Nejvyšší hora Jizerských hor přišla po válce o rozhlednu i chatu. Hranice se uzavřela a vrch u tří zemí zmizel z turistických map

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Když se řekne „hory na severu Čech“ , vybaví se Ještěd s futuristickým hotelem a televizním vysílačem. Jenže Ještěd sahá jen do 1 012 metrů. O sto dvanáct výš, na česko-polské hranici nad Lázněmi Libverda, ční Smrk, vrchol, který měl kdysi vlastní rozhlednu, horskou chatu i pověst výletního magnetu.

Nejvyšší hora Jizerských hor přišla po válce o rozhlednu i chatu. Hranice se uzavřela a vrch u tří zemí zmizel z turistických map

Zdroj: Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Doba čtení 3 min

Článek byl publikován 04.10.2026 06:00

Obsah článku

Po druhé světové válce o všechno přišel. Zůstal holý kopec v zakázaném pásmu, kam podle knihy Miloslava Nevrlého z roku 1981 „zabloudil málokdo“. Teprve v posledních dvou dekádách se vrátil do hry. Příběh toho, jak hora zmizí a zase se vynoří, vypovídá víc o lidech pod ní než o samotném masivu.

Jak rozhledna, chata i paměť zmizely za jediné desetiletí

Na Smrku stála dřevěná čtyřpatrová rozhledna už od roku 1892. Pod ní fungovala horská chata, která poskytovala zázemí výletníkům z obou stran hranice, z českého Nového Města pod Smrkem i z německého (dnes polského) Świeradów-Zdróje. Vrchol ležel na styku tří historických zemských celků, Čech, Lužice a Slezska, a právě tahle poloha z něj dělala přirozený rozcestník.

Válka a její důsledky smetly všechno naráz. Chata vyhořela roku 1946, původní rozhledna v poválečných letech zanikla. Zároveň proběhl odsun německého obyvatelstva z Novoměstska: většina starousedlíků odešla, do uvolněných domů přicházeli dosídlenci z vnitrozemí i z Polska, kteří k vrcholu neměli žádný osobní vztah. Přerušila se místní paměť, generace, která na Smrk chodila na nedělní výlety, prostě zmizela.

Hraniční režim a čtyřicet let ticha na vrcholu

Třetí rána přišla shora, z úrovně státní politiky. Smrk leží přímo na státní hranici, a ta se po únoru 1948 proměnila v kontrolované pásmo s omezeným vstupem. Podle studie ÚSTR fungoval československý pohraniční režim přes zakázaná pásma, propustky a systematický dohled, který spontánní turistiku v příhraničních kopcích prakticky znemožňoval.

Pro Smrk to znamenalo, že přestal sloužit jako průchozí bod. Žádná chata, žádný výhled z věže, žádná možnost pokračovat na polskou stranu. Vrchol formálně zůstal na mapě, ale ztratil veškeré důvody, proč na něj vystoupat. Kdo chtěl horský zážitek v severních Čechách, zamířil na Ještěd, s hotelem, restaurací a lanovkou z Liberce.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Tomin (@tommin_o)

Patnáct let budování cesty zpátky do turistických průvodců

Obrat začal nenápadně. V roce 1991 vznikla v Novém Městě pod Smrkem Společnost pro obnovu rozhledny na hoře Smrk, lokální iniciativa lidí, kteří věřili, že vrchol si zaslouží víc než holou pláň s hraničním sloupkem. Následovaly roky příprav, projektové dokumentace a shánění financí.

Mezitím se v druhé polovině 90. let otevřel turistický hraniční přechod pro pěší a lyžaře. Smrk znovu získal to, co mu čtyřicet let chybělo: průchodnost. Definitivní tečku přinesl 20. září 2003, kdy byla slavnostně otevřena nová ocelová rozhledna se dvěma vyhlídkovými plošinami a spirálovým schodištěm. Na vrcholu přibyla útulna s lavicemi a informačními panely, památník básníka Theodora Körnera. Hora opět nabídla důvod dojít až nahoru.

Sedm set výškových metrů a pět směrů, kudy vyrazit

Dnes vede na Smrk hned několik značených tras:

Z Lázní Libverda (424 m n. m.) po červené přes Jizerskou chatu, Hubertku a Tišinu, převýšení kolem 700 metrů, kondičně poctivý celodenní výšlap.
Z Nového Města pod Smrkem po modré, kratší, ale strmější varianta.
Z Bílého Potoka po žluté a modré, klidnější trasa lesem.
Ze Smědavy po červené, pro ty, kdo kombinují Smrk s hřebenovou túrou.
Z polského Świeradów-Zdróje přes Stóg Izerski, logisticky nejpohodlnější přístup, protože ke Stógu vyveze gondola a odtud zbývají zhruba dva kilometry a třičtvrtě hodiny chůze.

Rozhledna i útulna jsou podle města Nové Město pod Smrkem volně přístupné celoročně. V zimě ovšem bývá věž obalená námrazou a sněhem, takže se vyplatí počítat s kluzkou obuví a vrstvením oblečení. Bez auta se do Lázní Libverda dostanete autobusem z Liberce nebo vlakem do Hejnic s krátkým přestupem, odtud je to k lázním asi kilometr pěšky.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Veronika Holečková

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

U Athén leželo 79 spoutaných mužů v masovém hrobě. Izotopy v zubní sklovině prozradily, že to nebyli nebezpeční cizinci, jak se doposud myslelo

Krátká výrobní série udělala z barevných misek Pyrex sběratelské kusy za desítky tisíc. Rozhoduje dekor, ne stáří nádobí

Kulatá zapékací miska Pyrex s jeteli a růžovými srdíčky se v roce 2017 vydražila za zhruba 138 tisíc korun....

240 000 Kč za šálek z babiččiny kredence. O ceně starého porcelánu rozhoduje typ kobaltu v malbě, který se už přestal používat

Modrá malba na šálku po babičce může znamenat tisícovky, ale také mnohem víc. O ceně rozhoduje odstín...

Kojení se desítky let hodnotilo podle délky. Studie na 712 matkách ukázala, že spokojenost závisí na jiném mechanismu

Deanna Nardella, instruktorka pediatrie a laktační medicíny na Yale School of Medicine, oslovila 712 žen ze...

Ze skotského mostu skáčou psi po hlavě z 15 metrů. Podezřelý není duch, ale pach, který obchází zábradlí bez výhledu dolů

Z viktoriánského mostu u Dumbartonu se psi desítky let vrhají do rokle hluboké 15 metrů. Klíč k vysvětlení...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Nejvyšší hora Jizerských hor přišla po válce o rozhlednu i chatu. Hranice se uzavřela a vrch u tří zemí zmizel z turistických map

Exkluzivní svědectví z Maroka: Výprava prezidenta Pavla popsala detaily děsivé nehody

Bartůňková – Andrejevová 0:2. Česká hráčka vzdorovala soupěřce jen 74 minut

Známý chirurg Pavel Pafko bojoval ve Vltavě o síly. Pomoc přišla až na poslední chvíli

KVÍZ: Znáte hudební retro? Od semaforských songů přes Karla Gotta až po Visací zámek

Pražský orloj nepostavil mistr Hanuš. Jak slavná pověst zastínila jeho skutečného tvůrce