Lékařka Avi Varma, jejíž výklad zveřejnil zdravotnický web Healthline, upozorňuje, že první dny nemoci nic konkrétního neprozrazují. Člověk cítí celkovou slabost, bolí ho hlava a klouby a má zvýšenou teplotu. Podle těchto příznaků se oční pásový opar od běžného virového onemocnění rozeznat nedá. Typické projevy přicházejí až potom a od té chvíle je potřeba jednat rychle.
Kam se virus planých neštovic uloží po vyléčení
Původcem je virus Varicella zoster. Když se s ním tělo setká poprvé, vzniknou plané neštovice. Vyléčením ale z organismu nezmizí. Usadí se v nervovém systému a může se kdykoli znovu aktivovat. Pásový opar proto může dostat kdokoli, kdo neštovice prodělal.
Co virus přesně probouzí, jisté není. Nejčastěji se znovu aktivuje při oslabené imunitě, typicky u starších lidí, při vážném onemocnění nebo při užívání imunosupresiv, tedy léků, které obranyschopnost záměrně tlumí. Mezi spouštěči se uvádí také fyzické či psychické vyčerpání a silný stres. Ohrožení se tedy netýká jen chronicky nemocných.
Průběh i příznaky se liší podle toho, kterou oblast těla virus zasáhne. Oční forma vzniká, když se virus šíří v trojklanném nervu.
Tři místa na obličeji, kde se puchýře objevují nejčastěji
Typickým projevem je výsev puchýřů v okolí oka, hlavně na spáncích, na čele a na očních víčkách. Puchýře se drží oblasti, kudy vede trojklanný nerv. Tekutina, kterou jsou naplněné, je velmi infekční, a to je důvod nesahat na ně a nedotýkat se jimi blízkých.
Vyrážka se může objevit i přímo v oku. Pak působí bolest, podráždění, zarudnutí a slzení. K tomu se přidává rozmazané vidění a citlivost na světlo. Tyto příznaky ukazují, že nemoc už nezůstává jen na kůži.
Po několika dnech puchýře mizí a zanechávají strupy. Úplné zahojení přichází samo během dvou až čtyř týdnů. Pro rozhodnutí, zda jít k lékaři, je tenhle údaj zrádný, protože popisuje jen kůži. Postižené oční struktury se samy dát do pořádku nemusí a nemoc na nich může nechat trvalé následky. Nejvíc ohrožení jsou lidé s velmi oslabenou imunitou, například senioři nebo onkologičtí pacienti.
Proč oční lékař hledá puchýře i na hřbetu nosu
Zasažené oko velmi bolí a víčka otékají. Virus může poškodit oční struktury a způsobit léze, glaukom, jizvení nebo odchlípení sítnice. Nejhorším možným koncem je slepota. Jak často k jednotlivým komplikacím dochází, výklad nevyčísluje, takže riziko pro konkrétního pacienta z něj odhadnout nelze.
Varovným signálem jsou puchýře na hřbetu nosu. Objevují se, když se virus rozšíří do nasociliárního nervu, a v medicíně se jim říká Hutchinsonovo znamení.
Ani včasná léčba a úspěšné zahojení nemusí znamenat konec potíží. Někteří lidé kvůli poškozeným nervům cítí bolest i po odeznění vyrážky. V mnoha případech postupně ustoupí, u části nemocných ale přejde v chronickou neuralgii.
Čím dřív začnou antivirotika, tím menší je riziko pro oko
Už při prvním podezření patří pacient k očnímu lékaři, který provede potřebná vyšetření. Základem léčby jsou antivirotika. Lékař k nim může předepsat léky proti bolesti, a když se k virové infekci přidá bakteriální, také antibiotika. Příznaky pomáhají zmírnit i chladivé obklady. Na načasování záleží: s dřívějším začátkem léčby klesá riziko komplikací.
Nakažlivost je poměrně nízká. K přenosu je potřeba přímý kontakt s puchýři. Nejčastěji se nakazí člověk, který plané neštovice ještě neprodělal. U něj se pak neobjeví pásový opar, nýbrž právě plané neštovice jako první setkání s virem. Samotnou oční formou jsou podle lékařského výkladu ohroženi jen lidé s velmi oslabenou imunitou.
Proti viru Varicella zoster existuje očkování. Doporučuje se hlavně dospívajícím a dospělým, kteří plané neštovice v dětství neprodělali.