Zatím poměrně nenápadně se v Praze chystá připomínka rovných 500 let od chvíle, kdy vládu nad českým královstvím převzali na další čtyři století Habsburkové. Jak avizují pořadatelé, akce proběhne za účasti „současné hlavy dynastie a vnuka posledního českého krále, Jeho císařské a královské Výsosti Karla Habsbursko-Lotrinského, arcivévody rakouského“.
Hlavní částí programu je slavnostní mše v chrámu sv. Víta na Pražském hradě „u příležitosti 500. výročí volby Ferdinanda I. a nástupu habsburské dynastie na trůn českých králů“.
Celebrovat ji ve čtvrtek 22. října bude arcibiskup pražský Stanislav Přibyl.
Ferdinand I. Habsburský byl českým králem zvolen českým zemským sněmem v Praze v neděli 23. října 1526. Byl manželem Anny Jagellonské, sestry českého krále Ludvíka Jagellonského, který padl 29. 8. 1526 v bitvě u Moháče.
Účast na akci přislíbil i jeho prapotomek, vnuk posledního rakouského císaře a českého krále Karla I., Karel Habsbursko-Lotrinský, rakouský politik a podnikatel. Ten v letech 1996–1999 působil jako poslanec Evropského parlamentu za rakouskou Lidovou stranu (ÖVP). Je také předsedou Panevropského hnutí Rakouska.
Dějiny a smysl pro humor
Český prezident Petr Pavel se o Karlu Habsbursko-Lotrinském zmínil v červnu 2026 při příležitosti jejich osobního setkání na Pražském hradě.
„Někdy mají dějiny opravdu smysl pro humor. V práci mě během dne navštívil Karel Habsburský, vnuk posledního českého krále. Tedy pro mě v práci, pro něj na Hradě, který jeho předkové přestavěli na reprezentativní sídlo. Mluvili jsme o Evropě, vlastenectví i o tom, jak se z historie učit, ne ji přepisovat,“ komentoval červnovou návštěvu prezident Pavel.
Výraznější mediální pozornost pak prezident ve vztahu k Habsburkům vyvolal na přelomu července a srpna na akci pořádané Českým královským institutem.
Když dostal otázku, zda si dokáže představit Česko jako moderní parlamentní monarchii, odpověděl, že by s tím „neměl sebemenší problém“. Poukázal na to, že v Evropě existuje řada konstitučních monarchií, které fungují velmi dobře a tradičně.
Prezident dodal, že pokud by to byla vůle lidu, nevidí v tom překážku, „obzvláště když máme přímého následníka“, tedy právě Karla Habsbursko-Lotrinského.
Vládci od počátku věků
Jeho výroky vyvolali polemiku i na webu HlídacíPes.org.
Spolupracovník redakce a právník Aleš Rozehnal odmítl myšlenku, že by Česká republika měla jakéhokoliv automatického a nezpochybnitelného „přímého následníka“, protože zánikem Rakouska-Uherska a vznikem Československa v roce 1918 byly veškeré šlechtické výsady, tituly i dědická práva na trůn právně zrušeny.
„Habsbursko-lotrinská dynastie existuje dodnes a podle svých rodových pravidel má svou hlavu i pořadí následnictví. Tato pravidla však představují soukromé normy dynastie, nikoli normy právní,“ zdůraznil Rozehnal.
Předseda strany Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) Vojtěch Círus pak v reakci napsal:
„Habsburkové jsou dodnes nejbližšími potomky Přemyslovců, Lucemburků i Jagellonců. Reprezentují onu jedinou krevní linii, která naší zemi vládla od počátku věků. Současná hlava státu zkrátka jen vyjádřila vcelku racionální přesvědčení, že v případě hypotetické restaurace monarchie by zde zkrátka byla zcela konkrétní osoba, jež by byla způsobilá na trůn usednout.“