Skleničku medu má doma skoro každý, jenže právě med patří k potravinám, u kterých se dnes podvádí nejčastěji. Levné cukerné sirupy dokážou napodobit jeho barvu i hustotu tak dobře, že rozdíl na první pohled neodhalíte. Pár pomůcek z běžné kuchyně vám ale napoví, jestli ve sklenici bydlí opravdová práce včel.
Sklenice vody prozradí první podezření Nejjednodušší pokus zvládnete se sklenicí vlažné vody a lžičkou. Naberte plnou lžičku medu a spusťte ji ke dnu. Poctivý hustý med zůstane při dně v jednom kusu a rozpouští se líně, klidně ho musíte chvíli rozmíchávat. Med naředěný sirupem se naopak rychle roztéká a během okamžiku zakalí celou sklenici.
Když se vám kapka rozplyne skoro hned, berte to jako první varování, že s obsahem sklenice něco nehraje. Sami si to snadno zapamatujete: pravý med je od přírody hustý a nemá se kam rozpouštět tak rychle.
Přečtěte si také: Kdo má doma po babičce formu na perník, může od sběratelů dostat až 3 000 Kč
Papír, knot a tažnost: tři pokusy z každé kuchyně Podobně napoví obyčejný papírový ubrousek. Kápněte na něj kapku medu a chvíli sledujte. Pravý med zůstane ležet jako lepkavá kulička a nezanechá mokrý kruh. Jestli se pod kapkou rychle objeví vlhká skvrna, obsahuje med nejspíš přidanou vodu.
Další vodítko dává hořlavost. Obalte medem bavlněný knot nebo provázek, přebytečnou vrstvu otřete a zkuste ho podpálit. Med sám o sobě nehoří, nasáklý knot ano, pokud je med suchý a zralý. Když plamínek jen prská a nechce chytit, bývá ve sklenici víc vody, než by mělo být.
Zkuste si taky všímat, jak se med přelévá. Poctivý med se táhne v souvislé nitce a nikdy neteče jako voda. Když se med ve sklenici rozvrství do pruhů odlišné barvy, je to skoro spolehlivá stopa po cizí příměsi.
Přečtěte si také: Češi přestávají kupovat knedlíky. Nahrazují je touto chytrou vychytávkou, která je nadýchanější, levnější a nikdy se nerozvaří
Poctivý med se při přelévání táhne v souvislé nitce, zatímco naředěný sirupem teče jako voda. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Chování pravého a falšovaného medu u jednotlivých domácích pokusů shrnuje následující tabulka:
Domácí pokus Pravý med Falšovaný med Sklenice vlažné vody zůstane při dně v jednom kusu a rozpouští se líně rychle se roztéká a zakalí celou sklenici Papírový ubrousek zůstane jako lepkavá kulička bez mokrého kruhu pod kapkou se rychle objeví vlhká skvrna Zapálení nasáklého knotu suchý a zralý med nechá knot hořet plamínek jen prská a nechce chytit Přelévání ze lžičky táhne se v souvislé nitce, neteče jako voda rozvrství se do pruhů odlišné barvy
Žádný kuchyňský pokus není soudní důkaz Tady je potřeba být upřímný. Domácí testy dokážou vzbudit podezření, spolehlivý verdikt ale nedají. Pravé medy se totiž mezi sebou hodně liší a některé se ve vodě nebo na papíře chovají skoro stejně jako ty ředěné. Moderní pančování je navíc tak vychytralé, že profil levného sirupu bývá k nerozeznání od medu.
Přečtěte si také: Má víc železa než špenát, ale většina Čechů ji vytrhá jako plevel. Roste u každé zdi a chutná jako mladý hrášek
Jednoznačně falšování odhalí až laboratoř. Ta změří třeba podíl cukru, obsah vody nebo látku HMF, která v medu vzniká při zahřívání. Čeští vědci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu dokonce nedávno popsali metodu, která v medu hledá cizorodé bílkoviny. Ve víc než 40 procentech zkoumaných vzorků, většinou běžně nakoupených v obchodech, narazili na bílkoviny, které do medu vůbec nepatří. Není divu, že se med řadí mezi tři nejčastěji falšované potraviny světa, hned vedle olivového oleje a vína.
Zkrystalizovaný med je dobré znamení Spousta lidí zmateně sáhne v regálu po tekutém medu a ztvrdlou sklenici nechá stát. Přitom je to omyl. Že med po čase houstne a tuhne, k poctivému produktu patří a dřív nebo později to potká skoro každou sklenici. U květových medů přijde tuhnutí někdy už za pár týdnů a většina pravých medů začne tuhnout zhruba do čtyř měsíců. Výjimku dělá jen čistý akát. Ten dokáže zůstat průhledný a tekutý klidně dva roky.
Naopak když běžný med drží tekutý donekonečna, je to podezřelé. Většinou za tím stojí přehřátí. Silné zahřívání sice med hezky zprůhlední, zároveň ale ničí enzymy, bílkoviny a další cenné látky, takže ze sklenice zbude hlavně sladký roztok. Proto med nezahřívejte zbytečně ani doma.
Přečtěte si také: Zasadil jsem ořešák vedle jabloně a šest let z ní nesklidil nic. Tady je seznam stromů, které se v zahradě nesnesou
Nejlepší test uděláte ještě před nákupem Nejspolehlivější kontrola přijde dřív, než sklenici vůbec otevřete. Všímejte si ceny a původu. Podezřele levný med a nenápadný údaj „směs medů ze zemí EU a mimo EU” na etiketě patří mezi hlavní varovné znaky. Rizika rostou hlavně u levných dovozů ze třetích zemí, kde se navíc můžou objevit rezidua antibiotik nebo pesticidů zakázaných v Evropě.
Větší jistotu vám dá sklenice od místního včelaře než anonymní med z regálu. Menší včelaři svůj med zbytečně nemíchají ani nezahřívají a rádi vám řeknou, odkud pochází. Zaplatíte sice o něco víc, zato máte v ruce skutečný přírodní produkt.
A ještě jedna rada na závěr. Nevěřte každé lidové pověře. Historky o tom, kterým směrem med po naklonění stéká nebo jak rychle se rozlévá, samy o sobě nic nedokazují. Některé zahraniční medy mají přirozeně víc fruktózy, takže tečou snadno, i když jsou úplně pravé.
Přečtěte si také: Nevyhazujte skořápky od vajec. Vědci ukázali, co všechno se z nich dá získat
Zdroje: https://www.kupi.cz/magazin/clanek/44697-pancovani-medu, https://bezpecnostpotravin.cz/tz-nova-studie-metoda-ceskych-vedcu-odhali-falesny-med-i-misto-odkud-pochazi/, https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/med-je-jednou-z-nejfalsovanejsich-potravin-pravidla-pro-dovoz-se-zprisni-350061, https://www.vitalia.cz/clanky/med-kontrola-kvality-2021/, https://ekovcelar.cz/med/kvalitni-med-jak-poznat/, https://www.ireceptar.cz/vareni-a-recepty/jak-poznat-pravy-med-30000616.html