Správná "výživa" mozku
Řídicím orgánem těla je mozek, který pro správné efektivní fungování potřebuje dostatek energie. Zodpovídá za nespočet zásadních funkcí, jako jsou myšlenky, pohyby, dýchání, srdeční tep nebo smysly. Pracuje nepřetržitě a nikdy si nemůže dát pauzu.
Mozek proto vyžaduje dostatečný přísun „paliva“, které získává z potravin. To, co jíte, ovlivňuje jeho strukturu a funkci. Pokud tedy tělo přijímá dostatek kvalitní stravy, mozek funguje nejlépe. Škodlivé jsou zejména potraviny s vysokým obsahem rafinovaných cukrů, které mohou ovlivňovat náladu.

Zdroj obrázku: iStockphoto, SDI Productions
Závislost na dopaminu
Když pohlédnete na čokoládu, sušenky nebo masná jídla, často se vám začnou ihned sbíhat sliny. Tuto reakci způsobuje uvolnění dopaminu, chemické látky v mozku a neurotransmiteru, který je často označovaný za „hormon štěstí“. Vyvolává potěšení, radost a pocit odměny. Jednoduše řečeno, dopamin vás pobízí k tomu, abyste určité činnosti nebo zvyky pravidelně opakovali.
Ve spojitosti s jídlem tak může působit obdobně jako užívání návykových látek. Čím víc si dopřejete, tím větší chuť na dané jídlo máte. Zejména potraviny s obsahem jednoduchých cukrů a tuků mohou hladinu dopaminu zvýšit. Funguje zde i psychologický aspekt. Nutkání roste o to víc, pokud si konzumaci těchto potravin zakazujete.

Zdroj obrázku: iStockphoto, PixelsEffect
Vyhýbejte se ultrazpracovaným potravinám
Konzumovat zdravou stravu bez přidaných škodlivých složek je dnes složitější než dříve. Zatímco v minulosti si lidé většinu surovin vypěstovali, dnes se klade důraz na kvantitu než kvalitu toho, co jíme. Pozornost je dnes věnována především tzv. ultrazpracovaným potravinám, které obsahují přísady, jako jsou stabilizátory chuti, barviva pro zvýraznění barvy nebo emulgátory pro udržení textury.
Tyto produkty mají schopnost zapříčinit závislost na jídle, neboť vyvolávají rychlý nárůst hladiny dopaminu. Ať chcete nebo ne, přimějí vás je znovu konzumovat. „Aby potraviny mohly být potenciálně návykové, musí být vytvářeny způsobem, který je co nejchutnější,“ říká Alex DiFeliceantonio, neurovědec specializující se na chuť k jídlu.

Zdroj obrázku: iStockphoto, beats3
Vliv cukrů na funkci mozku
Funkce mozku, zejména myšlení, paměť a učení, souvisí s hladinou glukózy i schopností ji využívat, uvádí web Harvard Medical School. Přestože ji mozek potřebuje jako zdroj energie, i zde platí, že přílišné množství škodí.
Dlouhodobý vysoký příjem glukózy je spojen s poruchami paměti, únavou, podrážděností a ospalostí. Zároveň dochází ke snížení citlivosti mozkových buněk na hormon inzulin, který pomáhá metabolizovat cukr v těle. Pokud je hladina cukru v těle vysoká, vzniká tzv. inzulínová rezistence. Následkem je narušení schopnosti učení, a dokonce vznik některých neurodegenerativních onemocnění.

Zdroj obrázku: iStockphoto, seb_ra
Všechny tuky nejsou špatné
Ve stravě běžně přijímáme tuky, některé jsou pro tělo přínosné, jiné naopak škodlivé. V případě nenasycených mastných kyselin, především omega-3 a 6, dochází k podpoře zdraví mozkových buněk i imunity.
K opačnému účinku dochází u průmyslově zpracovaných trans tuků a nadměrného příjmu nasycených tuků. Narušují kognitivní funkce mozku a vedou k psychické nestabilitě.

Zdroj obrázku: iStockphoto, monticelllo
Co udělat pro zdraví mozku?
Prvním krokem, jak podpořit zdraví mozku, je zařazení prospěšných a zdravých potravin do jídelníčku. Jelikož se tělo živí energií, kterou vytváří z jídla, je zásadní dbát na to, co konzumujete.
Nakonec vše začíná u jídla, neboť ovlivňuje celkové fungování těla. „Špatná strava – s vysokým obsahem nasycených tuků, zpracovaných potravin a cukru – může časem vést k přibírání na váze nebo obezitě,“ podotýká doktorka Rebecca MacPhersonová. Následkem je inzulínová rezistence, cukrovka a srdeční a další onemocnění, „Všechna tato systémová onemocnění zvyšují riziko kognitivního poklesu v mozku. Ale dobře zvolená strava, která udržuje zdravé srdce, může být pro mozek dobrá.“
Pokud chcete zdraví svého mozku podpořit, zkuste častěji jíst ryby, semínka, ořechy, bobulovité ovoce, listovou zeleninu či avokádo.

Zdroj obrázku: iStockphoto, RossHelen
Zdroje článku: www.health.harvard.edu, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, www.scientificamerican.com, www.niddk.nih.gov, www.sciencedirect.com, www.heart.org, www.storicko.cz