4 min

Plicník pijí Češi po staletí na kašel. Pyrrolizidinové alkaloidy v něm ale poškozují játra mechanismem, který bylinkové čaje neodfiltrují

Přidejte si obsah Centrum.cz do oblíbených zdrojů pro Google hledání a Google zprávy

Sdílet

Dennívýzva

Skvrnité listy plicníku připomínají nemocnou plicní tkáň, a právě proto ho lidé po staletí louhují proti kašli. V rostlině se ale skrývají pyrolizidinové alkaloidy, které mohou poškozovat játra.

Plicník pijí Češi po staletí na kašel. Pyrrolizidinové alkaloidy v něm ale poškozují játra mechanismem, který bylinkové čaje neodfiltrují

Zdroj: Foto: JZimola - licence CC BY-SA 3.0

Obsah článku

Středověcí bylinkáři neměli mikroskopy ani chromatografy. Měli oči. A princip, kterému se dnes říká „nauka o znameních“: tedy co vypadá jako orgán, ten orgán léčí. A právě plicník lékařský se svými světle skvrnitými listy připomínal plicní tkáň tak věrně, že se stal jednou z nejpoužívanějších bylin na dýchací cesty v celé Evropě. Souhrnná studie publikovaná v roce 2022 v časopise Applied Sciences potvrzuje, že tato symbolika stála za užíváním plicníku „od dávných dob“. Jenže moderní toxikologie přidala k příběhu kapitolu, kterou bylinkáři psát nemohli.

Staletá tradice bez klinického ověření

Plicníkový čaj se v českém bylinářství připravuje jednoduše: polévková lžíce sušených listů na půl litru vroucí vody, patnáct minut louhovat, pít dvakrát až třikrát denně. Některé zdroje pracují s dávkou 5–10 gramů na sklenici. Tradice je dlouhá, ale důkazy za ní zaostávají. Zmíněná souhrnná studie to říká napřímo: pro plicník lékařský chybí bezpečnostní studie i klinické zkoušky na lidech. Část deklarovaných účinků (protizánětlivý, antioxidační, expektorační) se dílčím způsobem potvrzuje v laboratoři, nikoli však v kontrolovaném klinickém prostředí.

Alkaloidy, které játra neodpouštějí

Pyrolizidinové alkaloidy jsou skupinou látek, které Evropská léková agentura (EMA) řadí mezi relevantní bezpečnostní problém u perorálně užívaných bylin. Nenasycené formy těchto alkaloidů jsou potenciálně hepatotoxické a při dlouhodobé expozici i karcinogenní. Játra jsou cílovým orgánem, a právě tady se nabízí srovnání s muchomůrkou zelenou.

Důležité zpřesnění: nejde o stejný toxin ani totožný mechanismus. Muchomůrka zabíjí hepatocyty amatoxiny, které blokují RNA polymerázu a vedou k rozsáhlé nekróze jaterní tkáně během hodin až dnů. Pyrolizidinové alkaloidy pracují jinak: poškozují játra postupně, metabolicky podmíněně, s rizikem kumulace při opakované expozici. Společný jmenovatel je orgán, ne molekula.

Zajímavý detail přináší analýza příbuzného druhu Pulmonaria obscura: dominantními alkaloidy byly intermedin, lykopsamin a jejich deriváty, přičemž 95 % se nacházelo ve formě N-oxidů. Nejvyšší koncentrace byly v kořenech a oddencích; v listech a květenstvích šlo jen o stopová množství. U komerčních českých produktů s plicníkem lékařským se většinou uvádí jen obecně „pyrolizidinové alkaloidy“ bez bližšího rozpisu.

Čísla, která mění optiku

Čajová studie publikovaná v roce 2022 v časopise Foods přinesla srovnání, které stojí za pozornost. Plicník v ní vykázal hrubý obsah pyrolizidinových alkaloidů 1 769,7 µg/kg sušiny, což je číslo, které na první pohled vypadá alarmující. Jenže po takzvané REP korekci, která zohledňuje skutečnou toxicitu konkrétních typů alkaloidů, spadl na 37,8 µg/kg.

Pro srovnání:

Brutnák – hrubý obsah 167 846,6 µg/kg, po REP korekci stále 1 440,6 µg/kg
Meduňka – sama alkaloidy netvoří, ale kvůli kontaminaci dosáhla po REP korekci 831,2 µg/kg
Heřmánek – podobný případ kontaminace, REP korigovaná hodnota 703,3 µg/kg

Plicník tedy v tomto srovnání rozhodně není nejproblematičtější bylinou. Ale patří mezi druhy, u nichž má bezpečnostní limit smysl.

Studie z roku 2025 přidala další vrstvu: ethanolový extrakt plicníku v buněčném modelu při vyšších koncentracích (0,25–1 mg/ml) vykazoval silnou genotoxicitu, zatímco při velmi nízkých koncentracích (kolem 3,9 µg/ml) naopak chránil DNA před oxidativním poškozením. Hranice mezi ochranou a škodou je úzká, a převést ji na „kolik šálků denně“ zatím nelze.

Tři týdny, a dost

Klinicky ověřený bezpečný strop pro plicníkový čaj neexistuje. Opakovaně se ale v českých bylinářských zdrojích objevuje praktický limit: maximálně tři týdny. Některé e-shopy ho uvádějí, jiné nikoli. Třeba lékárna Trio u svého plicníkového čaje zmiňuje přítomnost pyrolizidinových alkaloidů i recept na přípravu, ale časový limit chybí. Podobně produkt JUKL varuje před podáváním dětem, těhotným a kojícím, ale délku užívání neomezuje.

Kdo by měl být obzvlášť opatrný:

Těhotné a kojící ženy – výslovně uváděno jako kontraindikace
Malé děti – totéž
Lidé s jaterním onemocněním – logická dedukce z hepatotoxického profilu alkaloidů
Kdokoli při dlouhodobém užívání – kumulativní riziko roste s časem

A ještě jedna praktická brzda: kdo si chce plicník nasbírat v přírodě, měl by vědět, že ve většině Česka převažuje plicník tmavý (P. obscura), zatímco plicník lékařský dominuje spíše na jihu země. Morfologická studie z oblasti Šumavy konstatuje, že znaky obou druhů se značně překrývají a jednotlivé rostliny často nelze spolehlivě určit. Sběr „od oka“ je tedy risk sám o sobě.

Ani zákaz, ani volná jízda

Plicník není zakázaná bylina. Má doložitelnou tradici, dílčí laboratorní podporu pro některé účinky a při krátkodobém užití v rozumné dávce u zdravého dospělého člověka nepředstavuje podle dostupných dat akutní hrozbu. Zároveň ale nejde o čaj na každodenní celoroční popíjení. Tři týdny, přiměřená dávka, pauza, a pro rizikové skupiny raději alternativa. Proskurník, tymián nebo šalvěj poslouží dýchacím cestám bez pyrolizidinového otazníku.

Zdroj: VědaŽivě.cz

Autor: Lukáš Jírovec

Reklama

Další články z VědaŽivě.cz

Ze 129 mužů, kteří v květnu 1845 vypluli z Anglie, se nevrátil jediný. Mrtvé v ledu i kanibaly prozradily deníky

Mládě medojeda je světovou raritou. V zajetí mu komplikuje život jeho vlastní inteligence

V Safari Parku Dvůr Králové se 26. června narodilo mládě medojeda kapského. Podle zoo jde o jediný odchov...

Glioblastom miluje cukr. Vědci toho využili a nabídli mu spolu s ním lék. Účinná léčba je na cestě

Lipidové nanočástice potažené cukrem dokázaly v myším modelu zmenšit glioblastom na zlomek původní...

Nebezpečné mateřské znaménko? Stačí si všimnout jediné změny včas a máte vyhráno

Většina z nás má na těle desítky znamének a nikdy se z nich nic nestane. Americký Národní onkologický...

Pět gepardích mláďat drží Praha mimo oči návštěvníků. Rozhodují první týdny jejich života

Pět gepardích mláďat se narodilo 18. června 2026, poprvé po osmi letech. Teď bojují o přežití za zavřenými...

Tento článek byl publikován ze zdrojů VědaŽivě.cz

Články z VědaŽivě.cz přibližují aktuální dění ve světě vědy, technologií a přírody způsobem, který je srozumitelný i pro čtenáře bez odborného vzdělání. Nabízejí přehled nových objevů, výzkumů a trendů, ale i zajímavosti z každodenního života, které mají vědecké pozadí – od lidského zdraví přes...

Plicník pijí Češi po staletí na kašel. Pyrrolizidinové alkaloidy v něm ale poškozují játra mechanismem, který bylinkové čaje neodfiltrují

V Německu vyhradili hodiny v bazénu jen pro černé. Experiment okamžitě spustil spory

Po letech závislosti přišel další pád. Kateřina Bradáčová otevřeně o heroinu, bydlení pod stanem i snaze začít znovu

Jak by dnes vypadal Jiří Pomeje podle umělé inteligence: Fanouškům z této fotky ukápne slza

Monika Babišová se pochlubila dovolenkovými snímky: V bikinách ukázala postavu, na skútru i zadeček

Lidské bestie: Torquemada nemusel stát u každé hranice. Pomohl vybudovat systém, který ničil lidi i bez něj