3 min

Největší český dravec si vybral borovici v Hradci Králové. Invazní husy z nádrže zlikvidoval za pár týdnů

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Největší český dravec si pro první doložené hnízdění v městském katastru vybral borovici nad umělou nádrží plnou invazních husic.

Největší český dravec si vybral borovici v Hradci Králové. Invazní husy z nádrže zlikvidoval za pár týdnů

Zdroj: Foto: Pixnio

Obsah článku

Někdy v květnu 2026 si amatérský ornitolog v lesích u Nového Hradce Králové všiml něčeho, co tam nepatřilo, a zároveň tam dokonale zapadalo. Na vysoké borovici nad jednou z retenčních nádrží seděl pár orlů mořských. Začátkem června kolegové nález ověřili a potvrdili: hnízdo je obsazené, a dokonce jsou v něm mláďata. Podle ornitologů jde nejspíš o vůbec první případ, kdy se tento kriticky ohrožený druh usadil v katastru českého města. Přesnou lokalitu nikdo nezveřejnil. Důvod je prostý: klid je pro orla důležitější než sláva.

Proč zrovna tady

Orel mořský je s rozpětím křídel přes dva metry největší český dravec. Po historickém vyhubení se do tuzemské přírody vrátil v osmdesátých letech; první úspěšné novodobé zahnízdění bylo prokázáno v roce 1986 na Třeboňsku. Dnes u nás podle AOPK ČR hnízdí kolem stovky párů. Přesto druh zůstává zákonem zvláště chráněný v kategorii kriticky ohrožený: populace roste, ale otravy, rušení a ztráta vhodných lokalit ji dokážou rychle podseknout.

Na Královéhradecku orel nový není. U Roudnice hnízdil pár už dříve, v Hradci samotném byl druh pozorován při přeletech. Jenže přelet a hnízdění jsou dvě zásadně odlišné věci. K hnízdění potřebuje orel trojici: robustní strom, který unese hnízdo o hmotnosti až stovek kilogramů, vodní plochu s dostatkem kořisti a klid. Hradecká retenční nádrž mu tohle všechno nabídla na jednom místě.

Nádrž jako jídelní lístek

Retenční nádrže v městských lesích Hradce Králové mají primárně vodohospodářský účel: zadržují vodu v krajině a podporují spodní vodu. Jenže pro orla mořského, který se živí hlavně rybami a vodními ptáky, představují něco jiného: koncentrovanou potravní nabídku v dosahu hnízda.

A právě tady vstupuje do příběhu husice nilská. Tento invazní druh původem z tropické Afriky se do Evropy rozšířil z okrasných chovů a úniků ze zajetí. V Česku byla poprvé zjištěna v roce 1979, zatímco první prokázané hnízdění pochází z roku 2008. Husice je agresivně teritoriální, vytlačuje původní ptáky, eutrofizuje stojaté vody a podle informační karty AOPK patří mezi druhy vyžadující aktivní regulaci.

Orli si s regulací poradili po svém. Ke konci června 2026 už místní aktéři konstatovali, že husice z nádrže zmizely. Stalo se to v řádu týdnů. Přesný počet ulovených kusů nikdo nespočítal, ale výsledek byl jednoznačný: invazní druh z lokality prakticky vymizel.

Paradox příměstského lesa

Hradecké městské lesy navštíví ročně téměř milion lidí. Běžci, cyklisté, rodiny s kočárky. Že si uprostřed takového provozu zahnízdí vrcholový predátor, zní absurdně. A přece to dává smysl. Člověkem vybudovaná nádrž vytvořila vodní biotop. Invazní husice ho osídlily. Orel přišel za potravou a našel i vhodný strom. Funkční potravní mikrořetězec v příměstském lese, ne náhodný přelet, ale cílená volba teritoria.

Zkušenosti z jiných lokalit přitom ukazují, že soužití s člověkem je křehké. Na Královéhradecku byl v roce 2020 otrávený orel mořský z páru hnízdícího u Roudnice, jak dokumentuje Česká společnost ornitologická. Jinde vedlo opakované rušení ke změně hnízda nebo neúspěchu snůšky. Proto zůstává přesná poloha hradeckého hnízda záměrně utajená.

Co rozhodne o budoucnosti

Mláďata v hnízdě jsou. Kolik přesně, není jisté: svědci mluvili až o třech, ale v posledních dnech před zveřejněním bylo pozorováno jedno. Rozhodující bude, zda pár lokalitu obsadí i v příštích sezónách. K tomu potřebuje jediné: aby ho nikdo nerušil.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Ze 129 mužů, kteří v květnu 1845 vypluli z Anglie, se nevrátil jediný. Mrtvé v ledu i kanibaly prozradily deníky

Mládě medojeda je světovou raritou. V zajetí mu komplikuje život jeho vlastní inteligence

V Safari Parku Dvůr Králové se 26. června narodilo mládě medojeda kapského. Podle zoo jde o jediný odchov...

Glioblastom miluje cukr. Vědci toho využili a nabídli mu spolu s ním lék. Účinná léčba je na cestě

Lipidové nanočástice potažené cukrem dokázaly v myším modelu zmenšit glioblastom na zlomek původní...

Nebezpečné mateřské znaménko? Stačí si všimnout jediné změny včas a máte vyhráno

Většina z nás má na těle desítky znamének a nikdy se z nich nic nestane. Americký Národní onkologický...

Pět gepardích mláďat drží Praha mimo oči návštěvníků. Rozhodují první týdny jejich života

Pět gepardích mláďat se narodilo 18. června 2026, poprvé po osmi letech. Teď bojují o přežití za zavřenými...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Největší český dravec si vybral borovici v Hradci Králové. Invazní husy z nádrže zlikvidoval za pár týdnů

V Německu vyhradili hodiny v bazénu jen pro černé. Experiment okamžitě spustil spory

Po letech závislosti přišel další pád. Kateřina Bradáčová otevřeně o heroinu, bydlení pod stanem i snaze začít znovu

Jak by dnes vypadal Jiří Pomeje podle umělé inteligence: Fanouškům z této fotky ukápne slza

Monika Babišová se pochlubila dovolenkovými snímky: V bikinách ukázala postavu, na skútru i zadeček

Mládě medojeda je světovou raritou. V zajetí mu komplikuje život jeho vlastní inteligence