3 min

Mozek mění mikrobiom rychleji, než se čekalo: vědci zjistili, že stačí dvě hodiny

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Dlouho se věřilo, že střeva ovlivňují mozek – a ne naopak. Jenže nová studie zveřejněná v Nature Metabolism obrací známý vztah naruby: ukazuje, že aktivita mozku dokáže změnit složení střevních bakterií během pouhých dvou hodin.

Mozek mění mikrobiom rychleji, než se čekalo: vědci zjistili, že stačí dvě hodiny

Zdroj: Kód Enigma - Čeština

Zjištění naznačuje, že komunikace mezi mozkem a střevy není jen obousměrná, ale také nečekaně rychlá – a že naše myšlenky, stres i nálady mohou mít okamžitější dopad na tělo, než si uvědomujeme.

Co se stalo

Tým neurovědců z University of California a Weizmannova institutu použil myší modely, aby prozkoumal, jak mozek ovlivňuje mikrobiom.

Pomocí chemogenetické aktivace neuronů v hypotalamu – oblasti zodpovědné za hlad, stres a hormonální rovnováhu – se jim podařilo spustit reakci, která během dvou až čtyř hodin změnila složení bakterií ve střevech.

Výsledky překvapily i samotné autory: doposud se předpokládalo, že mikrobiom reaguje na podněty z mozku spíše v řádu dní.

„Zjistili jsme, že signály z mozku mohou měnit střevní ekosystém prakticky v reálném čase,“ uvedla hlavní autorka studie dr. Tamar Toledo z Weizmannova institutu.

Jak to funguje

Mozek a střeva jsou propojeny tzv. gut-brain axis – sítí nervových, hormonálních a imunitních signálů, které umožňují obousměrnou komunikaci.
Dříve vědci prokázali, že mikrobiom ovlivňuje náladu, imunitu či dokonce riziko deprese.

Tato nová studie však ukazuje, že mozek umí posílat zpětné signály, které mění chemické prostředí střev a tím i chování bakterií.

Klíčovou roli hrají neurony v hypotalamu, které prostřednictvím autonomního nervového systému ovlivňují průtok krve, sekreci střevních šťáv a elektrickou aktivitu ve střevní stěně.

Tyto změny následně vytvářejí mikroklima, které zvýhodňuje některé bakteriální druhy a potlačuje jiné.

Co to znamená

Výzkum zpochybňuje staré rozdělení „tělo versus mysl“. Ukazuje, že nervová aktivita může měnit i to, jaké bakterie žijí v našem trávicím traktu, a to v řádu hodin.

V praxi by to mohlo vysvětlit, proč stres, úzkost nebo extrémní emoce někdy okamžitě vyvolají žaludeční potíže, i když se člověk jinak cítí zdravě.

Autoři upozorňují, že zatím jde o pokusy na zvířatech, ale stejný mechanismus pravděpodobně existuje i u lidí.

Pokud se to potvrdí, mohl by výzkum otevřít zcela nové možnosti léčby trávicích a duševních onemocnění – od syndromu dráždivého tračníku po úzkostné poruchy – pomocí cílené stimulace mozku.

Kam to směřuje

Vědci nyní zkoumají, které mozkové dráhy přesně řídí složení mikrobiomu a zda lze jejich aktivitu ovlivnit neinvazivními metodami, například hlubokou relaxací, meditací nebo stimulací bloudivého nervu (vagus nerve).

Dlouhodobým cílem je vyvinout terapie, které by ovlivnily střevní bakterie přes mozek – bez nutnosti antibiotik nebo probiotik.

Pokud se podaří porozumět detailům tohoto spojení, mohli bychom jednou „léčit střeva myšlenkami“ – doslova.

Co zůstává nejasné

Experiment byl proveden na myších – zatím neexistují přímé důkazy u lidí.
Změny mikrobiomu byly dočasné – po několika hodinách se částečně vrátily k původnímu složení.
Není zatím jasné, které chemické signály z mozku změnu vyvolaly – pravděpodobně jde o kombinaci nervových impulsů a hormonálních látek.

Mozek a střeva spolu mluví rychleji, než jsme si kdy mysleli.

Zatímco my se snažíme porozumět svým myšlenkám, náš nervový systém mezitím přepíná bakteriální rovnováhu v trávicím traktu – a to během hodin. Tento objev nám připomíná, že vědomí a tělo nejsou oddělené světy, ale jeden propojený systém, v němž každá myšlenka může změnit víc, než tušíme.

Zdroje

Toledo, M., Martínez-Martínez, S., Van Hul, M., Laudo, B., Eyre, E., Pelicaen, R., et al., Rapid modulation of gut microbiota composition by hypothalamic circuits in mice, Nature Metabolism, 2025, DOI: 10.1038/s42255-025-01280-3
Petrut, S.-M., Bragaru, A. M., Munteanu, A. E., Moldovan, A.-D., Moldovan, C.-A., Rusu, E., Gut over Mind: Exploring the Powerful Gut–Brain Axis, Nutrients, 2025, DOI: 10.3390/nu17050842

Reklama

Další články z Kód Enigma

Co bylo dřív – slepice, nebo vejce? Otázka, která je starší než věda sama. Odpověď je až překvapivě jednoduchá

Atom není to, co jste se učili ve škole. Realita je mnohem podivnější

Když se řekne atom, většina lidí si vybaví něco jako miniaturní sluneční soustavu. Uprostřed sedí kulaté...

Na pyramidě našli 2 400 let staré „loutky“ s pohyblivými hlavami. Jejich příběh sahá stovky kilometrů daleko

Pět keramických postav leželo těsně vedle sebe na vrcholu největší monumentální stavby v San Isidro v...

V konžském pralese má číhat pavouk velký jako pes. Mohl by J’ba Fofi vůbec biologicky existovat?

Hluboko v lesích Konžské pánve má podle jednoho z nejděsivějších kryptozoologických příběhů žít tvor,...

Mléčná dráha někam letí rychlostí přes 600 km/s - a my s ní. Velký atraktor ale možná není tím, co jsme si mysleli... Tak kde skončíme?

Vesmír se rozpíná. Čím vzdálenější galaxii pozorujeme, tím rychleji se od nás v průměru vzdaluje, protože...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Kód Enigma

KodEnigma.cz se věnuje zajímavostem napříč obory – od přírody a historie přes vědu, vesmír až po záhady a nečekané objevy. Články otevírají témata, která dokážou překvapit, inspirovat i přimět k zamyšlení. Silnou stránkou webu je pestrost – jednou narazíte na příběhy dávných civilizací, jindy na...

Mozek mění mikrobiom rychleji, než se čekalo: vědci zjistili, že stačí dvě hodiny

Češi šílí z „králíkáren“ s končící životností. Prodeje bytů v panelácích strmě rostou

Tvrdá dřina a jedno jídlo pořád dokola. Brad Pitt se za půl roku změnil k nepoznání

Co bylo dřív – slepice, nebo vejce? Otázka, která je starší než věda sama. Odpověď je až překvapivě jednoduchá

Nejmladší od Bedáňové. Kolem Noskové v New Yorku obchází predikce, z které mrazí

Zemřel Richard Tesařík z Yo Yo Bandu. Bylo mu 80 let