A tak spolu dovolenkovali. Nenadšeně, ale Laura považovala osamělé cestování za ještě větší nudu a Radek zase rád využil toho, že jeho žena všechno zorganizovala. Jemu zbývalo jen převést jí na účet polovinu ceny zájezdu, zabalit si plavky, knížky a notebook a užívat si hotelové snídaně.
Nic proti tomu nenamítal, ale investovat víc energie prostě nechtěl. Společná večeře v místní taverně a občas namazat záda. Tak trávil dovolenou zralý a přiměřeně šťastný pár.
Laura tak spokojená nebyla. Naopak, někdy si připadala jako dlouho ustájený kůň. Dva roky po padesátce vypadala pořád k světu, byla úspěšná, opečovávaná, ale také zvyklá nést zodpovědnost.
Ano, mohla jet se svými sexuálně vyhladovělými kolegyněmi do Tunisu a nechat se obskakovat snědými mladíky, ale to nebyl její styl. Tiše si přiznávala, že by si připadala až moc jako kořen, a tak byl její volbou Radek a výlety, na které ji nebyl ochoten doprovázet.
Jeskyně, přístavy, chrámy… To nebylo pro něj. Stačil mu hotelový pokoj s dobrou klimatizací a bazén s drinky. Někdy si jen tak z pilnosti programoval, jindy dřímal. Lauru přitom přímo fyzicky poháněl neklid.
Foto: Vygenerováno Chatem GPT
Skútr a malá místní půjčovna
Půjčit si moped byl další ze způsobů, jak zabít čas. Doma měla Vespu, na které občas jezdila do práce, a tak považovala svůj nápad za dokonale bezpečný. Ostatně, na skútru tady jezdil kde kdo.
Našla si nejbližší půjčovnu, sbalila kreditku, plavky a ručník, naplánovala trasu a vydala se na lov. Podle svého zvyku ale nebyla spokojená hned s první možností. Půjčovna, kterou doporučoval hotel, jí připadala jako past na turisty, a tak hledala dál. Nakonec skončila u pestře pomalované boudy na konci zastrčené ulice. Usmála se. Tohle byl aspoň vibe.
Po pěti minutách zvonění jí to už tak malebné nepřipadalo, ale nutila se k trpělivosti. Španělsko před obědem a na pobřeží je líné a líný byl zjevně i zdejší personál.
„Signora?“ Muž, který otevřel dveře boudy, líně nevypadal. Spíš unaveně. „Chtěla bych si na odpoledne půjčit skútr,“ řekla Laura a už ho tlačila zpátky do boudy, protože na její vkus čekala dostatečně dlouho. „Jak silný?“ „Padesátku.“
Chlap se poškrábal v dlouhých vlnitých vlasech. Už taky šediví, všimla si Laura. „Na víc nemám řidičák.“ Pokýval hlavou. „Ukážu vám, co máme.“
Na dvorku stály stroje, které zrovna důvěryhodně nevypadaly, ale alespoň nebyly elektrické. „Jedou líp, než vypadají,“ usmál se. „Neplánuju jet daleko, jen k nějaké pláži,“ ukázala mu mapu v telefonu. „Dobrá volba. Pojedete sama? Tedy, na motorce sama?“ „Určitě.“ „Je to do kopce. Počkejte tu.“ Poodešel na konec dvora a z kůlny vyvedl Vespu, která vypadala líp než ty, co stály na dvorku, a pak i větší skútr. „Ten velký řídit nemůžu,“ upozornila Laura. „Ten je pro mě,“ zasmál se. „Dejte mi řidičák, vyplním papíry.“
Usmála se na něj. Zapadal do jejího obrazu výletu. Ne úředníček, ale chlápek z garáže. Ne řetězec, ale malá místní půjčovna. Začala se těšit na pláž jinou než ty hotelové. Začala se bavit a nepřestala, ani když jí podával papír k podpisu. „Záloha?“ Mávl rukou. „Nepotřebuju zálohu, nevypadáte jako zlodějka motorek.“ „To taky nejsem.“ „Juan,“ uklonil se jí lehce, „signora Laura.“
Vyslovil její jméno se španělským přízvukem, a i to se jí líbilo.
Pak jí podal helmu, rudou a zánovní. Nesl i druhou, černou a omlácenou.
„Signora Laura, bude vám vadit, když pojedu s vámi? Tedy na stejnou pláž? Chápu, když se vám to nebude líbit, ale i chlap, co půjčuje motorky, se někdy může chtít jet koupat na pláž. No, prostě jsem vám začal trochu závidět.“
Zasmála se. Jasně, mohl to být trik, ale pláž neměla být úplně opuštěná a Laura dnes neměla náladu se bát.
„Kdo jsem, abych Španělovi zakazovala jezdit na španělskou pláž,“ mrkla na Juana.
„V tom případě pojedu jako váš podkoní,“ strčil klíček do zapalování Vespy. „A povedu vás. Jezdím tam od té doby, co jsem byl kluk.“
Den, který neplánovala
Cesta byla prázdninová. Juan ji vedl zkratkami, a navigace šílela. Silničky ale vedly nad mořem a několikrát dokonce zastavili na vyhlídce, aby mohla fotit.
Občas Lauru píchla myšlenka, že kdyby jí teď Juan strčil ze srázu nebo jí něčím praštil po hlavě… Ale muž nevypadal, že by měl postranní úmysly. Pokuřoval cigaretu z pomačkané krabičky a vypadal v míru s celým světem.
„Dobře řídíte,“ řekl. Ani to neznělo jako lichotka.
„Jezdím i doma.“
„Jste zvláštní typ ženy. Nebezpečný,“ zašklebil se na ni. „Moje bývalá žena byla taková. Dobrá řidička, excelentní lovkyně. Nakonec si našla někoho lepšího.“
„To se stává.“
Teď se na ni naplno usmál.
„Připadám si, jako bych měl taky dovolenou. Pojedeme dál, už je to jen kousek.“
Nasedla na skútr a zhluboka se nadechla. Tohle bylo lepší, než plánovala.
Pláž nebyla opuštěná, ale rozhodně ne přecpaná. Laura vytáhla z tašky ručník a shodila kalhoty a blůzu. Plavky si prozřetelně oblékla na cestu, takže teď mohla zamířit přímo do vody.
Pak si všimla Juana. Nerozhodně postával pár metrů od ní. „Bude vám vadit, když zůstanu tady?“
Vlastně chtěla být sama, ale jít se koupat s chlapem, který byl tak trochu její typ, mohlo být také zábavné. Pokusila si je představit tak, jak se jeví ostatním, zvážila to, a pak kývla.
Rozhodně nevypadám jako stařena na lovu, pomyslela si. Ne se šedivým chlápkem po boku.
Juan hodil svůj ručník kus od jejího a počkal, až se Laura vydá k moři. Pak se k ní připojil tak přirozeně, jako by se neznali jen hodinu.
Odpoledne se vydařilo. Plavali, dali si limonádu a olivy u malého stánku, slunili se a povídali si o banalitách. Laura cítila, že jí v mozku zní stará lovecká písnička.
Sbalit chlapa pro ni nikdy nebylo těžké, jen prostě trochu vyšla ze cviku. Po očku si Juana prohlížela. On možná taky. Vzpomínka na dávná dobrodružství v ní probudila instinkty.
Všímala si jeho pohledů, ale také jeho nejistoty. Stejně jako ona měl nejspíš vzpomínky a stejně jako ona zatahoval břicho. Z nějakého důvodu ji to povzbudilo.
„Kdy se budeme vracet?“ „Za světla, po tmě bychom museli po hlavní. Ale než odjedeme, chtěl jsem ti něco ukázat.“ „A co?“ „Další pláž. Malinkou, kam chodí opravdu jen ti, co vědí kudy. A taky ti, co se chtějí koupat bez plavek. Vadí ti to?“ Zavrtěla hlavou. Rozuměla otázce i signálům a rozhodla se jít. Ne proto, že by Radka neměla ráda, ale proto, že sebe měla radši. A protože si uvědomila, že prostě chce. Chce se zase cítit jako lovec. Juan nejspíš taky. „Nebude mít o tebe manžel strach?“ zeptal se. Poslední otázka, poslední připomínka. Líbilo se jí to. Dával jí čas se rozhodnout. „Má vlastní způsob trávení dovolené,“ odpověděla s úsměvem. I Juan se usmál, pak ji objal a postrčil ji směrem k cestičce mezi kameny.
Některé věci se nemění
Slaná voda, vůně moře, kouřová příchuť slin. Nebylo to jako zamlada, ale bylo to dostatečné a překvapivě v souladu.
Něco se liší, ale jsou věci, které jsou vždycky stejné, pomyslela si Laura. Jako v tanci. Nejdřív pár opatrných kroků, pak chytnete rytmus.
Leželi vedle sebe, kouřili, oddechovali.
„Je smutné, že vrátíš motorku a odjedeš,“ řekl chraptivě. V jeho hlase byl smutek, kterému skoro věřila. „Ale ne, časem bys taky začal radši programovat.“ Začal se smát, upřímně a úlevně.
„Ale já si teď opravdu přeju, abys přijela zase,“ obrátil se k ní. „Protože to bylo dobré a měl jsem pocit, jako bych na chvíli měl něco, o co jsem přišel.“ „Oba jsme měli ten pocit,“ usmála se na oplátku. „A to je cenné a stačí to.“
Když zaparkovali u barevné boudy, bylo už šero.
„Karta nebo cash?“ Laura měla pořád na rtech pobavený úsměv, ale někde vzadu ležela ostražitost. Může na ní chtít vydělat, může pokazit dokonalé odpoledne. Místo toho utrhl květ ibišku. „Nic, ale když přijdeš zítra, budu mít překvapení.“ S vděčností do něj laškovně strčila.
„Co když mám v plánu něco jiného?“ „Cokoliv máš v plánu, umím zorganizovat taky. Je tu spousta pláží a vyhlídek. A můžeme jet na velké motorce, můžeme jít na oběd…“
Přikývla.
„Tohle není tvoje první rodeo, co? A ani moje,“ dodala spravedlivě. Rozvážně přikývl. „Není, a proto si to umíme užít.“
Návrat k manželovi
Když se vrátila do hotelu, bylo už šero. „Myslel jsem si, že ses někde vybourala,“ řekl Radek a zvedl oči od knížky. „Ale ne. Chceš vidět fotky? Byla jsem na vyhlídce.“ „Ty jsi taková moje dobrodružná turistka,“ řekl, zjevně rád, že on na vyhlídky nemusí. „Jo, to jsem.“ Laura si byla jistá, že její hlas zní spokojeně. „Já tahle dobrodružství opravdu miluju.“ Ve vzduchu bylo cítit moře a kouř. Kouř jako z cigarety z pomačkané krabičky.
K příběhu se nám vyjádřila Mgr. Radana Rovena Štěpánková:
Mít po padesátce manželství, ve kterém spolu dva lidé dokážou odjet na dovolenou, fungovat vedle sebe i spolu a navzájem si nepřekážet, nemusí být vůbec špatné. Z příběhu ale můžeme tušit, že se mezi nimi vytratila sexuální jiskra a sexuální přitažlivost, z partnerů se postupně tak stali spíš kamarádi možná spolubydlící. Pokud tomu tak skutečně je, je otázka, proč k tomu došlo.
Proč ze vztahu mizí sexualita
1. Nezpracovaná drobná zranění ve vztahu
Sexualita většinou nezmizí ze dne na den. Často se předtím ve vztahu nahromadí drobná zranění, odmítnutí, nepochopení nebo situace, kterým se nevěnovala dostatečná pozornost. Někdy s nimi nepracuje pár společně, jindy si je nezpracuje ani ten, kdo se cítil zraněný. Takové zkušenosti se pak mohou vrstvit a postupně vytvořit blok, který se časem promítne i do chuti na blízkost a sex.
2. Zanedbání partnerské a sexuální části vztahu
Dalším důvodem může být to, že partneři přestanou o svou mužsko-ženskou a sexuální energii vědomě pečovat. Přijdou děti, práce, provoz domácnosti a další povinnosti a vztah začne dobře fungovat organizačně, zatímco partnerská část se postupně odsouvá stranou. Partneři by přitom neměli zapomínat, že nejsou jen rodiče a provozní jednotka, ale stále také muž a žena, partneři a milenci. Jinak se může stát, že budou dál dobře fungovat, ale jejich milenecká část vztahu postupně zanikne.
3. Individuální vztah k sexualitě a vlastnímu tělu
Do partnerské sexuality vstupuje také osobní nastavení každého člověka. Někdo může mít vlastní bloky, nejistoty, obtížný vztah ke svému tělu, ke stárnutí, přitažlivosti nebo samotné sexualitě. Tyto věci nemusí být ve vztahu vůbec pojmenované. Někdy o nich člověk nemluví s partnerem a někdy si je ani sám pořádně nepřipouští.
4. Hormonální a zdravotní vlivy
Svou roli mohou hrát také hormonální změny nebo zdravotní potíže. Ty mohou sexualitu ovlivnit významně, ale samy o sobě podle mé zkušenosti nebývají nejčastějším vysvětlením dlouhodobého partnerského odcizení.
A jak může příběh pokračovat dál
Takové setkání nemusí mít jeden předvídatelný důsledek. Může zůstat uzavřenou epizodou, ale může se také stát významným mezníkem v životě ženy i v samotném manželství.
1. Nic zásadního se nezmění
Laura může celý zážitek přijmout jako uzavřenou kapitolu, něco, co se stalo na dovolené a co se nebude dál rozvíjet. Vrátí se do svého běžného života a manželství bude pokračovat víceméně stejným způsobem jako dosud. I tak ale zkušenost může zůstat uvnitř jako připomínka něčeho, co dlouho nezažívala.
2. Změní se sama Laura
Může si uvědomit, že stále chce prožívat svou ženskost, přitažlivost, sexualitu a partnerskou energii. Po návratu proto může začít jinak působit, jinak se chovat, vyhledávat nové aktivity a být otevřenější kontaktu s muži. Nemusí si přitom vědomě říkat, že hledá nového partnera. Přesto může vstoupit do období vědomého nebo nevědomého hledání nového partnerského vztahu.
3. Svěří se manželovi a manžel bude spolutvůrcem dalšího pokračování příběhu
Tady už vzniká několik různých možností.
3A. Manžel se naštve a zůstane ve svém zranění
Může se cítit ponížený, zrazený nebo ohrožený a reagovat vztekem, odmítnutím či řečmi o rozvodu. Z mé zkušenosti ale u dlouhodobě zaběhnutých vztahů nemusí být rozchod tím nejpravděpodobnějším scénářem, protože by znamenal velké množství nepohodlí, změn a praktických komplikací. Na druhou stranu zraněné mužské ego je velmi nepředvídatelné a samotná událost se může stát trhlinou, která bude ve vztahu přetrvávat ještě dlouho.
3B. Manžel informaci přijme a začne jednat
Nemusí všechno dlouze rozebírat. Může si tuto zkušenost své ženy v tichosti přeložit jako zprávu, že se mezi nimi něco zásadního vytratilo, a začít se podle toho chovat. Může se o svou ženu znovu začít ucházet, být aktivnější, pozornější, romantičtější a obnovit mezi nimi mužsko-ženskou energii.
I tahle cesta má nejméně dvě možné pokračování. Žena může změnu přivítat a manželství může překvapivě získat novou šťávu. Nebo se naopak ukáže, že vztah už je natolik vyhořelý, že se její přitažlivost k manželovi obnovit nedá.
3C. Manželé začnou vztah vědomě řešit
Manžel může celou situaci vzít jako podnět k tomu, aby se začal zabývat tím, proč se mezi nimi vytratila blízkost, sexualita a partnerský zájem. Mohou hledat, co se ve vztahu postupně nahromadilo, co zůstalo nevyřčené a co by se ještě dalo změnit. Někdy může pomoci i partnerská poradna nebo terapie.
Tím se z jedné dovolenkové epizody může stát skutečně důležitý milník. Manželství se může obnovit a získat novou energii. Může v něm vzniknout trhlina, která se s oběma potáhne další roky. Anebo může celá událost vést k přiznání, že vztah už svou partnerskou část vyčerpal a jeden nebo oba v něm dál pokračovat nechtějí.
| Mgr. Radana Rovena Štěpánková je psychoterapeutka, etopedka, arteterapeutka a autorka. Péči o duševní zdraví a mezilidské vztahy se věnuje více než 30 let. Od roku 2003 vede soukromou psychoterapeutickou praxi v Praze a Nymburce, příležitostně také online.
Specializuje se především na partnerské vztahy – lásku a blízkost, nevěru, žárlivost, partnerskou komunikaci a manželské krize. Pomáhá jednotlivcům i párům porozumět tomu, co se v jejich vztazích skutečně odehrává, a hledat cestu ke změně, která nezůstane jen u rozumového pochopení.
Vystudovala komplexní speciální pedagogiku na UK. Absolvovala ucelené psychoterapeutické a arteterapeutické vzdělání a další odborné vzdělávání v oboru, včetně rodinné terapie, imaginativních technik a práce s emocemi. Ve své práci propojuje dlouholetou zkušenost, citlivost k jedinečnosti člověka a schopnost pojmenovat věci otevřeně a srozumitelně. Je autorkou knihy Milostné hledání, nacházení a ztrácení. Více informací na www.rovena.info. |
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Související články