Piráti existovali již odpradávna, ohrožovali obchodní cesty starověkého Řecka a přepadávali římské lodě s nákladem obilí a olivového oleje. Nejvýznamnějšími piráty v Evropě v období raného středověku byli Vikingové. Mezi lety 1650 a 1720 pak působily napříč světovými oceány tisíce pirátů , v důsledku čehož jsou tato léta mnohdy označována jako „zlatý věk“ pirátství. Právě v tomto dramatickém období se zrodili jedni z nejslavnějších a nejhrůzostrašnějších pirátů v historii.
Nejznámější pirát v dějinách Pravděpodobně nejproslulejším pirátem v dějinách se stal Černovous, a to navzdory tomu, že jeho život je obestřen spoustou záhad. Po smrti svého otce sloužil Černovous, vlastním jménem Edward Teach, v královském námořnictvu a údajně se účastnil války královny Anny : války o španělské dědictví, která probíhala v letech 1701 až 1714. Služba u námořnictva jej však nenaplňovala, a tak v roce 1716 změnil Edward svou kariéru a stal se pirátem.
Jméno Černovous si osvojil proto, že nosil velký černý plnovous. Pirát po 2 roky terorizoval pobřeží Severní Ameriky a Karibiku. Uloupil mnoho lodí, zavraždil spoustu námořníků a získal si pověst nejobávanějšího piráta zlaté éry. Ze všech sil se snažil budovat si svou hrozivou reputaci , v důsledku čehož se jeho nepřátelé často vzdávali bez boje. Roku 1718 přepadla Černovouse britská armáda a zavraždila jej. Jeho hlava byla setnuta a pro výstrahu ostatním pirátům vyvěšena na přídi britské lodi.
Pirátská královna z Jihočínského moře Čeng Š’ znaly pod mnoha jmény, například Shih Yang, Čing Shih, paní Čing nebo Čeng Yi Sao. Čeng Š’ byla prostou kantonskou ženou, která se dokázala v jihočínské kultuře, orientované převážně na muže, dostat k moci a udržet si ji. Mladá žena opustila svou ne zrovna radostnou minulost a v roce 1801 se provdala za tamního slavného piráta Čeng I.
Manželům to spolu fungovalo skvěle, poměrně brzy tak dokázali vybudovat významnou flotilu loajálních pirátů a založit pirátskou konfederaci. Ta do roku 1804 sdružila 400 tamních lodí a na 70 000 mužů. V roce 1807 však Čeng I nečekaně zemřel a mladá Čeng Š’ ovdověla . Odmítla se vzdát své těžce nabyté autority a zanechat pirátství. Naopak usilovala o upevnění své mocenské nadvlády nad pirátskou konfederací, kterou si spolu se svým manželem po léta pečlivě pěstovala.
Čeng Š’ byla schopna udržet si věrnost pěti eskader konfederace. A té šesté, nejsilnější eskadře, za pomoci chráněnce svého zesnulého manžela, osobně velela. V té době měla jen samotná eskadra Rudé vlajky k dispozici 300 lodí a 20 000–40 000 mužů. Její hrůzovláda však nemohla trvat věčně . Po válce s čínským námořnictvem a západními obchodníky přijala Čeng Š’ omilostnění pro sebe i své piráty a v dubnu 1810 se odebrala do ústraní. Čeng Š’ prožila dlouhý život, angažovala se v politice a zemřela v roce 1844 ve věku 69 let.
Pirát, který nebyl tak úplně pirátem Patřil k nejslavnějším postavám zlaté éry, přesto někteří tvrdí, že William Kidd nikdy pirátem nebyl. Během několika málo let se však plavil napříč celým světem a zpočátku, než se sám uchýlil k pirátství, pronásledoval a lovil pirátské lodě. Nebo alespoň tak se jeho příběh traduje. O jeho raném životě toho moc nevíme , nicméně v 80. letech 16. století žil v New Yorku, který Britové právě získali od Holanďanů. V roce 1689 se pak připojil k francouzsko-anglické pirátské posádce v Karibiku. Spolu s dalšími členy posádky se vzbouřil, zmocnil se lodi a stal jejím kapitánem.
Během několika následujících let bojoval kapitán Kidd na britské straně proti Francouzům a Španělům, během čehož se zmocnil hned několika lodí. Zastával roli privatýra (korzára), tedy osoby podílející se na námořních válkách , která se však nedá považovat za příslušníka královské námořní flotily. Jedná se spíše o placeného soukromníka.
Kidd se nejvíce proslavil dopadením obchodní lodi Quedagh Merchant u západního pobřeží Indie v roce 1698. Na palubě lodi bylo obrovské množství zlata, stříbra, cenného hedvábí, saténu i dalšího indického zboží. Po zjištění, že byl označen za piráta, opustil Kidd v roce 1699 loď v Karibiku a odcestoval do New Yorku, aby očistil své jméno. Kapitán byl však zajat, paradoxně jedním z původních investorů jeho plaveb, a následně byl poslán zpět do Anglie . William Kidd byl odsouzen k smrti a za své zločiny byl pověšen.
Hrůzostrašný Černý Bart Jestliže byl Černovous tím nejslavnějším pirátem, Bartoloměj Roberts byl zase tím nejúspěšnějším a rovněž nejhrozivějším. Jeho kariéra byla krátká, necelé 4 roky, přesto se však za tu dobu dokázal zmocnit více než 400 lodí, což je dosti ohromující počet. Dříve, než se Roberts stal kapitánem pirátské lodi, pracoval jako pomocný lodník u královského námořnictva, díky čemuž nasbíral bohaté námořnické zkušenosti.
U afrického pobřeží se však na palubu jeho lodi nalodil Howel Davis, další z významných pirátů tehdejší doby, a mladý námořník byl takřka donucen vstoupit do jeho posádky. Zpočátku se pirátství zdráhal, avšak poté, co byl Davis v roce 1719 zabit jen měsíc po Robertsově zajetí , začal se mladý pirát výrazně prosazovat. Během svého krátkého působení na pirátské lodi prokázal své námořnické dovednosti i superioritu, a tak jej posádka zvolila Davisovým nástupcem.
Muž, který se stal známý jako „Černý Bart“, se plavil po mořích a raboval, kdekoli se objevil. Plundroval podél pobřeží Brazílie, i na severu, k francouzské kolonii Guyana. Poté pokračoval dále na sever a pronikl až k severoamerickému pobřeží, kde se mu podařilo utržit obrovské množství kořisti. U Newfoundlandu pak zajal dalších asi půl tuctu lodí. Dále se vydal drancovat do Karibiku, tam napadl a vyplenil vše, co mu přišlo pod ruku, včetně města Svatý Kryštof. Do roku 1721 Roberts téměř sám zastavil veškerou lodní dopravu do španělské metropole i z ní.
Je téměř k neuvěření, že se více než rok dokázal udržet ve vodách Karibiku, které se doslova hemžily námořnictvem. Řádění Černého Barta bylo ukončeno v roce 1722, kdy byl zabit britským královským námořnictvem u pobřeží Gabonu v západní části střední Afriky, zatímco členové jeho posádky byli příliš opilí na to, aby mohli loď bránit. V největším pirátském procesu, který se kdy konal, bylo poté oběšeno celkem 52 členů jeho posádky.
Smrtonosné pirátské duo V listopadu 1720 stanula před soudem na Jamajce dvojice žen jménem Anne Bonny a Mary Read, obviněná z pirátství v Karibiku. Bohužel o jejich životě předtím, než se v srpnu 1720 pustily do pirátství, nejsou prakticky žádné informace. Avšak jak vypráví jejich příběh, cesty Mary Readové a Anne Bonnyové se zkřížily právě v roce 1720 , kdy posádka Calico Jacka, proslulého a ostříleného piráta, napadla Mariinu loď v Západní Indii a zajala některé její pasažéry.
Mary se útočícím pirátům vzdala a následně se připojila k jejich posádce. Svou houževnatostí si získala pozornost Anne a z žen se brzy stalo obávané pirátské duo. Mary i Anne měly v námořnickém světě pověst těch vůbec nejdrsnějších pirátů. Uměly se prát, krást, a dokonce se neostýchaly své nepřátele odkráglovat. V posádce Calico Jacka byly známé jako jedny z nezuřivějších bojovnic vůbec a rozhodně popíraly staré pirátské rčení, že mít na lodi ženy přináší smůlu.
Anne byla uvedena v bostonských novinách jako nejhledanější pirátka, což svědčí o její divokosti i věhlasu. Obě ženy jsou často zobrazovány v boji společně, oblečené v mužských šatech, vybaveny pistolemi, šavlemi a noži. Jejich loď a s ní i celá posádka byla v roce 1720 zajata u Jamajky a postavena před soud , avšak Mary a Anne se šibenici vyhnuly, neboť byly v té době obě těhotné. Mary zemřela ve vězení na horečku, zatímco Anne zajistil její otec propuštění a odvezl ji zpět do Jižní Karolíny, kde údajně žila až do svých 84 let.
Jaké další slavné piráty a kapitány, kteří zaujímají v historii důležité místo, znáte?
VIDEO
Zdroj: SHERRY, Frank. Raiders and Rebels: A History of the Golden Age of Piracy . New York: Harper Perennial, 2008. ISBN: 978-006-157-284-5, LiveScience
Zdroj: ArmádníZpravodaj.cz
Autor: Jindřich Svěcený