Na Sněžce se lidé mačkají kvůli jedné fotce a zase míří dolů. Většina z nich míjí dvě ledovcová jezera

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Nejvyšší česká hora čelí extrémnímu náporu turistů a ochránci přírody bijí na poplach. Únik před davy přitom nabízí ledovcová jezera hned za státní hranicí.

Ledovcové jezero Mały Staw

Zdroj: FOTO:Olgierd Rudak from Wrocław, Poland / Polska, CC BY 2.0, via Wikimedia Commons

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 10.09.2026 08:34

Na nejvyšší českou horu Sněžku míří v hlavní sezoně každý den v průměru deset tisíc návštěvníků. Z vrcholu se proto stává extrémně přeplněné místo a ochránci přírody denně řeší porušení pravidel. Naprostá většina turistů po rychlé fotce u pošty však schází stejnou cestou dolů do údolí Pece pod Sněžkou. Hned za státní hranicí se přitom v hlubokých ledovcových karech schovávají přírodní unikáty.

Ranní nápor a tisícové davy

Lanovka na nejvyšší českou horu zvládne přepravit 250 pasažérů za hodinu. Za loňský rok její služby využilo přes 265 tisíc lidí. Velké množství nadšenců ale volí pěší výstup a na malém vrcholovém prostoru se pak tísní obrovské davy. Lidé sem navíc vyrážejí už za tmy. Během nedávného východu slunce napočítali strážci parku na vrcholu pět set lidí ještě před ranním spuštěním lanové dráhy.

Enormní návštěvnost si ale vybírá daň na křehké vysokohorské přírodě. Sněžka je domovem unikátních rostlin a živočichů, pro které masivní provoz znamená obrovskou zátěž. Strážci proto pravidelně rozdávají pokuty za vstup do volného terénu v klidovém území nebo za nepovolené rozdělávání ohňů.

Cesta k jantarové vodě

Únik před obrovskými davy nabízí sestup k ledovcovým jezerům ležícím na severních svazích hor. Trasa vede od Sněžky po takzvané Cestě česko polského přátelství směrem ke Slezské boudě. Odtud kroky výletníků směřují po modré turistické značce na polské území.

Turisté u sebe musí mít platný občanský průkaz a u vstupu do polského národního parku zaplatí poplatek ve výši jedenácti zlotých. Částka odpovídá zhruba dvaašedesáti korunám a správa parku ji vybírá v pokladnách nebo prostřednictvím hlídek.

Zhruba po hodině a půl chůze kamenitým terénem se otevírá úchvatný pohled na jezero Mały Staw. V nadmořské výšce přes tisíc sto metrů nabízí plochu téměř tří hektarů a maximální hloubku přes sedm metrů. Voda má velmi specifické jantarové zbarvení a přímo na břehu stojí vyhledávaná dřevěná chata Strzecha Akademicka s prostornou vyhlídkovou terasou.

Největší horské jezero

O kousek dál se ukrývá vodní plocha s názvem Wielki Staw. Rozlohou 8,2 hektaru s přehledem drží prvenství jako vůbec největší krkonošské jezero ledovcového původu. Hloubka mimořádně studené vody zde klesá až k hranici pětadvaceti metrů.

Impozantní dojem z místa dotváří sto osmdesát metrů vysoká stěna skalního kotle a třicet metrů vysoký kamenný val složený z hlíny a písku. Okolní svahy jsou hustě poseté suťovými poli a strmými skalami. Obě vodní plochy tu vznikly před zhruba deseti tisíci lety intenzivní činností mohutných ledovců. Svými fyzikálními vlastnostmi navíc tato místa naprosto věrně kopírují mnohem vyšší alpská jezera. Voda pod silnou vrstvou ledu odpočívá více než šest měsíců v roce.

Fyzicky náročný návrat

Blízké setkání s oběma jezery vyžaduje od výletníků dobrou fyzickou kondici. Cesta zpět do České republiky obvykle vede opět kolem Slezské boudy a následně strmě klesá do Obřího dolu. Tento kamenitý úsek s velkým převýšením patří v Krkonoších k těm absolutně nejtěžším sestupovým trasám.

Přibližně v polovině klesání si lidé mohou zblízka prohlédnout historickou vodárnu s čerpadlem zvaným trkač. Zařízení v minulých desetiletích složitě vytlačovalo pitnou vodu k budovám na vrcholu Sněžky. Méně zdatní chodci volí pro pohled na ledovcová jezera raději zcela nenáročnou vycházku ze Špindlerovy boudy přes Slezské sedlo. Odtud se z hraničního hřebene nabízí nesmírně působivý výhled na obě zrcadlící se vodní hladiny hluboko v zeleném údolí.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Vyletarium.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (ekonomickydenik, cnn.iprima, pecpodsnezkou).

Reklama

Další články z Výletárium

Kde se natáčí Ulice: Kulisy v objektu bývalé tiskárny, pražské gymnázium a na Vysočině najdete Evženův malebný statek

Celý svět neuznává Podněstří jako stát. Mají vlastní plastové mince a na mapách byste jej hledali marně

Podněstří funguje jako suverénní stát s vlastní měnou, armádou i pasy, zbytek světa ho však neuznává....

Spása pro bolavé klouby se skrývá v podzemí Jáchymova. Zapomenutý zázrak ulevuje od bolesti

Léčebné lázně Jáchymov ukrývají světový unikát. Minerální prameny ze starého dolu přinášejí dlouhodobou...

Na Bítově obědvala lvice s baronem a po chodbách běhalo 200 psů. Dnes tam návštěvníci míjejí jejich vycpaná těla

Hrad Bítov na jižní Moravě proslavil poslední majitel baron Haas. Z pevnosti udělal soukromou zoologickou...

Tajemný hrad Loket. Místo středověkého utrpení i domov hollywoodských hvězd

Kamenná pevnost Loket skrývá tísnivé středověké vězení i vzácný meteorit. Dominanta nad řekou Ohří se...

Tento článek byl publikován ze zdrojů Výletárium

Web přináší tipy na výlety po České republice i do zahraničí, inspiraci pro víkendové pobyty, rodinné cestování i objevování méně známých míst. Čtenáři zde najdou doporučení na zajímavé destinace, přírodní krásy, historická místa i praktické rady, které se hodí před každou cestou.Obsah propojuje...

Na Sněžce se lidé mačkají kvůli jedné fotce a zase míří dolů. Většina z nich míjí dvě ledovcová jezera

Trump naznačil, že jeho nová mluvčí skončí. Při prvním vystoupení všechny zaskočila

Lidské bestie: Hermann Göring si užíval přepych, bral opioidy a pomáhal organizovat nacistické zločiny

„Nesmím ani na tribunu, pořád mě testují.“ Vondroušová popsala zvláštní důsledky trestu

Německý lékař se nechal pohřbít zaživa a pod zemí si dal jídlo. Svůj záchranný systém testoval v roce 1822

Věci, které muži chtějí v posteli, ale jen málokdy si o ně řeknou nahlas