Jestli vám z traileru přišlo, že Léčivé účinky sebeklamu vypadají trochu jako divadelní hra, nejste daleko od pravdy. Česká novinka je totiž první filmovou adaptací francouzské divadelní hry Enigmatické variace od dramatika Erica-Emmanuela Schmitta, kterou původně napsal pro svého přítele Alaina Delona a přemluvil tím filmovou legendu po několika dekádách k návratu na divadelní prkna. A to už o kvalitách příběhu nejspíš cosi vypovídá. Schmitt ovšem svou látku hlídal jako ostříž a odmítal ji uvolnit k případným filmovým adaptacím. Tento husarský kousek se povedl až českému režisérovi a scenáristovi Adolfu Zikovi, který získal práva a následně na přechodu příběhu z divadla na velké plátno strávil pět let.
Dostáváme tak příběh uznávaného spisovatele a držitele Nobelovy ceny Abela Znorka (Martin Stránský), který se po milostných zklamáních rozhodl vzdálit od civilizace a stal se z něj samotář se sklony k požitkářství. V jeho odlehlém domově ho však jednoho dne navštíví údajný novinář Nicolas Gobert (Ondřej Sokol), aby se spisovatelem udělal rozhovor. Interview se brzy změní v psychologickou bitvu, v níž začnou debatovat o svém odlišném pohledu na vztahy, lásku i život jako takový. Ve vzduchu navíc mezi nimi stále visí tajemství, které je oba spojuje.
Divadelní kořeny z látky přímo čiší, Zika proto musel pro celovečerní podobu vymyslet do scénáře zcela nové postavy, které budou podporovat ústřední myšlenky celého díla. „Připravoval jsem to pět let, bylo to hodně emotivní. Moje manželka se mnou měla svatou trpělivost, protože já jsem scénář přepisoval na mnoha místech, nejen v Čechách, ale i v Evropě, když jsem vždy odjel na nějaký ostrov a tam jsem sám přepsal scénář a trápil jsem se a trápil jsem se, protože jsem nevěděl, jak na to,“ popisuje Zika tvůrčí proces, v němž si ale vše po řadě trápení přece jen sedlo.
Snímek tak pojednává o střetu dvou zcela odlišných mužských světů. Zatímco Abel je zahořklý, arogantní a cynický, Nicolas je na první pohled citlivější a tajemnější a postupně odhaluje své pravé úmysly. Mužští hrdinové zde pomalu odhazují své původní slupky, odhalují emoce i slabé stránky a ukazují, že i přes všelijaké pózy jejich život stejně do zásadní míry ovlivňují ženy. Díky tomu je snímek atraktivní i jasně čitelný nejen pro mužské, ale i ženské publikum. Každý si v dialogově hutném, ale také humorném snímku zkrátka najde to své.
O ženskou stránku příběhu se ostatně postarala populární Jitka Čvančarová, jejíž postava Marie byla napsána přímo pro film. „O postavě jsme s Adolfem Zikou dlouho mluvili, má to několikaletý vývoj. Snažila jsem se jí vdechnout, ačkoliv na malém prostoru, nějaký osobní příběh,“ říká Čvančarová. Další výraznou ženskou roli ztvárnila ve snímku Vica Kerekes. O obsazení Stránského do hlavní role měl režisér jasno už od počátku, větší oříšek nastal při obsazování novináře Nicolase. Toho si měl původně zahrát Petr Vaněk, při hereckých zkouškách ale došlo na spory s režisérem a došlo k herecké rošádě. „Ano, měli jsme spolu čtení a tam vznikla nějaká jeho pře s Adolfem. Bylo jasné, že přes to asi nejede vlak, takže se musel najít někdo jiný,“ uvedl na pravou míru Martin Stránský.
Vaněk se Zikou se ale posléze usmířili, a tak se herec zhostil alespoň jedné z vedlejších rolí, v níž dle režisérových slov zazářil. Druhé hlavní role se pak zhostil hvězdný Ondřej Sokol, který se nakonec ukázal být pro tajemného novináře ideální volbou. „V té postavě je obrovské tajemství, které mě od začátku hrozně bavilo. Užíval jsem si prodírat se zákoutími té postavy a doufám, že to bude bavit i diváky,“ říká ke své roli Sokol. Zda se skvěle obsazená tragikomedie se silnými dialogy zaslouží velkou diváckou odezvu, můžete v kinech zjistit ode dneška, 10. září.
Podívejte se na žebříček nejlepších českých filmů podle databáze Kinoboxu.
Zdroj: CinemArt, Denik.cz, Zipo Film