Pytel brambor mizí v nákupním košíku skoro automaticky, většinou bez delšího prohlížení. Přitom právě u regálu se rozhoduje, jestli si domů odnesete dobrou přílohu, nebo hlízy, kterým je lepší se vyhnout. Ty nejhorší neprozradí značka ani cena. Stačí ale vědět, na co se během pár vteřin podívat.
Lampy nad regálem brambory pomalu barví Brambory, které leží na světle, začnou zelenat. Vědci z Univerzity v Tasmánii proměřili osvětlení u bramborových regálů ve 25 obchodech a zjistili, že čím silnější světlo na hlízy dopadá, tím vyšší je riziko zelenání. S tím souvisel i počet pytlů, které obchody musely vyřadit z prodeje. V laboratorních pokusech stejného týmu pak hlízy nejrychleji zelenaly pod modrým světlem.
Zelenání se navíc sčítá. Každá další hodina pod lampou se připočítává, takže brambory, které v obchodě leží delší dobu, zezelenají snáz. Situaci nepomáhá ani to, že zákazníci chtějí brambory před koupí vidět, a proto se prodávají volně nebo v průhledných sáčcích.
Přečtěte si také: Vyhlašujeme nejlepší podzimní sukně na rok 2026. Uberou kila v pase a opticky prodlouží nohy
Ve spíži hrozí totéž Doma platí stejné pravidlo jako v obchodě: světlo bramborám nesvědčí. Nejdéle vydrží v tmavé a suché spíži nebo ve sklepě, kde se teplota drží zhruba mezi 4 a 6 °C. V teplé kuchyni u sporáku jim brzy vyraší klíčky. Velký chlad zase mění jejich chuť, protože se v hlízách část škrobu přemění na cukry a uvařené brambory pak chutnají nasládle.
Hned po nákupu je dobré brambory vysypat z nákupní tašky do proutěného košíku, dřevěné bedýnky nebo látkového pytle. Postavte je do nejchladnějšího tmavého kouta bytu, co nejdál od trouby, myčky a topení. Když je přikryjete tmavou látkou, světlo se k nim nedostane a vzduch kolem nich dál proudí.
Co se s bramborami děje podle toho, kde je necháte:
Kde brambory leží Co se s nimi děje Tmavá spíž nebo sklep kolem 4 až 6 °C Vydrží nejdéle Kuchyň u sporáku nebo trouby Rychle vyraší klíčky Parapet nebo police na světle Postupně zelenají Velká zima Škrob se mění na cukry a brambory chutnají nasládle
Zelená barva je varovný signál Přečtěte si také: Nejhorší chyba českých seniorek s podzimním oblečením. Opakují ji už 30 let a pak se diví, že vypadají starší
Samotné zelené barvivo je chlorofyl a nijak neškodí. Světlo ale v hlíze zároveň spouští tvorbu glykoalkaloidů, především solaninu a chakoninu. Oba děje běží vedle sebe, a proto zelená skvrna ukazuje, že je v tom místě těchto látek víc než ve zbytku brambory.
Glykoalkaloidy se drží hlavně ve slupce, nejvíc jich bývá v klíčcích a kolem oček. Vyšší obsah mají také naklíčené a poškozené hlízy. Ve větším množství dávají bramborám hořkou chuť a způsobují pálení v ústech.
Kdo jich sní příliš, může mít nevolnost, bolesti břicha, zvracení nebo průjem, někdy i horečku. Potíže se přitom mohou ozvat až několik hodin po jídle. Při mírnějších obtížích se poraďte s lékařem. Zmatenost, poruchy vědomí nebo potíže s dýcháním jsou známkou těžší otravy. V takovém případě volejte záchrannou službu na čísle 155. Citlivější jsou malé děti, proto by měly jíst jen oloupané brambory.
Přečtěte si také: Nejhorší zelenina ze supermarketu. Češi ji kupují pořád dokola a neví, čím je postříkaná
Tyhle pytle nechte ležet v regálu Při výběru se vyplatí sáček otočit a prohlédnout ze všech stran. Vrátit ho do regálu má smysl, když v něm uvidíte:
zelený nádech na hlízách, i kdyby šlo jen o část povrchu; vyrašené klíčky; měkké, scvrklé a vysušené kusy, které prozrazují starou zásobu; otlučené nebo nahnilé brambory. Drsné skvrny typické pro strupovitost hlízu hlavně hyzdí a vařit se z ní dá dál. Postihují především slupku, takže při loupání většinou stačí vzít škrabkou trochu víc a hlubší důlky vykrojit. Vzhled slupky navíc o chuti prozradí jen málo, rozhodující je stav dužniny pod ní.
Přečtěte si také: Vyhlašujeme nejhorší podzimní punčochy. Češky si je pořád kupují a neví, že jim opticky přidají několik kg na nohách
Zelená brambora už je doma. Co s ní? Malou zelenou skvrnu nebo pár oček vykrojte s velkou rezervou a klidně hlouběji, než se zdá nutné. Když zeleň pokrývá velkou část hlízy nebo je brambora hustě obrostlá klíčky, vykrajování už nestačí. Takovou bramboru vyhoďte celou. Pokud uvařené jídlo chutná hořce, nejezte ho.
Hustě naklíčenou nebo z velké části zelenou bramboru je bezpečnější vyhodit celou. Ilustrační foto. Zdroj: Tamara Elnova / Pexels. Německý Spolkový institut pro hodnocení rizik (BfR) k tomu přidává ještě jednu radu. Vodu, ve které se brambory vařily, není dobré dál používat, protože se do ní část glykoalkaloidů při vaření vyluhuje.
Zdroje: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7500657, https://www.bfr.bund.de/fragen-und-antworten/thema/fragen-und-antworten-zu-solanin-glykoalkaloiden-in-kartoffeln, https://spotrebitelzakvalitou.cz/users/news/2-vybrali-jsme-pro-vas/attach/22-glykoalkaloidy.pdf, https://www.ceskestavby.cz/clanky/brambory-vetsina-z-nas-nevari-spravne-jakym-se-radeji-vyhnout-co-delame-zbytecne-a-co-chybne-33106.html, https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/110007-brambory-varne-typy-a-desatero-spravneho-nakupovani, https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/248761-velky-test-kvality-brambor-z-20-kilogramu-vyhodite-5-kg-do-odpadu, https://ufhealth.org/conditions-and-treatments/potato-plant-poisoning-green-tubers-and-sprouts, https://www.vegetables.cornell.edu/pest-management/disease-factsheets/potato-scab, https://www.denik.cz/zdravy-zivot/brambory-otrava-jed/