Ačkoliv ženy po vyvrcholení přirozeně touží, když se ho dlouhodobě nedaří dosáhnout, psychika dokáže udělat nečekaný obrat. Výzkum Rutgers University v New Jersey ukázal, že ochranný mechanismus našeho mozku nás dokáže přesvědčit, že na orgasmu vlastně tolik nezáleží. Studie dokonce odhalila, že 68 % žen, pro které je vyvrcholení dlouhodobě nedosažitelné, jeho význam pro svůj sexuální život postupně znehodnotí a namluví si, že ho nepotřebují.
Na první pohled to může působit zvláštně. Pokud je orgasmus příjemný a většina žen po něm touží, proč by samy sebe přesvědčovaly, že není důležitý? Odpověď je překvapivě jednoduchá, lidský mozek nesnáší dlouhodobé zklamání. Když se nějaká potřeba opakovaně nenaplňuje, psychika si začne vytvářet ochranný mechanismus, který bolest zmírní. A právě tehdy přichází věty typu „mně to vlastně nechybí“ nebo „na tom přece nezáleží“. Jenže realita bývá často úplně jiná.
Ženy po orgasmu touží víc, než se říká
Nový průzkum sexshopu YOO.cz mezi téměř pěti tisíci Češkami ukázal, že nejčastějším přáním žen v sexu je právě jistota vyvrcholení. Celkem 29 % respondentek uvedlo, že by chtěly dosahovat orgasmu snadno, pravidelně nebo bez zbytečného stresu. Nešlo přitom jen o samotný fyzický zážitek. Mnoho žen popisovalo hlavně touhu po větší lehkosti, uvolnění a pocitu, že jejich tělo funguje bez komplikací. „Ocenila bych pokaždé vyvrcholit. Bohužel záleží na fázi cyklu, někdy to prostě nejde.”
„Bylo by rozhodně skvělé udělat se pouze penetrací... prostě do 3 minut jako chlap.”
Velmi otevřeně popsala svou zkušenost i jedna z respondentek: „Chtěla bych pokaždé dosáhnout vyvrcholení, musím se na to vždy šíleně soustředit. Slyšela jsem vyprávět kamarádku a tolik jsem jí záviděla, protože s tím nemá vlastně žádnou práci. Taky bych na to ráda s přítelem rychle vlítla, každý z nás by byl spokojený a nebyly to pořád takové peripetie. To by se mi život posunul na jinej level.” Právě podobné výpovědi ukazují, že ženská touha po orgasmu rozhodně není menší než u mužů. Jen bývá mnohem silněji propojená s psychikou, bezpečím, stresem nebo schopností uvolnit se.
Podle výše zmíněné americké studie dochází ke zvláštnímu psychologickému obratu hlavně tehdy, když žena zažívala minimum orgasmů dlouhodobě a nedaří se jí jich dosahovat ani v současném vztahu. Právě v této chvíli začne mozek význam vyvrcholení podvědomě snižovat. Ne proto, že by žena o orgasmus přestala stát, ale proto, že psychika potřebuje chránit sebe sama před frustrací a pocitem selhání. Výzkumníci tento mechanismus přirovnávají k situaci, kdy si člověk začne namlouvat, že po něčem vlastně netouží, protože má pocit, že to nikdy nebude mít. Krátkodobě to přináší úlevu. Dlouhodobě ale vzniká problém, žena přestává o svých potřebách mluvit, rezignuje na hledání řešení a postupně přijímá nižší očekávání jako normu.
Největší překážka? Často vlastní hlava
Průzkum zároveň ukázal ještě jeden výrazný motiv. Mnoho žen netrápí jen samotné dosahování orgasmu, ale hlavně neschopnost vypnout hlavu.
Celkem 12 % respondentek uvedlo, že by si nejvíc přály umět se během sexu uvolnit, přestat přemýšlet a neřešit výkon nebo vlastní nejistoty.
„Aby hlava občas taky spolupracovala a neházela mi tam během toho nesmyslné myšlenky.”
„Chtěla bych být schopná ihned se uvolnit a přesunout myšlenky na své tělo a prožitek.”
„Vždycky mi hrozně dlouho trvá, než vypnu mozek a jen si to užívám. Hlavou mi lítá milion věcí - jestli to dělám dobře a tak. A když se mi podaří říct, že to jsou blbosti, začne to být fajn.”
„I při sexu mám pořád v hlavě ten blbý to do list.”
„Já bych chtěla umět vypnout svůj ženský mozek a koncentrovat se jen na milování.”
Právě tady se často uzavírá celý kruh. Čím víc žena řeší, zda orgasmu dosáhne, tím větší tlak cítí. A čím větší tlak vzniká, tím složitější bývá skutečně se uvolnit.
Muži si začnou nalhávat totéž
Zajímavé je, že podobný obranný mechanismus funguje i u mužů. Studie ukázala, že pokud partnerka dlouhodobě nedosahuje vyvrcholení, muži začnou její orgasmus automaticky považovat za méně důležitý. Jejich mozek si totiž situaci přizpůsobí tak, aby se vyhnul pocitu selhání. Začnou věřit, že partnerce to vlastně nevadí a že dobrý vztah na ženském orgasmu nestojí. Jenže právě tím se celý problém ještě víc prohlubuje. Nižší očekávání vede k menší snaze, menší komunikaci i menší otevřenosti. A ženské potěšení se postupně odsouvá na vedlejší kolej.
Psychologové proto upozorňují, že největším rizikem není samotná absence orgasmu, ale chvíle, kdy žena přestane své potřeby vnímat jako důležité.
Jakmile si člověk dlouhodobě opakuje „o nic nejde“, může velmi snadno sklouznout k úplné rezignaci. Přestane komunikovat, přestane hledat, co mu vyhovuje, a přijme nespokojenost jako něco normálního. Přitom právě otevřená komunikace bývá podle odborníků nejdůležitější cestou ke změně. Ne tlak na výkon, ne předstírání spokojenosti, ale schopnost mluvit o vlastních potřebách bez studu a pocitu selhání.
Zdroje: Journals, yoo.cz
Související články