3 min

Nicholas Winton měl jet na lyže, místo toho zachránil 669 dětí. Vlak s dalšími 250 už ale nikdy nevyjel

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Nicholas Winton v Praze zachránil 669 dětí. Pravda o zrušené dovolené a ručně tištěných vízech vyšla najevo úplnou náhodou až po padesáti letech.

Nicholas Winton v roce 1938

Zdroj: FOTO:AP / Public Domain / Wikipedia Commons

Sir Nicholas Winton měl o Vánocích roku 1938 odcestovat na lyže do Švýcarska. Jeden telefonát ho ale místo toho přivedl do Prahy, kde vzal celou situaci do vlastních rukou a zajistil bezpečný domov pro 669 dětí. Dnes o jeho transportech ví celý svět. On sám si přitom své tajemství nechal pro sebe na dlouhých padesát let.

Změna plánů a cesta na Václavské náměstí

Mladý londýnský finančník a šikovný šermíř chtěl strávit volné dny na horách. Plány mu na poslední chvíli změnil telefonát od přítele Martina Blaka, který ho ze Švýcarska narychlo odvolal do Prahy. Potřeboval pomoct s lidmi prchajícími před nacisty. Oba muži si dali schůzku v tehdejším luxusním hotelu Šroubek na Václavském náměstí. Winton se odtud rovnou vydal do uprchlických táborů a na vlastní oči viděl, v jak složitých podmínkách tam rodiny přežívají.

Uvědomil si, že rodiny utíkající ze Sudet, Německa i Rakouska sice unikly hrozbě diktatury, trápí je ale krutá zima a naprostá beznaděj. Založil proto rovnou Dětskou sekci Britského výboru pro uprchlíky, vyrobil si vlastní razítko a začal úřadovat přímo z pražského hotelu. Zpráva o možnosti záchrany se městem roznesla bleskovou rychlostí.

Závod s časem a víza vlastní výroby

Během pouhých dvou týdnů dal Winton dohromady seznam čtyř set nejohroženějších dětí. Jeho zaměstnavatel v Londýně na něj tlačil s návratem do práce a nabádal ho k vytváření zisku pro firmu, Winton ale cítil povinnost v akci pokračovat. Celou agendu přesunul do domu svých rodičů v Anglii a vytvořil pro hostitelské rodiny speciální katalogy s fotografiemi dětí. Britové si z nich vybírali a označovali tužkou ty, kterým chtěli poskytnout nový domov.

Úřady však zdržovaly vydávání vstupních víz, mladý makléř si proto obstaral tiskařský lis a potřebné dokumenty začal tisknout tajně po nocích sám. Současně se potýkal s odporem některých kruhů, kterým vadilo umisťování židovských dětí do křesťanských rodin. Ostrým odmítnutím těchto výtek dal jasně najevo, že přednost má vždycky zachráněný život.

Nicholas Winton v Praze (2007), FOTO: cs:User:Li-sung, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

Slzy na perónu a čísla zavěšená na krku

První menší skupina dětí odjela z hlavního nádraží v březnu 1939. Postupně následovaly další vlaky a na perónech se odehrávala srdceryvná loučení. Rodiče skrývali obavy, vyprávěli dětem pohádky o krátkých prázdninách a statečně zadržovali slzy, aby své potomky nevyděsili. Cestující nepotřebovali jízdenky, na krku i na kufru měli zavěšenou cedulku s číslem, podle kterého si je na londýnském nádraží přebírali adoptivní rodiče.

„Maminka mě vzala na hlavní nádraží a řekla, že za dva tři měsíce se vrátím domů,“ zavzpomínal na osudový okamžik jeden ze zachráněných Thomas Graumann. „Spolu s cestovními doklady jsem dostal i visačku s číslem 652.“ Poslední úspěšný transport opustil Prahu 2. srpna 1939. Vypravení dalšího vlaku s 250 dětmi plánované na první zářijový den už zmařilo vypuknutí války. Většina dětí z tohoto spoje nakonec zahynula.

Tajemství ukryté na staré půdě

Po válce vstoupil Winton do řad britského letectva, vrátil se k dráze úředníka, oženil se s Dánkou Grete a založil rodinu. Své manželce se o záchraně stovek dětí nikdy nezmínil. Cítil obrovskou lítost nad přerušenými transporty a lidé po prožitých hrůzách zkrátka jen těžko hledali slova pro oživování minulosti.

Vše se změnilo až v roce 1988, kdy Grete při běžném úklidu na půdě objevila starý kufr plný dokumentů. Nález předala britské historičce a následně vzniklo dojemné televizní setkání ve studiu BBC. Nicholas Winton tam po půl století pohlédl do očí lidem, kterým daroval šanci na budoucnost. Později převzal vyznamenání od královny Alžběty II. i několika prezidentů a svůj naplněný život uzavřel ve věku sto šesti let.

Zdroj informací: autorské zpracování redakce Kroniqa.cz na základě veřejně dostupných informací z médií (irozhlas, kvety).

Reklama

Další články z kroniQa

Úlet 72: Matka propašovala pistoli v zavinovačce svého syna. O pár minut později zazněla rána v kokpitu

Zámečník ze Zábřehu zmizel na třicet let v Arktidě a stal se náčelníkem Eskymáků. Doma jeho příběhu nevěřili

Jan Eskymo Welzl opustil rodnou Moravu a stal se respektovaným náčelníkem domorodců v Arktidě. Jeho...

Chlystové a jejich tajné noční tance a bičování. Odhalená pravda o ruské sektě

Chlystové byli křesťanskou sektou, která působila v Rusku od 17. století. Věřící odmítali oficiální církev...

Před šedesáti lety vyhasly ve Vonoklasech dva lidské životy. Případ ze seriálu Studna dodnes skrývá temná tajemství

Tragédie rodiny Jelínkových z Vonoklas inspirovala epizodu seriálu 30 případů majora Zemana. Moderní vědci...

Vyhrál v Milionáři, koupil si Glocky a vyrazil vraždit do lesa. Po zatčení policistům prozradil, co plánoval dál

Viktor Kalivoda proměnil svou výhru z televizní soutěže v nákup zbraní a stal se postrachem českých lesů....

Tento článek byl publikován ze zdrojů kroniQa

Web nabízí aktuální články z oblasti moderních technologií, vědy, společnosti i životního stylu. Obsah kombinuje praktické tipy s přehledy trendů a novinek, které ovlivňují každodenní život – od digitálních inovací přes zdraví až po kuriozity ze světa. Články jsou psané srozumitelně a přístupně,...

Nicholas Winton měl jet na lyže, místo toho zachránil 669 dětí. Vlak s dalšími 250 už ale nikdy nevyjel

Sýrie zatkla generála Asadova režimu, který krvavě potlačil protesty z roku 2011

Zámečník ze Zábřehu zmizel na třicet let v Arktidě a stal se náčelníkem Eskymáků. Doma jeho příběhu nevěřili

Tatínek z komedie století měl doma vlastní pohádku. Postránecký žil s první láskou celý život

Jak je to možné? Raritní skill Noskové vzrušuje Ameriku, ikoně spadla brada

Profesionální kulturistka má hustější plnovous než většina mužů. V závodech to nandala ženám