Bílý smalt s barevnými tečkami a k tomu ladící světlá poklice, takový hrnec znala dřív skoro každá kuchyně. Roky se pak válel na chalupě nebo v koutě kredence a při jarním úklidu obvykle putoval rovnou do sběru. Jenže právě po téhle jedné podobě dnes sběratelé pátrají a za pěkný kousek dokážou nabídnout nečekané peníze. Než ten svůj vyhodíte, věnujte mu ještě chvíli.
Jak ten správný hrnec vypadá Poznávacím znamením je světlý sklovitý povrch pokrytý drobnými tečkami, zpravidla červenými nebo modrými. Ke každému kusu původně patřila i poklice ve stejném provedení, tedy bílá s puntíky. A právě ona dnes dělá v ceně největší rozdíl. Hrnec, ke kterému se víko zachovalo, je pro kupce úplně jinde než holé tělo bez pokličky.
Tenhle vzor se u nás vyráběl v ohromných počtech, hlavně v sedmdesátých a osmdesátých letech. Zná ho celá řada generací. Inzeráty s pěkně dochovaným kusem dnes navíc mizí skoro obratem.
Přečtěte si také: Kolik si vydělá kuchař na horské chatě za celý měsíc i se stravou zdarma? Až to číslo uvidíte, spadne vám brada
Proč o ně dnes lidé stojí Ještě donedávna mířil takový smalt bez okolků do sběrného dvora. Zájem otočila hlavně móda retro kuchyní a k tomu obyčejná nostalgie. Kdo dnes za starý hrnek utratí tisíce, kupuje si hlavně vzpomínku na dětství u prarodičů. Poptávka je přitom evropská, nejsilnější v německy mluvících zemích, kde retro smalt patří ke stylovým kuchyním.
Zájem o starý smalt zvedla móda retro kuchyní a nostalgie po dětství u prarodičů, zachovalých kusů přitom ubývá. Ilustrační foto. Zdroj: Magnific. Svoje dělá i to, že pěkných kusů ubývá. Při vyklízení bytů a chalup po revoluci zamířila většina smaltu do popelnic, takže dobře udržený originál dnes potkáte spíš výjimečně. Čím vzácnější kousek, tím ochotněji za něj lidé sáhnou hlouběji do kapsy.
Sfinx je jméno, po kterém sběratelé jdou U puntíkovaných hrnců narazíte nejčastěji na jihočeskou značku Sfinx a právě ta kupce zajímá ze všeho nejvíc. Podnik vznikl v roce 1953 spojením několika budějovických smaltoven a navázal na řemeslo, které mělo ve městě kořeny už na konci 19. století. Rozmach přišel v sedmdesátých a osmdesátých letech. V závodech tehdy pracovalo kolem 2 700 lidí, hrnce se vyvážely do osmdesáti zemí a firma se počítala mezi největší evropské výrobce smaltu.
Přečtěte si také: Kolik si vydělá rozvoz v pizzerii za celý měsíc i s příplatky za večerní směny? Až to číslo uvidíte, spadne vám čelist
Výroba v Budějovicích sice roku 2005 skončila, tradice ale úplně nezmizela. Dodnes tu pod značkou Belis vznikají i puntíkované řady, které staré vzory nápadně připomínají. Kvůli těmhle novějším kusům si dávají sběratelé u původu velký pozor. Hrnec s dobře čitelnou dobovou značkou na dně má vždycky navrch.
Kolik za takový hrnec dostanete Rovnou ale zchlaďme přehnaná očekávání. Obyčejný oťukaný hrnek nebo torzo sady koupíte v inzerci za pár stovek a nikdo na tom nezbohatne. Skutečné peníze se točí kolem kusů, které jsou zachovalé a pokud možno kompletní.
Rozhodují hlavně tři věci: stav povrchu, čitelná značka a především to, jestli k hrnci patří i původní poklice. Právě víko žene cenu nejvýš. Samotné oťukané tělo bez pokličky zůstane u pár stovek. Zachovalý hrnec se jménem výrobce a bílou poklicí se prodává od dvou tisíc nahoru a u bezvadných kusů se svěží barvou teček atakuje v aukci i šest tisíc. Nejlíp je na tom kompletní souprava ve stejném dekoru, která se i s dochovanou krabicí prodá za patnáct tisíc. Naprostou raritou jsou nabídky celých sbírek, které se výjimečně vyšplhaly ke čtyřiceti tisícům.
Přečtěte si také: Otočte hrnec po babičce dnem vzhůru. Tahle 1 značka znamená, že máte v kredenci poklad
Co nabízíte Kolik reálně dostanete Samotný otlučený hrnek bez poklice stovky korun Zachovalý kus se značkou a bílou poklicí 2 000 až 6 000 Kč Celá souprava se zachovaným balením až 15 000 Kč
Než hrnec vyhodíte, prohlédněte mu dno Jestli takový hrnec doma máte, nejdřív ho obraťte. Na spodní straně bývá stopa po výrobci, a ta rozhoduje o hodnotě:
výrobní značka vyražená do plechu, logo natištěné pod vrstvou skloviny, razítko Made in Czechoslovakia, u pozdějších kusů jen zkratka ČSSR. Přečtěte si také: Řezníci prosí Čechy: tohle maso nikdy nemyjte pod vodou. Vysvětlili, co se přitom stane v dřezu
O neoznačený kus, jehož původ nedoložíte, sběratelé většinou nestojí.
Potom si posviťte na povrch. Hodnota drží jen do chvíle, než se objeví první šrám. Jakmile smalt praskne, plech pod ním začne rezavět a hrnec, který mohl mít cenu několika tisíc, spadne na cenu starého plechu. Pozor si dejte i na svépomocné opravy, protože přestříkaný nebo přelakovaný povrch odradí kupce úplně stejně jako prasklina. A jestli si kus necháte, klidně ho vraťte na plotnu. Poctivý smalt dobře vede teplo, a když doslouží, uděláte z něj svícen nebo květináč.
Zdroje: https://www.tiscali.cz/smaltovany-hrnek-s-puntiky-stal-v-kazde-kuchyni-za-zachovalou-sadu-dnes-sberatele-plati-az-15-000-kc-701203, https://www.poznatsvet.cz/kultura-a-umeni/smaltovane-hrnce-moda-2026/, https://www.chatar-chalupar.cz/puvab-otluceneho-smaltu/, https://www.umimeporadit.cz/tohle-stare-kuchynske-nacini-vypada-jako-bezcenny-kram-pro-sberatele-muze-mit-cenu-maleho-pokladu, https://ostatni.bazos.cz/inzeraty/smaltovany-hrnec/