Dokud jste doma s chřipkou jen pár dní, peněz si skoro nevšimnete. Jakmile ale nemoc přesáhne dva týdny, přebírá vaši výplatu stát a na účtu se objeví částka, která se s běžnou mzdou nedá srovnávat. Spousta lidí tenhle rozdíl nečeká a narazí na něj, až když jim přijde první platba nemocenské. Jak se počítá a s čím máte v roce 2027 počítat?
Prvních čtrnáct dní platí zaměstnavatel, pak nastupuje stát První dva týdny nemoci řeší váš zaměstnavatel. Vyplácí takzvanou náhradu mzdy, takže na peníze z firmy jste pořád napojení. Změna přichází patnáctým kalendářním dnem pracovní neschopnosti. Od té chvíle vám výplatu posílá okresní správa sociálního zabezpečení a tahle dávka se jmenuje nemocenská.
Právě tenhle přechod bývá pro lidi překvapením. Státní dávka je totiž citelně nižší než čistá mzda, na kterou jste z práce zvyklí. Kdo nikdy dlouho nestonal, ten zlom nezná a nižší platbu si spojí až s výpisem z účtu.
Přečtěte si také: Důchodci v Německu mají jednu výhodu, o které Češi jen sní. Má to ale i háček
Proč je částka nižší, než čekáte Nemocenská se nepočítá z celé vaší hrubé mzdy. Stát nejdřív určí takzvaný denní vyměřovací základ, zhruba váš průměrný denní výdělek, a ten pak zkrátí. Z nižších částek započítá velkou část, z vyšších jen zlomek. Čím víc člověk vydělává, tím větší kus výdělku se do výpočtu nepromítne.
Nemocenská se počítá z redukovaného základu, u vyšších příjmů proto propad vůči výplatě roste. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Stojí za tím princip solidarity. Systém vyrovnává rozdíly mezi lidmi s nízkými a vysokými příjmy, takže kdo bere nadprůměr, spadne při dlouhé nemoci na životní úroveň výrazně níž než někdo s průměrnou výplatou. Takhle je dávka postavená odjakživa. Má tlumit hlavně výpadky nižších příjmů, u vysokých mezd počítá spíš s tím, že si člověk pomůže z úspor.
Kolik stát počítá v roce 2027 Zkracování výdělku řídí tři redukční hranice, které se každý rok upravují. Pro rok 2027 platí první hranice 1 723 korun, druhá 2 584 korun a třetí 5 167 korun denního vyměřovacího základu. Částku do první hranice stát započítá z 90 procent, mezi první a druhou z 60 procent, mezi druhou a třetí z 30 procent a k tomu, co třetí hranici přesáhne, už nepřihlíží.
Přečtěte si také: Víte, jaký důchod bere senior v Polsku po 40 letech práce? Až to porovnáte s Českem, zůstanete zírat
Přehledně to shrnuje následující tabulka:
Denní vyměřovací základ Kolik z něj stát započítá do 1 723 Kč 90 procent od 1 723 do 2 584 Kč 60 procent od 2 584 do 5 167 Kč 30 procent nad 5 167 Kč nezapočítá se
V praxi to znamená, že dávka stojí hlavně na nižších pásmech. U běžné mzdy se většina výdělku vejde do prvního pásma, a počítá se tedy z 90 procent. U nadprůměrných příjmů se velká část ořízne a na účet pak dorazí mnohem méně, než by odpovídalo výplatní pásce.
Delší nemoc znamená vyšší denní sazbu Výše nemocenské se během nemoci mění:
od patnáctého do třicátého dne neschopnosti dostanete 60 procent redukovaného denního základu, od jednatřicátého do šedesátého dne sazba stoupne na 66 procent, od jedenašedesátého dne na 72 procent. Přečtěte si také: Vyšší důchody jen tak nebudou (2026): Účet můžou Češi zaplatit i na hypotéce, varují experti
Logika je jednoduchá. Delší neschopnost stát počítá vyšším procentem za každý den. Nejhůř je tak z pohledu dávky placená krátká nemoc, dlouhodobé stonání vyjde o něco lépe. I těch 72 procent se ale pořád počítá z redukovaného základu, který je nižší než plná mzda.
Příklad: člověk se mzdou 40 tisíc Vezměme někoho s hrubou mzdou 40 000 korun měsíčně. Na nemocenské od státu mu v prvních dnech nároku, tedy od patnáctého do třicátého dne nemoci, vyjde zhruba 711 korun denně. Když nemoc potáhne dál, denní dávka postupně stoupne na 782 a nakonec na 853 korun.
Za celý měsíc marodění tak takový člověk dostane o několik tisíc korun méně, než kolik by měl v čisté výplatě. A čím víc někdo vydělává, tím větší je ten propad proti běžnému příjmu.
Přečtěte si také: Za tuhle práci si mladí Češi umí vydělat přes 60 tisíc měsíčně: Rodiče to nechápou a radí jim najít si pořádné zaměstnání
Jak dlouho peníze chodí a kdo na ně má nárok Nemocenskou nedostává každý automaticky. Nárok mají zaměstnanci, za které se odvádí nemocenské pojištění, včetně lidí na zkrácený úvazek. U dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti nárok vzniká, jen když odměna přesáhne stanovený limit pro odvody. Živnostníci si musí nemocenské pojištění platit dobrovolně, jinak při nemoci od státu nedostanou nic.
Dávka se dá pobírat poměrně dlouho. Podle zákona o nemocenském pojištění vám může chodit nejdéle 380 kalendářních dní od začátku neschopnosti. Po vyčerpání téhle doby jde výplatu prodloužit jen na žádost, a to tehdy, když je naděje, že se brzy vrátíte do práce.
Zdroje: https://www.cssz.gov.cz/web/cz/-/prehled-nejdulezitejsich-udaju-pro-socialni-zabezpeceni-v-roce-2026, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-187, https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2026-177, https://www.finance.cz/dane-a-mzda/mzda/nemocenska-a-nahrada-mzdy/vypocet-nemocenske/, https://www.e15.cz/finexpert/prispevky-a-davky/nemocenska-2027-1436256
Přečtěte si také: Poklady ze šuplíku: Než starý mobil vyhodíte, podívejte se na krabici. Můžete si odnést i 400 tisíc korun