3 min

Nacisté věnovali dvojčatům zvláštní pozornost. Důvod této posedlosti mrazí ještě dnes

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Posedlost různými testy na lidech. Tak nějak by se dal popsat stav v nacistickém Německu, kde byla předmětem bádání v neposlední řadě i dvojčata.

Nacisté věnovali dvojčatům zvláštní pozornost. Důvod této posedlosti mrazí ještě dnes

Zdroj: Pixabay

Obsah článku

Člen SS se právě rozhlížel po lidech, kteří dorazili do tábora. „Jsou to dvojčata?“ zeptal se jedné z matek. „Ano, to je dobře?“ odvětila ona. Přikývl a Evě Mozes se navždy změnil život. Důstojník vzal ji a její sestru a plačící dívky odvedl od matky, která už je nikdy neviděla. Zrovna se totiž staly subjektem pro masivní nelidské lékařské experimenty v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. V programu, který se zaměřil čistě na dvojčata, z nichž mnohá byla ještě dětmi.

Pokračoval v práci svého mistra

Byl veden Josefem Mengelem a děti jako Eva a Miriam byly – stejně jako asi 3 000 dalších – vystaveny nemocem, mrzačení a mučení. To všechno pod záminkou lékařského „výzkumu“ chorob, lidské odolnosti a dalších vlastností. Mengele většinou využil jedno z dvojčat jako kontrolní subjekt a na druhém zkoušel všechno od krevních transfuzí po nucené oplodnění. Dále nakažení chorobami, amputace končetin a přímé vraždění.

Tyto výzkumy pomáhaly vědcům Mengeleho typu ospravedlnit potřebnou diskriminaci lidí s „nechtěnými“ genetickými vlastnostmi. Šlo o židy, Romy, LGBTQ osoby, postižené a další. Pokusy s dvojčaty, které pomohly zrodu eugeniky, by paradoxně vedly k jejímu celkovému pádu. Dvojčata byla pro Mengeleho ideálním subjektem. Sdílela totiž DNA, kterou eugenici obviňovali ze všech nežádoucích vlivů včetně kriminality a chudoby lidí.

Už v té době byl obor překonán

Selektivní množení a šlechtění tak podle nich mělo vést k ideální společnosti a vykořenit všechny nežádoucí tendence. Už v době Mengeleho bylo ale použití dvojčat dávno pasé. Předchozí práce jasně ukázaly, že prostředí a výchova jsou stejně podstatné jako genetika. Její zastánci se ovšem drželi možnosti zjištění nových skutečností, a to opět studiem dvojčat. Jedním z nich byl prominentní Mengeleho učitel, Otmar von Verscher.

Josef chtěl pokračovat v práci svého mentora. Ačkoli jeho předchozí experimenty měly opodstatnění, ty v Auschwitzu už nikoli. Zahodil tedy jakékoli vědecké protokoly nebo etiku a na sadě 1 500 dvojčat začal s hrůzami. Tzv. Mengeleho dvojčata byla také ušetřena těch nejhorších věcí, které se děly dalším vězňům. Nešla do plynu, žila odděleně, dostalo se jim dobré stravy a lékařské péče. Na druhé straně byla však v rukách „Anděla smrti“.

Plamínky, které šíří zprávu dál

Jeho řádění ukončila až porážka režimu a on sám na konci války unikl jakémukoli stíhání. Pod ochranou příznivců nacismu žil v Jižní Americe a v roce 1979 zemřel v Brazílii. Využití eugeniky v rámci holocaustu pak vědci označili principem genocidy. Skupina lékařů, která se na tom podílela, byla v roce 1946 postavena před Norimberský tribunál v procesu trvajícím 140 dní. Ten vyústil v několik trestů smrti a mohutnou revizi lékařské etiky.

Ze 3 000 dvojčat podrobených těmto pokusům přežilo v Auschwitzu jen 200, mezi nimi i Eva a Miriam. Eva Mozes začala kolem roku 1970 přednášet o své zkušenosti a také hledat další přeživší. Nakonec se sestrou založily neziskovou organizaci CANDLES (Chrildren of Auschwitz Nazi Deadly Lab Experiments Survivors) a vypátraly asi 100 dalších. Dvojčata jsou stále zdrojem informací o problémech spojených s věkem, například u příjmu potravy.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Redakce VědaŽivě

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Noc v evropské metropoli za pár korun. Město kousek od našich hranic vede žebříček levného ubytování díky kombinaci tří faktorů, které jinde chybí

Pod náměstím jihočeského města se skrývá 320 metrů chodeb z 15. století. Strop má jen 120 cm a účel stavby zůstává záhadou

Šest metrů pod dlažbou náměstí Míru začíná svět, kde strop sahá průměrně 130 centimetrů nad zem a ramena se...

Nejstarší „odpad“ v Česku má 530 milionů let. Trilobity z černé skládky v Brně prozrazuje minerální složení tamních vápenců

Sobota 6. dubna 2024, brněnské Židenice. Dobrovolníci kampaně Ukliďme Česko vytáhli z černé skládky několik...

Rozhledna v Karlovarském kraji vypadá jako minaret. Spirálu po obvodu věže navrhl sochař, drží dodnes

Kdo projde brankou u paty Krásenské rozhledny, ocitne se na schodišti, jaké žádná jiná česká vyhlídková věž...

Právě teď je Zadar poloprázdný a teplý. V létě ho zase zaplaví davy, které z centra vytlačily i poslední obchod pro místní

Koncem května 2026 odbavilo zadarské letiště necelých 186 tisíc cestujících. O dva měsíce později jich bylo...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Nacisté věnovali dvojčatům zvláštní pozornost. Důvod této posedlosti mrazí ještě dnes

Ruský dron zasáhl vlak do Varšavy. Útočil jen dva kilometry od Polska

Komfortní Marfuša státní dluh neumořila. Skončila neslavně, rozebraná v Maďarsku

Žlutá tužka z ČSSR penálu diktuje barvu tužkám po celém světě. Za trendem stojí lakování z roku 1888, které kopíroval i Západ

Jeseník: Náš největší problém často je, že lidé nevědí, jak dobře se tady žije

Proč někdy nemáš chuť na sex. A co s tím má společného neumyté nádobí