3 min

Lidé kdysi spali dvakrát za noc: nová zjištění ukazují, že probuzení ve tři ráno není porucha, ale návrat k přirozenému rytmu

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Pokud se vám také stává, že se probudíte uprostřed noci, nemusí být důvodem zlý sen, ani zvýšený kortisol. Možná si jen vaše genetická paměť vzpomína na životní rytmus svých předků,

Lidé kdysi spali dvakrát za noc: nová zjištění ukazují, že probuzení ve tři ráno není porucha, ale návrat k přirozenému rytmu

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Nepřetržitých osm hodin spánku je moderní vynález. Po většinu lidských dějin bylo běžné, že lidé spali ve dvou fázích – „první spánek“ a „druhý spánek“, mezi nimiž následovala klidná hodina bdělosti.

Z historických záznamů víme, že po západu slunce lidé uléhali brzy, probouzeli se kolem půlnoci, a teprve po krátké době činnosti znovu usínali až do svítání. Doklady o tomto rytmu se objevují v evropských, afrických i asijských kulturách, a sahají až do Homéra a Vergilia, kteří zmiňovali „hodinu mezi spánky“.

Lidé tehdy využívali tuto dobu k rozjímání, psaní, modlitbě – nebo i k intimnímu soužití. Ticho noci nebylo mrtvé, ale živé – naplněné tichem, které mělo svůj řád.

Jak světlo přepsalo naše noci

Změna přišla s umělým světlem. V 18. a 19. století začaly ulice i domácnosti osvětlovat olejové lampy, později plyn a elektřina. Noc se stala prodloužením dne.

Namísto přirozeného spánku po západu slunce začali lidé zůstávat vzhůru až do pozdních hodin. Tím se změnil i jejich vnitřní biologický rytmus – cirkadiánní hodiny, které reagují na světlo, se posunuly. Melatonin, hormon spánku, se začal tvořit později, takže tělo ztratilo přirozený impulz k probuzení uprostřed noci.

Průmyslová revoluce pak rytmus zpečetila: tovární režim vyžadoval souvislý osmihodinový odpočinek, který se stal normou.

Co se děje, když světlo zmizí

Vědci dnes dokážou tento starý rytmus znovu vyvolat. V experimentech, kde lidé žijí několik týdnů bez umělého osvětlení a hodin, se přirozeně vracejí k dvoufázovému spánku – po čtyřech hodinách spánku následuje hodina klidu, pak další tři až čtyři hodiny.

Totéž zjistila i terénní studie na Madagaskaru (Current Biology, 2017), kde lidé bez elektřiny dodnes spí „na dvakrát“. Ukazuje to, že segmentovaný spánek je hluboce zakořeněný v biologii člověka, i když jsme ho civilizací potlačili.

Když se čas rozplyne

Ztráta druhého spánku změnila i vnímání času. Ve starých časech měly noci jasný střed – chvíli, kdy se svět jakoby zastavil. Lidé tehdy mohli čas „vnímat“, ne jen přečkávat.

Dnešní výzkumy z Keele University’s Environmental Temporal Cognition Lab ukazují, že nízké osvětlení zpomaluje subjektivní vnímání času – večery se zdají delší, ticho hlubší. Naopak v moderním prostředí s neustálým světlem a podněty čas zrychluje, což může vést k úzkosti a pocitu, že nikdy „není dost“.

Proč se budíme ve tři ráno

Klinici upozorňují, že noční probuzení kolem 3:00 je naprosto normální. Mozek přechází mezi fázemi spánku, někdy se krátce probudí – jen my jsme si odvykli to přijímat jako přirozené.

Dříve by to byla chvíle k modlitbě nebo ke klidnému rozhovoru. Dnes je to okamžik, kdy zapneme telefon a s hrůzou sledujeme čas. Psycholog Darren Rhodes vysvětluje, že v tuto chvíli čas subjektivně zpomaluje – úzkost ho protahuje a minuty se zdají jako hodiny.

Rada spánkových terapeutů? Nechte čas plynout. Vstaňte, zapalte slabé světlo, přečtěte pár stran, a až se únava vrátí, vraťte se do postele. Možná tím – nevědomky – obnovujete prastarý rytmus svých předků.

Ztracený luxus temnoty

V době, kdy je světlo dostupné 24 hodin denně, se noc stala jen „druhou stranou dne“. Ale kdysi to byla jiná dimenze – prostor klidu, snů a tichého uvědomění. Dvojí spánek nebyl projevem neklidu, ale souladu s přírodou.

Možná bychom místo boje s nočním probouzením měli spíš naslouchat. Protože v tom tichu kolem třetí ráno se neozývá nespavost — ale paměť lidstva.

Použité zdroje:

Rhodes, D. (2025). Humans Used to Sleep Twice Every Night. The Conversation.
Ekirch, A. (2005). At Day’s Close: Night in Times Past. W. W. Norton & Company.
Wehr, T. (1992). In Short Photoperiods, Human Sleep is Biphasic. Journal of Sleep Research.
Environmental Temporal Cognition Lab, Keele University (2023–2025). Light, Mood and Time Perception Studies.
Current Biology (2017). Segmented Sleep in Pre-Industrial Madagascar.

Reklama

Další články z Kód Enigma

Co bylo dřív – slepice, nebo vejce? Otázka, která je starší než věda sama. Odpověď je až překvapivě jednoduchá

Atom není to, co jste se učili ve škole. Realita je mnohem podivnější

Když se řekne atom, většina lidí si vybaví něco jako miniaturní sluneční soustavu. Uprostřed sedí kulaté...

Na pyramidě našli 2 400 let staré „loutky“ s pohyblivými hlavami. Jejich příběh sahá stovky kilometrů daleko

Pět keramických postav leželo těsně vedle sebe na vrcholu největší monumentální stavby v San Isidro v...

V konžském pralese má číhat pavouk velký jako pes. Mohl by J’ba Fofi vůbec biologicky existovat?

Hluboko v lesích Konžské pánve má podle jednoho z nejděsivějších kryptozoologických příběhů žít tvor,...

Mléčná dráha někam letí rychlostí přes 600 km/s - a my s ní. Velký atraktor ale možná není tím, co jsme si mysleli... Tak kde skončíme?

Vesmír se rozpíná. Čím vzdálenější galaxii pozorujeme, tím rychleji se od nás v průměru vzdaluje, protože...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Lidé kdysi spali dvakrát za noc: nová zjištění ukazují, že probuzení ve tři ráno není porucha, ale návrat k přirozenému rytmu

Češi šílí z „králíkáren“ s končící životností. Prodeje bytů v panelácích strmě rostou

Tvrdá dřina a jedno jídlo pořád dokola. Brad Pitt se za půl roku změnil k nepoznání

Co bylo dřív – slepice, nebo vejce? Otázka, která je starší než věda sama. Odpověď je až překvapivě jednoduchá

Nejmladší od Bedáňové. Kolem Noskové v New Yorku obchází predikce, z které mrazí

Zemřel Richard Tesařík z Yo Yo Bandu. Bylo mu 80 let