tak schovávali obilí do kostelů, nebo když se zakládaly špitály, kostely, přidělovali se rolníci, popřípadě, když byla popisována jistá střídmost či rozmařilost stravování. Listiny a podobné doklady se však často falšovaly.

Kosmova kronika a favoriti panovníků

První zmínky o jídle pochází z Kosmovy kroniky (nejstarší latinská Kronika česká). Zmínek je zde ovšem minimálně. Popsána je například záliba knížete Oldřicha v lovu, dobrém jídle a pití a jeho oblíbené jídlo –⁠ kančí ocásek. Karel Havlíček si například zapsal, že jeden úředník, který věděl o zálibě Karla IV. v prasečích ocáscích a ouškách, nechal prasatům ve svém obvodu uřezat uši a ocásky, aby uctil krále vydatnou hostinou, popisuje Horký.

Mohlo by vás zajímat: Třetí největší objev a nejlepší jídlo na světě? No přece pivo! Jak s ním nakládat, aby povzbudilo naše tělo i ducha

Autor práce nenašel souvislé texty o dávné kuchařině, proto se alespoň pokusil pro naši představu vypsat informace z různých knih a dokumentů, kde se hovoří alespoň okrajově o tehdejším jídle, kuchařině a stravování jako takovém:

Kvůli Karlu IV. nechali v celém okolí uřezat prasatům uši a ocásky a v Praze bylo lacino aneb První zmínky o české gastronomii

„Situace se může brzy vymknout kontrole.“ Vývojář řekl, kdy může AI vyhladit lidstvo

Z žákovského účtu v Bakalářích přišla hrozba smrtí. Policie řeší další útok v Praze

„Byl navržen, aby poslouchal. Já nikoliv.“ Muskova rebelující dcera míří proti AI i vlastnímu otci

Velká rána pro každého tátu! Matěj Homola přiznal, co se změnilo po Lauriině osmnáctce

Nemá mozek ani nervy. Mořská houba při západu slunce začne připravovat své geny na to, co přijde později