Stačilo pár fotek nahraných do aplikace a čeští odborníci na pavoukovce museli rozšířit seznam sekáčů, kteří u nás žijí. Nový obyvatel českých měst měří pár milimetrů a snadno se přehlédne. Biologové teď chtějí zjistit, kam všude se už dostal, a bez pomoci veřejnosti to nezvládnou.
Objev začal fotkou v aplikaci V září 2024 nahráli dva lidé nezávisle na sobě do aplikace iNaturalist fotky sekáče, kterého v Česku dosud nikdo nezaznamenal. Šlo o sekáče větvičkového, vědecky Dicranopalpus ramosus . První snímek pocházel z pražské Malé Strany, druhý přibyl o dva dny později z Vyškova.
Odborníci z Muzea Vysočiny Jihlava pak pražské místo prověřili a na zdi Valdštejnské jízdárny opravdu našli samce tohoto druhu. Oba nálezy popsali na konci roku 2024 v odborném časopise Acta rerum naturalium.
Přečtěte si také: Zvyky našich předků: Tyto 2 suroviny mohou zahustit vlasy, které vypadávají
Zatím jde o jednotlivé kusy. Vědci ale počítají s tím, že nálezů bude přibývat a sekáč se v dohledné době stane trvalou součástí české fauny.
Z Maroka přes celou západní Evropu Exempláře, podle kterých vědci druh popsali, nasbíral sběratel v roce 1907 v Maroku. Odborníci se domnívají, že právě sever Afriky je jeho původním domovem. Během 20. století pronikl do Evropy a usadil se ve Francii, Británii a Nizozemsku. Krátce po roce 2000 se objevil i v Německu a v minulém desetiletí ho zaznamenali také v sousedním Polsku a Rakousku.
Na tvora, který sám daleko necestuje, je to nečekaně rychlý postup. Většinu cesty mu nejspíš usnadnil člověk. Vyškovský samec seděl v areálu firmy, která dováží ocelový materiál z Rakouska a Maďarska, a podle autorů studie se tam s velkou pravděpodobností svezl kamionem. Pražský sekáč podle nich mohl přicestovat s turisty v autě či v zavazadle, případně se sazenicemi nebo stavebním materiálem.
Přečtěte si také: Češi tuhle věc z lednice hází do koše. Přitom nahradí svítící lucerničku za 489 Kč
Agentura ochrany přírody prosí o fotky Agentura ochrany přírody a krajiny ČR letos v srpnu vyzvala veřejnost, aby jí pomohla nepůvodní sekáče mapovat. Kdo nějakého zahlédne, má ho vyfotit a pozorování i se snímkem předat jedním z těchto způsobů:
vložit do aplikace BioLog, kterou agentura provozuje; vložit do iNaturalistu; poslat fotky e-mailem odborníkům agentury. Výzva se kromě sekáče větvičkového týká ještě dvou dalších přistěhovalců. Sekáč Canestriniho se u nás drží asi 20 let. Dlouho obýval hlavně města, dnes ho ale biologové nacházejí i v přírodě, kde může soupeřit o místo s domácími druhy. Třetím je zatím nepopsaný sekáč z rodu Leiobunum , který k nám nejspíš doputoval až ze Střední Ameriky.
Přečtěte si také: Češi splachují peníze do kanálu. Věc ze žlutého kontejneru ušetří rodině i 1 000 Kč ročně
Jak ho na zdi poznáte Poznat ho pomohou tři znaky:
poloha při odpočinku, podle které ho určíte nejspolehlivěji: dlouhé nohy mu v klidu míří kolmo od těla na obě strany a leží rovnoběžně vedle sebe; velikost: tělo měří jen 3 až 6 milimetrů; makadla, tedy dva přívěsky na přední části těla: každé nese dlouhý boční výrůstek, takže se na konci jakoby rozdvojuje; tenhle detail zachytí spíš fotka pořízená zblízka. Jméno sekáč větvičkový odkazuje jednak na tento výrůstek, jednak na zvyk vysedávat v jihozápadní Evropě na větvích stromů.
Největší šanci na setkání máte na fasádách, nízkých zídkách a plotech, případně na kmenech stromů v zahradě nebo v městském parku. Vybírá si místa, kam nepraží slunce a kam nefouká. Čilý bývá hlavně po setmění. Sezóna dospělců začíná už v červenci, vrcholí v září a končí, teprve když přijdou první mrazy. Rozhlédnout se proto vyplatí ještě teď na podzim.
Přečtěte si také: Češi se zbavují obřích sedaček do L. Tohle sezení ušetří místo a složíte ho jako stavebnici
Sekáče větvičkového nejčastěji zahlédnete na stinných zídkách, fasádách a plotech, a to hlavně po setmění. Ilustrační foto. Zdroj: Tom Swinnen / Pexels. Strach mít nemusíte Sekáč větvičkový je pro lidi neškodný. Sekáčům jako celé skupině chybí jed i schopnost tvořit pavučiny, a člověku tedy nemají jak ublížit. Když na zdi domu zahlédnete drobného tvora s nápadně dlouhýma nohama, nechte ho klidně sedět. Stačí vytáhnout telefon, pořídit ostrou fotku a pomoci vědcům zjistit, kam se nový obyvatel českých měst a zahrad už dostal.
Zdroje: https://dotace.aopk.gov.cz/web/invazni-druhy/-/nepuvodni-druhy-sekacu-v-cesku-pomozte-je-mapovat-, https://actarerumnaturalium.cz/?p=1419, http://www.naturabohemica.cz/dicranopalpus-ramosus/, https://en.wikipedia.org/wiki/Dicranopalpus_ramosus, https://cs.wikipedia.org/wiki/Sekáči, https://www.ceskestavby.cz/clanky/nenapadny-vetrelec-na-fasadach-do-ceska-dorazil-sekac-rohaty-vedci-prosi-o-pomoc-s-mapovanim-36504.html